11 Tdo 629/2025

11 Tdo 629/2025-1473

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. 8. 2025 dovolání obviněné R. P., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 6. 2024, sp. zn. 7 To 203/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 6 T 144/2017, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné R. P. odmítá.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 2. 2023, č. j. 6 T 144/2017-1400, byla obviněná R. P. (dále též jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“), stejně jako spoluobviněná D. J. (která však dovolání v této trestní věci nepodala), uznána vinnou zločinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Za to byla obviněná podle § 286 odst. 2 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Současně jí byl podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce ve statutárních a dozorčích orgánech obchodních korporací a fundací na dobu čtyř let.

2. Proti výše uvedenému rozsudku Okresního soudu v Chomutově podaly obě obviněné odvolání, a to do výroku o vině i trestu. O těchto řádných opravných prostředcích rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 13. 6. 2024, č. j. 7 To 203/2023-1438, tak, že odvolání obou obviněných podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná.

I. od 1. 7. 2014 do 27. 1. 2015 společně po předchozí vzájemné dohodě prodávaly v provozovně společnosti Alchema 2000, s.r.o. v XY chemickou látku červený fosfor bez příslušného osvědčení o registraci, a to v rozporu s § 36 zák. č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, ve znění pozdějších předpisů, ačkoli červený fosfor je nezbytnou chemikálií k výrobě pervitinu tzv. „českou cestou“, což si obě obviněné s ohledem na své znalosti a zkušenosti byly vědomy a rovněž je výchozí a pomocnou látkou uvedenou v příloze k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, a to nejméně:

- v době od 8. 8. 2014 do 8. 12. 2014 v provozovně v XY prodaly ve 2 případech osobě Z. Š., celkem cca 420 gramů červeného fosforu, - v době od července 2014 do konce roku 2014 v provozovně v XY prodaly osobě V. P., celkem nejméně 1.900 gramů červeného fosforu za celkovou částku 2.500 Kč,

- dne 18. 8. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě J. B., celkem 60 gramů červeného fosforu za přesně nezjištěnou částku, ,- v době od 12. 8. 2014 do 3. 12. 2014 v provozovně v XY opakovaně prodaly osobě P. H., celkem nejméně 380 gramů červeného fosforu, - dne 12. 9. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě M. A., přesně nezjištěné množství červeného fosforu za částku 200 Kč, - dne 31. 7. 2014, 18. 8. 2014 a dne 5. 1. 2015 v provozovně v XY prodaly osobě M. H., celkem cca 320 gramů červeného fosforu, - dne 30. 9. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě M. S., v 1 případu cca 60 gramů červeného fosforu za celkovou částku 540 Kč, - v době od 19. 8. 2014 do 11. 12. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě P. K., ve 4 případech celkem 180 g červeného fosforu, - v době od 30. 7. 2014 do 5. 12. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě R. V., nejméně ve 3 případech celkem 700 g červeného fosforu, - dne 9. 10. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě J. K., cca 2 kg červeného fosforu,

- dne 18. 8. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě R. J., celkem 20 g červeného fosforu,

- dne 29. 9. 2014 a 7. 1. 2015 v provozovně v XY prodaly osobě P. D., ve 2 případech nejméně 20 g červeného fosforu, - dne 28. 8. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě J. H., celkem 2 kg červeného fosforu,

- v době od 15. 12. 2014 do 29. 12. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě K. K., nejméně ve třech případech celkem 1.280 gramů červeného fosforu za celkovou částku 3.060 Kč,

- v době od 6. 12. 2014 do 29. 12. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě M. K., celkem ve 4 případech celkem cca 540 gramu červeného fosforu za celkovou částku cca minimálně 2.840 Kč,

- dne 12. 1. 2015 a dne 14. 1. 2015 v provozovně v XY prodaly J. K., minimálně ve 2 případech celkem cca 120 gramů červeného fosforu za celkovou částku 1.080 Kč,

- dne 16. 1. 2015 v provozovně v XY prodaly osobě P. V., v 1 případě 40 gramů červeného fosforu za celkovou částku 360 Kč, - dne 15. 12. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě T. H., celkem 20 gramů červeného fosforu za celkovou částku 175 Kč, - dne 5. 12. 2014 a 22. 1. 2015 v provozovně v XY prodaly osobě A.

T., ve 2 případech celkem cca 220 g červeného fosforu za celkovou částku 360 Kč, - dne 12. 11. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě I. S., celkem 40 gramů červeného fosforu,

- dne 15. 10. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě J. R., v jednom případě celkem 40 gramů červeného fosforu, - dne 11. 11. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě R. K. ve dvou případech přesně nezjištění množství červeného fosforu, - dne 16. 10. 2014 a dne 19. 12. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě M. M., v obou případech vždy 20 gramů červeného fosforu, - v době od 22. 9. 2014 do 12. 1. 2015 v provozovně v XY prodaly osobě

V. M., v přesně nezjištěných případech červený fosfor nejméně v množství 20 gramů,

- dne 18. 12. 2014 v provozovně v XY prodaly osobě K. M., 20 gramů červeného fosforu za částku 180 Kč, - v době od 16. 9. 2014 do 26. 1. 2015 v provozovně v XY prodaly osobě P. P., nejméně v 7 případech celkem 340 gramů červeného fosforu nejméně za částku 1.620 Kč,

II. dále v období od 1. 7. 2014 do 27. 1. 2015 prodávaly po předchozí vzájemné dohodě červený fosfor dalším neustanoveným osobám, kdy nejméně na obchodní jméno: - H. T. T. prodaly celkem 178 kg a 160 gramů červeného fosforu, - X. C. N. prodaly celkem 15 kg červeného fosforu, - S. V. T. prodaly celkem 75 kg červeného fosforu, - H. N. V. prodaly celkem 70 kg a 20 gramů červeného fosforu, - T. H. D. prodaly celkem 165 kg červeného fosforu, - M. T. V. prodaly celkem 52 kg červeného fosforu, - J. S. N. T. prodaly celkem 100 kg červeného fosforu, - M. K. prodaly celkem 1 kg červeného fosforu, - J. K. prodaly celkem 1 kg červeného fosforu, - H. P. prodaly celkem 100 gramů červeného fosforu, - D. P. prodaly celkem 100 gramů červeného fosforu, - R. F. C. S., s.r.o., prodaly celkem 180 gramů červeného fosforu, - K. R. prodaly celkem 2 kg červeného fosforu, - X. N. V. prodaly celkem 201 kg červeného fosforu, - C. N. V. prodaly celkem 50 kg červeného fosforu, - P. N. prodaly celkem 1 kg červeného fosforu, - E. s.r.o., prodaly celkem 240 gramů, - C. s.r.o., prodaly celkem 100 kg červeného fosforu, - G. L. prodaly celkem 600 kg červeného fosforu,

ačkoli neměly příslušné osvědčení o registraci, a to v rozporu s § 36 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, ve znění pozdějších předpisů, ačkoli červený fosfor je nezbytnou chemikálií k výrobě pervitinu tzv. „českou cestou“, což si obě obviněné s ohledem na své znalosti a zkušenosti byly vědomy a rovněž je výchozí a pomocnou látkou uvedenou v příloze k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech.

II. Dovolání obviněné a vyjádření k němu

4. Obviněná R. P. podala proti shora citovanému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 6. 2024, č. j. 7 To 203/2023-1438, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 2. 2023, č. j. 6 T 144/2017-1400, dovolání, které prostřednictvím svého obhájce zaměřila proti výroku o vině. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku odkázala na existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první variantě, neboť je přesvědčena, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byla uznána vinnou, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Vyjma toho odkázala na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť má za to, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném hmotněprávním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Jelikož jí podaný řádný opravný prostředek byl odvolacím soudem zamítnut, přestože v řízení mu předcházejícím byly (podle jejího mínění) dány výše uvedené dovolací důvody, odkázala obviněná ve svém dovolání rovněž na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě (byť mylně uvedla první alternativu tohoto dovolacího důvodu).

5. S odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. dovolatelka nejprve předeslala, že červený fosfor není možné podřadit pod pojem omamná nebo psychotropní látka, přípravek obsahující psychotropní látku, prekursor nebo jed, neboť se jedná o chemickou látku, která je alotropickou modifikací chemického prvku fosfor, která vzniká zahříváním bílého fosforu na teplotu 270 °C až 300 °C v inertní atmosféře nebo působením slunečního světla na bílý fosfor. V návaznosti na to akcentovala, že prodej této chemické látky realizovala v rámci svého řádného pracovního poměru, přičemž disponovala všemi zákonem požadovanými oprávněními pro její prodej.

6. Zatímco omamné nebo psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou a psychotropní látku a prekursory jsou vymezeny zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých zákonů, tak červený fosfor není uveden v seznamech látek omamných a psychotropních podle § 2 písm. a) citovaného zákona (ve smyslu příloh č. 1 až 7), není uveden ani v seznamu přípravků obsahujících omamnou nebo psychotropní látku ve smyslu § 2 písm. b) daného zákona (ve smyslu přílohy č. 8) a není ani prekursorem, který by byl uváděn v § 2 písm. c) tohoto zákona (látkou uvedenou v kategorii 1 přílohy I přímo použitelného předpisu, jímž je nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004, ze dne 11. 2. 2004 o prekurzorech drog, nebo nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. 12. 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi). Nakládání s prekursory je upraveno zákonem č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014, resp. ve vztahu k ustanovením § 35 a následující (která upravují „výchozí a pomocné látky“) předmětný zákon nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2014.

7. Z toho podle obviněné jasně plyne, že prodej červeného fosforu nebyl před tímto datem žádným předpisem upraven a až ode dne 1. 7. 2014 do konce tvrzeného protiprávního jednání byla zákonem vyžadována toliko registrace u Ministerstva zdravotnictví České republiky. K registraci docházelo bez dalšího u subjektu, který byl zapsán v obchodním rejstříku a který uvedl kontaktní osobu, která nemusela vykazovat žádné odborné znalosti, praxi či vzdělání. Samotný prodej červeného fosforu byl tedy po datu 1. 7. 2014 realizován na základě výdejek (formulářů), jehož součástí bylo prohlášení kupujícího (který výdejku podpisem stvrdil jako správnou, včetně poučení o nezneužití kupovaného zboží k výrobě drog). V této souvislosti dovolatelka zdůraznila, že v rozhodné době sestavovala měsíční hlášení prodejů, která řádně zasílala ministerstvu zdravotnictví. Z výše uvedených důvodů má za to, že v projednávaném případě nemohla být naplněna objektivní stránka skutkové podstaty trestného činu podle § 286 tr. zákoníku.

8. Dále dovolatelka rekapitulovala, že pod pojem „předměty určené k výrobě omamných a psychotropních látek (dále „OPL“), přípravků je obsahujících a jedů“ ve smyslu § 286 tr. zákoníku jsou podřazeny (vyjma prekursorů) také jiné předměty vytvořené, přizpůsobené nebo obecně použitelné k výrobě OPL (či přípravků je obsahujících a jedů), specificky pak takové nástroje, zařízení, přístroje, jejich součásti, suroviny a jiné prostředky. Trestný čin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 tr. zákoníku přitom postihuje jednání zahrnující výrobu, opatření a přechovávání takových předmětů, avšak bez ohledu na to, jaký záměr s nimi pachatel má, zvláště pak bez ohledu na to, zda ho vůbec chce použít k výrobě omamných a psychotropních látek, přípravků je obsahujících nebo jedů, tedy k spáchání trestného činu podle § 283 tr. zákoníku. Na straně druhé však dané předměty nemohou být toliko „obecně použitelné“ (tedy všeobecně způsobilé) k výrobě OPL, nýbrž se musí vždy jednat o předměty „přímo určené“ k jejich výrobě.

9. Na tomto základě dovolatelka akcentuje, že soud byl povinen prokázat, zda zobchodovaný červený fosfor byl přímo určený k výrobě omamných a psychotropních látek. Obviněná vyjádřila přesvědčení, že v projednávaném případě tato skutečnost prokázána nebyla, což je logické vzhledem k tomu, že v rozhodné době nebyl prodej této chemické látky zákony nikterak regulován, byl tedy povolen. V této souvislosti rovněž poukázala na znění čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, který deklaruje, že „každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“

10. V této souvislosti obviněná podotkla, že využívání červeného fosforu je daleko širší, než pouze k výrobě metamfetaminu tzv. českou cestou. Červený fosfor je např. využíván v pryskyřicích jako zpomalovač hoření, společně s brusivy je hojně využíván na hlavičkách bezpečnostních zápalek nebo na přípravu sloučenin obsahujících vazby P-P (např. reakcí s chloritanem sodným, kdy za pokojové teploty vzniká difosforečnan disodný), event. k fotokatalýze tvorby vodíku z vody, apod. Společnost ALCHEMA 2000, s.r.o., ve které byly obě obviněné v inkriminovanou dobu pracovně činné, byla na základě živnostenského oprávnění oprávněna (mimo jiné) k výrobě a prodeji chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické, včetně červeného fosforu.

11. K okolnostem registrace, respektive o vystavení osvědčení o registraci, dovolatelka opětovně konstatovala, že ustanovení § 35 odst. 2, § 36 odst. 1 a 3, § 37 a 38 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2014. Podle § 52 odst. 2 tohoto zákona platí, že podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které před 1. 7. 2014 v souladu s § 35 odst. 1 tohoto zákona dodávaly „výchozí nebo pomocnou látku“ na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie (a které hodlají v těchto aktivitách pokračovat i po tomto datu), jsou podle § 36 odst. 2 tohoto zákona povinny podat žádost o registraci, a to do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tomuto požadavku společnost ALCHEMA 2000 s.r.o. vyhověla v říjnu 2014, kdy podala žádost o registraci, v důsledku čehož jí ministerstvo zdravotnictví vydalo osvědčení spočívající v prohlášení, že tato společnost je zahrnuta do předmětného seznamu oprávněných podnikajících subjektů. V tomto smyslu dovolatelka zdůraznila, že se rozhodně nejedná o povolení k prodeji. (Skutečnost, že řízení o registraci obchodní korporace ALCHEMA 2000 s.r.o. bylo přerušeno, nemá na projednávanou věc žádný vliv, ježto přerušení řízení bylo způsobeno vedením trestního řízení vůči této společnosti, neboť nebylo známo, jestli je možné registrovat osobu, když je proti ní vedeno trestní řízení).

12. Obviněná současně poukázala na skutečnost, že trestní řízení vedené vůči obchodní korporaci ALCHEMA 2000 s.r.o. bylo ukončeno Krajským soudem v Ústí nad Labem, který rozhodnutím ze dne 20. 3. 2023, sp. zn. 3 T 7/2015, vyhlásil dnes již pravomocný zprošťující rozsudek s odůvodněním, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Jednalo se o paralelně vedené trestní řízení, které bylo již pravomocně ukončeno, přičemž podle přesvědčení dovolatelky jsou závěry a vyslovené právní názory krajského soudu všeobecně závazné, a tedy platné i v této projednávané věci.

13. Formuláře vytvořené ministerstvem zdravotnictví byly vždy vyplňovány v potřebném a žádaném rozsahu, avšak obviněnou (coby osobu prodávající) nezmocňovaly k tomu, aby od fyzických osob nakupujících „pomocnou či výchozí látku“ (ve smyslu zákona o prekursorech) vyžadovala předložení občanského průkazu či jiná písemná prohlášení než ta, která byla tímto formulářem vyžadována. Z tohoto důvodu neměla obviněná právo žádat, aby se do provozovny dostavovali statutární zástupci obchodních korporací či fyzické osoby disponující živnostenským oprávněním. Naopak bylo běžné, že příchozí osoby byly k nákupu chemických látek těmito osobami pověřovány či zmocněny. Opět však obviněné žádný zákon neukládal povinnost k předmětnému formuláři přikládat ještě písemné pověření nakupující osoby k nákupu chemických látek, pročež jej v praxi ani nevyžadovala. Rovněž kontrola správnosti všech uváděných údajů náležela pouze nakupující osobě, neboť pouze ta předmětný tiskopis podepisovala, čímž verifikovala údaje zde uvedené. Za tohoto stavu není podle obviněné v projednávaném případě možné dovodit ani naplnění subjektivní stránky projednávaného trestného činu.

14. Následně dovolatelka označila za nesprávný i dílčí závěr o spolupachatelství obou obviněných, tedy že by se obviněná společně se spoluobviněnou D. J. stejnou měrou podílely na ve výroku o vině jmenovaných prodejích. V této souvislosti rekapitulovala, že spolupachatelem je ten, kdo spáchal trestný čin úmyslným společným jednáním s jedním nebo více pachateli, přičemž zdůraznila, že spolupachatelství ve smyslu § 23 tr. zákoníku předpokládá společné jednání a také společný úmysl zahrnující jak jejich společné jednání, tak sledování společného cíle. V projednávaném případě se však o spolupachatelství nejednalo, neboť z provedených důkazů nevyplynulo, jakým společným jednáním se měla se spoluobviněnou J. dopustit toho, co je jí kladeno za vinu.

15. V nyní projednávaném případě za nezbytnou považuje dovolatelka aplikaci zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž namítá, že prodej pomocných a výchozích látek bez registrace byl v rozhodné době pouze správním deliktem podle § 40 odst. 1 písm. b) ve spojení s ukládáním pokuty podle § 41 zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog.

16. V závěru svého dovolání obviněná odkázala na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění zákonných znaků zločinu podle § 286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, jímž byla uznána vinnou, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Tímto paušálním odkazem dovolatelka upozornila na porušení práva na spravedlivý proces v oblasti dokazování, aniž by však tuto svoji námitku následně jakýmkoli způsobem blíže rozvedla.

17. V návaznosti na to doplnila, že mezi základní principy právního státu nepochybně patří vyloučení libovůle při rozhodování státní orgánů, pročež je každý soud povinen přezkoumatelným způsobem odůvodnit své rozhodnutí ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Rovněž ze zásady volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 5 a 6 tr. ř.) a zásady presumpce neviny (§ 2 odst. 2 tr. ř., resp. čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) vyplývá, že jsou-li možné dva či více výkladů důkazů, nelze učinit skutkový závěr, který je pro obviněného nejvíce zatěžující, neboť tam, kde převládají skutkové pochybnosti, musí být vyloženy vždy ve prospěch obviněného.

18. Vzhledem k výše uvedeným námitkám dovolatelka závěrem navrhla, aby Nejvyšší soud postupem podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 6. 2024, č. j. 7 To 203/2023-1438, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 2. 2023, č. j. 6 T 144/2017-1400, a další rozhodnutí na obě citovaná rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu, a následně aby přikázal Okresnímu soudu v Chomutově danou věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

19. K dovolání obviněné se ve svém písemném stanovisku ze dne 9. 6. 2025, sp. zn. 1 NZO 402/2025-17, vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ten úvodem předeslal, že vlastní text dovolání je v podstatných pasážích pouhou kopií podaného odvolání, na které adekvátně reagoval již odvolací soud. Obviněná vznesla převážně námitky, které již uplatnila v řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím, přičemž oba soudy se jimi podrobně zabývaly a v odůvodnění svých rozhodnutí se s nimi vypořádaly.

20. K právní povaze červeného fosforu státní zástupce podotkl, že z hlediska soudy přijaté skutkové podstaty trestného činu podle § 286 tr. zákoníku ve variantě opatření „jiného předmětu určeného k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky“ nejsou předmětné úvahy nikterak podstatné, neboť trestní odpovědnost pachatele není vázána na právní povahu takového předmětu, ale na jeho faktické určení. Proto obecné výklady dovolatelky k

21. Jistou relevanci státní zástupce přiznal tvrzení dovolatelky, že konkrétní předměty nemohou být toliko obecně použitelné, ale musí být k nedovolené výrobě psychotropní látky „přímo určené“. Za nesprávný však označil závěr, který z této obecně správné teze dovolatelka vyvodila, neboť „přímé určení“ vyjadřuje, že pachatel daný individuálně určený předmět (za konkrétních okolností) využívá k nedovolené výrobě psychotropní látky. Proto také charakter konkrétního předmětu není jeho danou trvalou vlastností, ale je dán pouze záměrem pachatele. Podle mínění státního zástupce je však v případě červeného fosforu a za daných konkrétních skutkových okolností záměr obviněné prodávat uvedenou látku pro nedovolenou výrobu metamfetaminu zjevný. Pokud měl obviněnou prodávaný červený fosfor skutečně sloužit ke zcela legálním účelům či výrobě, jistě by neměla potřebu předmětný prodej vykazovat ve zcela smyšlených objemech (viz body 208. a 209. odůvodnění rozsudku okresního soudu).

22. Podle názoru státního zástupce okresní soud zcela přiléhavě dovodil, že obě obviněné úmyslně obcházely kontrolní mechanismy sloužící k regulaci obchodu s červeným fosforem právě proto, že obě věděly, že je určen k nelegální výrobě metamfetaminu. Samotná oprávněnost k prodeji chemických látek vyplývající z předpisů správního práva nemá za daných skutkových zjištění na trestnost jednání obviněných osob žádný vliv.

23. Státní zástupce odmítl i navazující námitku dovolatelky, že nebyla oprávněna požadovat od odběratelů občanský průkaz, aby si ověřila, zda se jednalo o deklarované živnostníky. V této souvislosti opětovně odkázal na skutková zjištění soudů, že okolnosti prodejů červeného fosforu zjevně indikovaly účel, pro který je odebírán. Taktéž nově uplatněné námitce obviněné, že nebyl naplněn zákonný znak spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, státní zástupce opodstatnění nepřiznal, neboť právní závěr o spolupachatelství obviněné se spoluobviněnou J. není jedním ze zákonných znaků trestného činu. Přesto je však ze skutkových zjištění evidentní, že obě obviněné postupovaly ve vzájemné součinnosti a obě se v rámci činnosti prodejní společnosti vědomě podílely na předávání červeného fosforu jednotlivým odběratelům, pročež jsou jejich společné jednání i společný úmysl zcela zřejmé.

24. S obviněnou se státní zástupce neztotožnil ani v názoru, že je nutné přesně individualizovat (ke každé z obviněných) konkrétní předávky červeného fosforu jednotlivým odběratelům. V tomto směru státní zástupce odkázal na závěry vyplývající z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1236/2015 a dodal, že soudy nižších stupňů na základě provedených skutkových zjištění zcela relevantně dovodily, že obě obviněné (vzhledem k tomu, že obě pracovaly v jedné konkrétní provozovně téže prodejní společnosti) musely být o celkovém rozsahu své trestné činnosti nutně obeznámeny.

25. Státní zástupce odmítl rovněž námitku obviněné, která se v projednávaném případě domáhá aplikace principu subsidiarity trestní represe, neboť obviněná svým jednáním naplnila znaky zločinu, přičemž o vyšší společenské škodlivosti projednávaného zločinu není sporu, neboť soudy prokázaly, že z jí distribuovaného červeného fosforu by bylo možno vyrobit enormní množství 4.875 kg metamfetaminu. Za této situace nelze v žádném ohledu tvrdit, že taková činnost svou škodlivostí neodpovídá ani základní skutkové podstatě přisouzeného trestného činu.

26. Podle státního zástupce není patrné, z jakých důvodů závěrem svého dovolání obviněná odkázala na obecné zásady a ústavní limity dokazování a zjišťování skutkového stavu. V tomto smyslu zdůraznil, že argumentace, kterou dovolatelka podřadila pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., vyžaduje velmi konkrétní vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se dovolatelčina námitka týká a v čem konkrétně dovolatelka spatřuje jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy, stejně jako to, proč jsou tato skutková zjištění podstatná. Těmto požadavkům však formulace dovolacích námitek obviněné neodpovídá. Naopak státní zástupce konstatoval, že soudy obou stupňů v dané věci řádně zjistily skutkový stav bez důvodných pochybností, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, přičemž je vzhledem ke zjištěným skutečnostem pečlivě hodnotily jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemných souvislostech a v souladu s pravidly formální logiky, tj. zcela v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.).

27. Dovolatelkou uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v druhé alternativě (byť dovolatelka omylem uplatnila jeho první alternativu) může být úspěšný toliko v případě, že by byla zjištěna existence vytýkané vady zakládající některý z důvodů dovolání, která by zatěžovala řízení před soudem prvního stupně. Taková situace však podle názoru státního zástupce v projednávané věci nenastala, pročež ani důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě nebyl naplněn.

28. Na základě všech shora uvedených skutečností tedy státní zástupce závěrem shrnul, že dovolání obviněné je v rozsahu, v jakém odpovídá uplatněným důvodům dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř., jako celek zjevně neopodstatněné, pročež navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně navrhl toto rozhodnutí učinit v rámci neveřejného zasedání, k jehož konání může Nejvyšší soud přistoupit podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř., nicméně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyjádřil souhlas i s tím, aby dovolací soud učinil v neveřejném zasedání i jiné než jím navrhované rozhodnutí.

29. Vyjádření státního zástupce k dovolání podanému obviněnou bylo následně Nejvyšším soudem zasláno obhájci obviněné k její případné replice, která však nebyla do zahájení neveřejného zasedání o tomto dovolání Nejvyššímu soudu nikterak předložena.

III. Přípustnost dovolání

30. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. ř., zda bylo podáno v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. ř., jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje všechny obligatorní obsahové náležitosti upravené v § 265f tr. ř.

31. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že obviněná všechna výše uvedená ustanovení trestního řádu respektovala, pročež předmětné dovolání vyhodnotil jako přípustné a vyhovující všem relevantním ustanovením trestního řádu, neboť nebyly shledány žádné skutečnosti bránící jeho věcnému projednání.

IV. Důvodnost dovolání

32. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů výslovně uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud posoudit otázku, zda lze obviněnou uplatněné dovolací důvody považovat za některý z důvodů taxativně uvedených v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

33. Obviněná ve svém dovolání výslovně odkázala na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v tom, že „rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy“. Z pohledu zákonného vymezení tohoto dovolacího důvodu tak lze za právně relevantní dovolací námitku ze strany obviněné považovat správnost a úplnost skutkových zjištění (na nichž je napadené rozhodnutí založeno), dále procesní bezvadnost provedeného dokazování, jakož i správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Předmětný dovolací důvod přitom umožňuje nápravu v případech, kdy došlo k zásadním (extrémním) vadám v rozhodných skutkových zjištěních, která jsou určující pro naplnění zákonných znaků trestného činu, jímž byl obviněný pravomocně uznán vinným, popř. zproštěn obžaloby, event. ve vztahu k němuž bylo rozhodnuto některým z dalších druhů rozhodnutí taxativně uvedených v § 265a odst. 2 tr. ř.

34. Předmětný dovolací důvod tedy umožňuje nápravu toliko v případech, kdy došlo k zásadním (zjevným) vadám ve skutkových zjištěních a věcně podchycuje tři okruhy nejzásadnějších vad ve skutkových zjištěních. Těmi jsou jednak případy tzv. zjevného (extrémního) nesouladu mezi obsahem provedených důkazů a skutkových zjištění, která jsou na jejich základě učiněna (zejména případy deformace důkazů, kdy skutkové zjištění je opakem skutečného obsahu daného důkazu), dále případy použití procesně nepoužitelných důkazů (typicky důkazu, který byl pořízen v rozporu se zákonem, např. věcného důkazu zajištěného při domovní prohlídce učiněné bez příkazu soudu, důkazu nezákonným odposlechem apod.), a konečně případ vady spočívající v tzv. důkazu opomenutém (tj. v důkazu, který byl sice některou ze stran navržen, avšak soudem nebyl proveden a jeho neprovedení ani nebylo soudem věcně adekvátně odůvodněno). Zakotvením uvedeného dovolacího důvodu (s účinností ode dne 1. 1. 2022) tedy nikterak nedošlo k obecnému (paušálnímu) rozšíření mezí dovolacího přezkumu též na jakékoli otázky skutkového charakteru.

35. Obviněná ve svém podání současně odkázala na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je možné iniciovat tehdy, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze zásadně namítat vady hmotněprávní povahy, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu však nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny právní vady v napadených rozhodnutích spatřované. To znamená, že předmětný dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotněprávní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03).

36. V neposlední řadě obviněná odkázala rovněž na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., který je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí (první alternativa), nebo byl v řízení mu předcházejícím dán některý ze zbylých důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř. (druhá alternativa). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo buď k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl řádný opravný prostředek zamítnut, přestože již v předcházejícím řízení byl dán některý z ostatních dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 tr. ř. Obviněná přitom tento dovolací důvod (i přes nesprávné označení) fakticky uplatnila v jeho druhé alternativě.

37. Nadto Nejvyšší soud i při respektování shora uvedeného interpretuje a aplikuje podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv a svobod. Je proto povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva obviněné, včetně jejího práva na spravedlivý proces (k tomu srov. Stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14).

V. K meritu věci

38. V duchu výše citované judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu tedy Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání obviněné splňuje kritéria jí uplatněných dovolacích důvodů, načež po prostudování připojeného spisového materiálu a obsahu podaného mimořádného opravného prostředku dospěl k závěru, že vznesené dovolací námitky jsou sice zčásti formálně podřaditelné pod uplatněné dovolací důvody, nicméně jsou zjevně neopodstatněné.

39. Nejvyšší soud nejprve ověřil, že Okresní soud v Chomutově odvodil své skutkové závěry z rozsáhlého (a časově náročného) dokazování. Mezi provedenými důkazy dominují zejména výpovědi na věci zainteresovaných svědků nakupujících červený fosfor v provozovně společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o. v Chomutově a klíčového svědka P. N., který v této společnosti vykonal kontrolu na základě pověření inspektora a dále řada listinných důkazů, které zahrnují zejména písemné doklady o jednotlivých nákupech odběrateli (tj. písemná prohlášení o jednotlivých nákupech a kopie pokladních účtenek), měsíční hlášení společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o. o množství dodaných výchozích a pomocných látek za období od července roku 2014 do prosince roku 2014 (které měla společnost povinnost dokladovat ministerstvu zdravotnictví), osvědčení o registraci vydané společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o., protokoly o prováděných kontrolách, e-mailová komunikace mezi ministerstvem zdravotnictví a touto společností a řadu dalších, méně podstatných důkazů.

40. Všechny tyto důkazy Okresní soud v Chomutově vyhodnotil v souladu s § 2 odst. 6 tr. ř., tedy podle svého vnitřního přesvědčení založeném na posouzení všech okolností případu jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Poté okresní soud svým skutkovým závěrům přiřadil přiléhavou hmotněprávní kvalifikaci, neboť zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 286 odst. 1, odst. 2, písm. b) tr. zákoníku byly ze strany obviněné bez důvodných pochybností naplněny, a to jak po objektivní, tak i subjektivní stránce. S výroky o vině i trestu soudu prvního stupně se následně bezvýhradně ztotožnil i Krajský soud v Ústí nad Labem, který svým usnesením ze dne 13. 6. 2024, č. j. 7 To 203/2023-1438, odvolání obviněné (stejně jako spoluobviněné D. J.) zamítl jako nedůvodné. Současně se oba soudy nižších instancí v rámci odůvodnění svých rozhodnutí řádně vypořádaly s přednesenými námitkami obviněné.

41. I přes tyto skutečnosti podala obviněná proti shora citovanému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chomutově mimořádný opravný prostředek, ve kterém se opětovně zříká své odpovědnosti za spáchaný zločin, neboť je i nadále subjektivně přesvědčena, že svým jednáním nenaplnila jeho zákonné znaky. Navíc je názoru, že postupem soudů nižších stupňů došlo k zásadním (výše popsaným) pochybením. S ohledem na tyto námitky Nejvyšší soud danou věc znovu přezkoumal, nicméně v rámci své revize neshledal, že by postupem soudů nižších stupňů došlo k pochybením (navíc tak zásadním), která by vedla k porušení základních procesních zásad, zejména ústavně garantovaného práva obviněné na spravedlivý proces.

V. 1. Námitky obviněné podřazené pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.

42. Dovolatelka s odkazem na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. vznesla celou řadu námitek, jejichž cílem je tvrzení, že v projednávaném případě nebyly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty zločinu podle § 286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, a to po objektivní, ani po subjektivní stránce. V rámci své rozsáhlé argumentace se nejprve zabývala právním vymezením červeného fosforu, aby poté konstatovala, že tuto chemickou látku není možné řadit mezi omamné a psychotropní látky, (v danou dobu) ani mezi prekursory či „jiné předměty určené k výrobě OPL, přípravku obsahujícího OPL nebo jedu“. V návaznosti na to tvrdí, že nákup, přechovávání i prodej červeného fosforu probíhal v souladu s tehdy platnými právními předpisy v rámci řádné podnikatelské činnosti společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o., ve které figurovala jako statutární orgán (jednatelka) a společně se spoluobviněnou D. J. rovněž jako prodavačka.

43. V návaznosti na obviněnou uplatněné námitky Nejvyšší soud úvodem připomíná, že z hlediska objektivní stránky naplní zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku každý, kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě OPL, přípravek obsahující OPL nebo jed, a to ve značném rozsahu.

44. Současně platí, že červený fosfor je chemickou látkou využívanou v pryskyřicích jako zpomalovač hoření, popř. je společně s brusivy hojně užíván na hlavičkách bezpečnostních zápalek, resp. společně s bromem a jodem (jako bromid fosforitý a jodid fosforitý) je využíván jako halogenační činidlo. Z trestněprávního hlediska je však podstatné, že je masivně zneužíván při laboratorní výrobě metamfetaminu tzv. českou cestou, v důsledku čehož jeho spotřeba (a tedy i jeho distribuce) v posledních desetiletích v České republice znatelně vzrostly. Aby došlo k omezení či alespoň ztížení nelegální výroby metamfetaminu, byl červený fosfor v danou dobu (tj. v době obviněnou páchaného jednání) zařazen mezi tzv. výchozí a pomocné látky (viz příloha k nařízení vlády č. 458/2013 Sb., o seznamu výchozích a pomocných látek a jejich ročních množstevních limitech, a to ve znění účinném do 30. 9. 2015). Jelikož pro běžné občany nemá tato chemická látka žádné praktické využití, byl současně tímto zákonem zaveden do praxe zákaz distribuce červeného fosforu nepodnikajícím fyzickým osobám.

45. Podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgány státní správy, které dodávaly na trh České republiky nebo jiných členských států Evropské unie jakoukoli výchozí nebo pomocnou látku v množství stanoveném prováděcím právním předpisem (nejpozději ke dni zahájení této činnosti podle § 36 odst. 1 zák. č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog), byly povinny splnit zákonná kritéria (povinnosti) spočívající jednak v jejich registraci u ministerstva zdravotnictví a dále ve jmenování kontaktní osoby pro nakládání s těmito látkami. Předmětný zákon v § 36 odst. 2, 3 vymezil náležitosti žádosti o registraci, respektive stanovil podmínky, za jakých bude žadatel o registraci ministerstvem zdravotnictví zaregistrován, následkem čehož mu bude vydáno osvědčení. [Pro úplnost je vhodné doplnit, že s účinností od 13. 1. 2021 je červený fosfor zařazen mezi prekursory, pročež je tato chemická látka uvedena v příloze I, podkategorii 2A nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. 2. 2004 o prekursorech drog; dále v kategorii 2 nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. 12. 2004, a to na základě nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1737 ze dne 14. 7. 2020.]

46. Za „jiné předměty určené k nedovolené výrobě OPL, přípravku, který obsahuje OPL nebo jedu“ ve smyslu § 286 odst. 1 tr. zákoníku jsou považovány jakékoli přístroje, zařízení, pomůcky, jakož i chemikálie, které jsou způsobilé a určené k takové výrobě. Pro právní kvalifikaci jednání konkrétního pachatele přitom není podstatné množství takových předmětů, neboť k naplnění objektivní stránky skutkové podstaty daného trestného činu zcela postačuje přechovávání či opatření jediného takového předmětu, který je zneužíván k laboratorní výrobě metamfetaminu (tedy i jediné chemikálie, jakou bezesporu je i červený fosfor, kyselina chlorovodíková či organická rozpouštědla jako toluen či aceton).

47. Trestní odpovědnost obviněné však není vázána na konkrétní právní povahu takového předmětu (kterak dovolatelka mylně předpokládá). Není tedy klíčové, zda je červený fosfor z právního hlediska zařazen mezi prekursory či výchozí a pomocné látky. O tom, zda je konkrétní individuálně určený předmět určený k výrobě OPL totiž vždy rozhoduje pouze jeho faktické využití. To znamená, že skutečné určení této chemické látky (stejně jako jakéhokoli jiného „předmětu“) je dáno výhradně záměrem pachatele, což musí být objektivizováno řádným dokazováním. Z právě uvedeného tak plyne, že např. běžné kusy kuchyňského nádobí jsou samy o sobě předměty z trestněprávního hlediska irelevantními. Avšak pokud je konkrétní pachatel použije k laboratorní výrobě metamfetaminu, tedy jako náhradu běžného laboratorního vybavení, používá je již jako předmět, za jehož pomoci vyrábí omamnou či psychotropní látku. Podobně se také elektrický vařič stává „předmětem určeným k výrobě OPL“ pouze v případě, kdy jej pachatel využívá k zahřívání směsi tablet obsahujících efedrin či pseudoefedrin a dalších chemických látek, aby dosáhl cílené extrakce metamfetaminu. Lze jistě připustit, že v rámci prověřovaných skutkových zjištění je nutné, aby byl spolehlivě prokázán úmysl (neboli povědomí pachatele) o určení takového předmětu (či předmětů) k ilegální produkci omamných látek. To přitom platí nejen o samotné výrobě, ale i opatření (opatřování) a přechovávání červeného fosforu coby látky určené pro vyprodukování metamfetaminu tzv. českou cestou.

48. Z podaného dovolání plyne jasné přesvědčení dovolatelky, že soudům nižších stupňů dostatečně objasnila nezávadnost zdokumentovaných prodejů červeného fosforu, přičemž jakékoli povědomí o jeho následném nelegálním zneužívání striktně odmítla. V dané věci provedené důkazy však svědčí o tom, že v průběhu cca sedmi měsíců mezi roky 2014 a 2015 prostřednictvím provozovny společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o. v XY ze strany obviněné (jakož i spoluobviněné J.) prokazatelně docházelo k rozprodeji masivního a nikoli zanedbatelného množství červeného fosforu (v řádech stovek kilogramů), což bylo soudy nižších stupňů nejen řádně prokázáno, ale i následně hmotněprávně posouzeno s tím, že obviněná svým jednáním naplnila jak po objektivní, tak i subjektivní stránce zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podle § 286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.

49. Ve sledovaném období vešel v účinnost zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, který pro podnikající subjekty oprávněné (mimo jiné) k prodeji chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako toxické a vysoce toxické, zavedl opatření, kterými měla být zvýšena kontrola nad obchodem s červeným fosforem. Tento zákon v § 37 odst. 1, 2 stanovil podnikající fyzické osobě, právnické osobě a orgánům státní správy, které na trh dodávaly výchozí a pomocné látky (mezi které byl červený fosfor zařazen): - povinnost jednou za měsíc hlásit ministerstvu zdravotnictví množství dodaného červeného fosforu s uvedením odběratele na formuláři, - zákaz prodeje červeného fosforu fyzickým osobám, které nejsou podnikatelem a povinnost vyžadovat od všech podnikajících subjektů – odběratelů červeného fosforu – řádně vyplněné prohlášení (jehož vzor byl stanoven prováděcím právním předpisem), - povinnost uchovávat doklady o příjmu a výdeji této chemické látky po dobu nejméně pěti let ode dne jejich pořízení a - povinnost neprodleně oznámit Policii České republiky i ministerstvu zdravotnictví všechny podezřelé okolnosti, které naznačovaly, že červený fosfor může být zneužíván při nedovolené výrobě OPL (zejména neobvyklé či podezřelé objednávky).

50. Z provedených důkazů jednoznačně vyplynulo, že obviněná coby jednatelka společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o. výše uvedené povinnosti vědomě nerespektovala a zákonem nastavené kontrolní mechanismy (společně se spoluobviněnou J.) v mnoha doložených případech úmyslně obcházela. Konkrétně obviněná (za účelem utajení nelegálních prodejů) řádně nevyplňovala písemná hlášení o prodeji této látky, zčásti zneužívala údaje jiných zákazníků a osob anebo uváděla o kupujících zcela fiktivní údaje. Současně zčásti realizovala prodej osobám, jejichž totožnost nebyla zjištěna anebo osobám, které posléze prokázaly objektivní okolnosti, pro které odběry této chemické látky nemohly uskutečnit. Vyjma toho bylo ověřeno, že obě obviněné (coby prodavačky) nechávaly odběratelům podepisovat prohlášení, v němž některé položky ponechávaly bez vyplnění a následně zde uváděly zvýšené množství prodaného červeného fosforu anebo větší počet nákupů, než byl skutečně realizován. Tuto trestnou činnost prováděly od 1. 7. 2014 do 27. 1. 2015 jak ve prospěch nepodnikajících fyzických osob (část skutku popsaná pod bodem I. výroku o vině okresního soudu), tak ve prospěch neustanovených osob, avšak na obchodní jméno podnikajících fyzických osob (část skutku popsaná pod bodem II. za totožné časové období). Přitom z rozsáhlého dokazování došlo k postupnému rozkrytí mechanismu, jímž byla dotčená trestná činnost páchána.

51. V tomto směru lze poukázat např. na výpověď svědkyně R. F., která k věci uvedla, že nikdy v provozovně ALCHEMA 2000 s.r.o. v XY nebyla. Měla živnostenské oprávnění v oboru kadeřnice, avšak ke svému podnikání červený fosfor nepotřebovala, a proto jej nikdy nekupovala. Popřela, že by podepsala prohlášení odběratele na č. l. 121, potvrdila pravost kopie živnostenského listu č. l. 122. Z prohlášení odběratele (č. l. 121) a kopie účtenky (č. l. 123) však vyplývá, že R. F. na své IČO XY dne 30. 10. 2014 zakoupila červený fosfor v množství 0,2 (kg). Toto IČO bylo přiděleno podnikatelce R. F., což dokládá kopie živnostenského listu (č. l. 122). Rovněž svědek V. ,R. vyloučil, že by červený fosfor kupoval. K věci uvedl, že firmu ALCHEMA 2000 s.r.o. nezná, nikdy od ní žádné zboží nekupoval, a proto ani žádné prohlášení odběratele výchozí nebo pomocné látky nevyplňoval. Po shlédnutí prohlášení uvedl, že podpis není jeho. Z prohlášení odběratele (č. l. 254) však vyplývá, že V. R. (původně bylo prohlášení vypsáno na osobu jménem R. V.) zakoupil červený fosfor v množství 0,1 (kg) dne 20. 10. 2014 na své IČO XY, které mu bylo přiděleno, což bylo doloženo kopií živnostenského listu (č. l. 255).

52. U svědka D. B. došlo ke zneužití jeho osobních dokladů tím, že osoba, která vyplňovala a podepsala jeho prohlášení, dokladovala na jeho identifikační údaje nákup červeného fosforu, který svědek zcela vyloučil. Přitom z prohlášení odběratele výchozí nebo pomocné látky (č. l. 324) vyplývá, že D. B. (IČO: XY) zakoupil červený fosfor v množství 260 g. Prohlášení bylo podepsáno osobou s občanským průkazem č. XY, přičemž z údajů poskytnutých Magistrátem města Mostu (oddělení matriky a dokladů) okresní soud ověřil, že občanský průkaz uvedeného čísla byl ode dne 15. 10. 2014 nahlášen jako odcizený. Svědek D. B. však k věci uvedl, že v žádné prodejně chemických potřeb v XY nebyl a dodal, že na jeho jméno není v živnostenském rejstříku proveden žádný zápis, neboť nikdy nebyl držitelem živnostenského listu. K tomu doplnil, že na předmětném prohlášení odběratele není jeho podpis a deklarovaný občanský průkaz ztratil a ztrátu nahlásil (číslo občanského průkazu, které je v prohlášení uvedeno, je evidováno jako ztracené). Jeho tvrzení bylo ověřeno zprávou Magistrátu města Mostu, jíž byla prokázána pravdivost informací o ztrátě občanského průkazu č. XY (č. l. 321). Přesto byla podle občanského průkazu tohoto čísla ověřena totožnost odběratele, jenž je zapsán na prohlášení ze dne 2. 10. 2014. K výpisu ze živnostenského rejstříku (na č. l. 325) svědek uvedl, že neví, že je uzavřené, neboť nikdy si žádnou živnost nezařizoval. Tomuto tvrzení odpovídá i potvrzení o neexistenci zápisu v živnostenském rejstříku Magistrátem města Mostu (na č. l. 322-323).

53. Naproti tomu svědek V. P. přiznal v prodejně ALCHEMA 2000 s.r.o. pouze jeden nákup červeného fosforu v množství 100 g za 2.500 Kč, aby vyhověl osobě neznámého muže, který jej o zakoupení této látky požádal, neboť byl držitelem živnostenského oprávnění. Za obstarání této chemické látky mu nabídl odměnu ve výši 1.000 Kč, jejíž přijetí svědek potvrdil (č. l. 393, 1131). Vyjma toho dodal, že v prodejně předložil občanský průkaz a doložil svou živnost. Červený fosfor v prodejně koupil poprvé a naposledy, z tohoto důvodu prohlášení (na č. l. 396, 397) nevypisoval, množství odebírané látky nevyplňoval a podpis na prohlášení není jeho, byť adresa souhlasí a IČO také (č. l. 397). Pokud byl na identifikační údaje tohoto svědka vypsán i další prodej 1 kg červeného fosforu, pak tento prodej již svědek rozhodně popřel. Ke ztížení identifikace tohoto svědka u předmětného fiktivního prodeje bylo zneužito číslo občanského průkazu svědkyně A. L.

54. Ze zneužívání svých osobních údajů a padělání svého prohlášení k nákupu červeného fosforu (č. l. 1337 verte, prohlášení na č. l. 698-699) obviněnou přímo usvědčil svědek K. R., který uvedl, že předmětnou chemickou látku nakupoval výhradně v provozovně v Praze XY – XY. Skutečnost, že by někdy navštívil provozovnu v XY, striktně vyloučil (č. l. 1338). Ostatně soudem prvního stupně bylo doloženo, že v Praze měla provozovnu odlišná obchodní korporace, a to společnost ALCHEMA 3000 s. r.o., jejíž jednatelkou a jediným společníkem byla opětovně obviněná R. P.

55. Zvláště ilustrativní jsou listinné důkazy týkající se prodeje červeného fosforu svědkyni G. P. (dříve L.), která popřela, že by v prodejně chemických potřeb nakupovala červený fosfor a zejména vyloučila, že by dne 9. 10. 2014 nakoupila 600 kg uvedené látky (č. l. 1353). Vzhledem k neobvykle velkému množství uvedeného fosforu i okolnostem jeho prodeje (všechna prohlášení odběratele na č. l. 444, 445, 446, 447, 447, 449, 450 jsou vypsány na svědkyni L., jsou však podepsány P. H., která ve své výpovědi uvedla, že pro fosfor byla 3x a kupovala 20 g) byla i tato prodejní transakce prokázána jako fiktivní. O tom svědčí i skutečnost, že obviněná při vyplňování měsíčních hlášení pro ministerstvo zdravotnictví o množství dodaných a výchozích látek (navíc až na základě kontroly z ministerstva zdravotnictví se zpětnou účinností), dotčený prodej červeného fosforu v množství 600 kg nevykázala, a to zjevně proto, že by prodej v tak extrémním množství musela hlásit také na policii jako podezřelou transakci. Na jméno odběratelky G. L. přitom uvedla toliko prodej 60 g této chemické látky.

56. Shora uvedené dílčí zjištění o nezákonných fiktivních obchodech doložil stav skladovaného červeného fosforu v porovnání s množstvím jeho nákupu (vyplývajícího ze zajištěných faktur a deklarovaných prodejů obviněnou v měsíčních hlášeních zaslaných ministerstvu zdravotnictví za období 1. 7. 2014 do 10. 10. 2014). Jak bylo ověřeno kontrolou inspektorů ministerstva zdravotnictví ke dni 13. 10. 2014 (o jejímž průběhu svědčil u hlavního líčení svědek P. N., č. l. 1127, 1187), společnost ALCHEMA 2000 s.r.o. skladovala k uvedenému dni červený fosfor v množství 5 kg (č. l. 1192-1195). Přitom v období od 24. 7. 2014 do 16. 9. 2014 nakoupila červený fosfor v množství nejméně 600 kg, zatímco deklarované prodeje (včetně neztotožněných zákazníků vietnamské národnosti, avšak bez prodeje G. L. dne 9. 10. 2014 v množství 600 kg) představovaly za období od 30. 7. 2014 do 10. 10. 2014 množství 188,88 kg červeného fosforu.

57. Chybějící množství prodaného červeného fosforu tedy nepochybně prokázalo, že obě obviněné skutečné prodeje červeného fosforu reálným odběratelům řádně neevidovaly, a to proto, že jej skrytě prodávaly osobám, které tuto látku zneužívaly k laboratorní extrakci metamfetaminu. Těmito postupy zcela úmyslně obcházely zákonem stanovené kontrolní mechanismy sloužící k regulaci obchodu s červeným fosforem, o čemž obviněná věděla. Ostatně pokud by byla tato chemická látka žádána pro jakoukoli legální podnikatelskou činnost (např. výrobu zápalek či dýmovnic), nebylo by nutné předmětné prodeje vykazovat ve zcela smyšlených objemech (viz body 208. a 209. odůvodnění rozsudku okresního soudu).

58. V projednávané věci nelze rovněž přehlédnout, že jediným společníkem společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o. byl V. D. (druh obviněné), který byl (jak dokládá rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 3. 2016, č. j. 3 T 7/2015-4973, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 10. 2016, č. j. 12 To 80/2016-5112, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami s jedy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání devíti roků; viz č. l. 1198-1232). Rovněž sama obviněná (která je jednatelkou společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o. od 22. 4. 2008) byla v roce 2009 odsouzena pro druhově shodnou trestnou činnost, načež se v roce 2012 osvědčila ve zkušební době podmíněného odsouzení. Za tohoto stavu je tedy zcela vyloučeno, že by obviněná nebyla obeznámena s funkcí červeného fosforu coby redukčního činidla zneužívaného při výrobě pervitinu. Na tomto skutkovém základě lze tedy bez důvodných pochybností prohlásit, že obviněná naplnila zákonné znaky skutkové podstaty předmětného trestného činu jak po objektivní, tak i subjektivní stránce.

59. Dovolatelka v rámci svého mimořádného opravného prostředku vznesla celou řadu výhrad, jejichž prostřednictvím usiluje o vyvinění své osoby. Většina z nich však má charakter pouhých ničím nepodložených polemických námitek, které navíc již byly soudy nižších stupňů z větší části prověřeny a odmítnuty jako neopodstatněné. V prvé řadě je namístě námitku obviněné, že společnost ALCHEMA 2000 s.r.o. měla živnostenské oprávnění k distribuci červeného fosforu a že každý občan může ve smyslu čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky činit to, co není zákonem zakázáno, ve vztahu k výše uvedeným okolnostem označit zcela irelevantní, neboť oprávněnost k prodeji konkrétních látek (vyplývající z předpisů správního práva) nemá za daných skutkových zjištění na trestnost jednání obou obviněných žádný vliv. Ostatně v praxi je velmi časté, že k trestné činnosti dochází na pozadí činností zcela legálních. To samé je možné do určité míry tvrdit i o okolnostech registrace jmenované obchodní korporace, která byla na určitou dobu přerušena. Jak vyplynulo z výše uvedených skutkových souvislostí, trestní odpovědnost obou obviněných osob nespočívá v absenci oprávnění či registrace k provozované činnosti (což by hypoteticky mohlo odpovídat naplnění znaků trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 tr. zákoníku, avšak takové úvahy jsou bezpředmětné, neboť tuto právní kvalifikaci by bylo nutno uplatnit nad rámec právní kvalifikace přisouzené, což by však kolidovalo se zákazem reformationis in peius). Opodstatněnou není ani výhrada obviněné, že nebyla oprávněna od jednotlivých odběratelů požadovat předložení občanského průkazu (popř. jiného průkazu totožnosti), aby tak ověřila, že se jednalo o deklarované živnostníky. I v tomto smyslu je nutné odkázat na skutková zjištění soudů, která bez důvodných pochybností indikovaly účel, pro který byl červený fosfor jednotlivými odběrateli nakupován.

60. Rovněž tvrzení obviněné, že jí údajně svědčí právní závěry vyplývající z řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 7/2015-4973 (č. l. 1198) ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 10. 2016, č. j. 12 To 80/2016-1226 (č. l. 1226), je nutné kategoricky odmítnout, nehledě na skutečnost, že dovolatelka tuto námitku ani blíže neupřesnila, pročež tak není jasné, jaké konkrétní právní závěry má vlastně na mysli. Nadto skutková a právní situace ve věci obviněného V. D. (druha dovolatelky) byla podstatně odlišná. Stran naplnění objektivní stránky skutkové podstaty jemu přisouzeného trestného činu v jeho případě nešlo o povolené podnikání (kterak dovolatelka naznačuje), ale o přechovávání pseudoefedrinu ve velkém rozsahu a jeho neoprávněný prodej. To samé platí i o paralelně vedeném trestním řízení vůči společnosti ALCHEMA 2000 s.r.o. Samotná dovolatelkou prosazovaná vázanost závěry učiněnými v jiné trestní věci je v příkrém rozporu s obsahem ustanovení § 9 odst. 1 tr. ř., podle něhož si orgány činné v trestním řízení posuzují otázku viny (včetně předběžných otázek, které se v řízení vyskytnou) v každém projednávaném případě zásadně samostatně.

61. Rozporuje-li dovolatelka, že se jako obviněná společně se spoluobviněnou D. J. nepodílela stejnou měrou na všech jmenovaných prodejích, pročež nemohl být naplněn zákonný znak spolupachatelství, je namístě této námitce oponovat již jen tím, z výše uvedených důkazů jednoznačně vyplynulo, že obě obviněné v rámci totožné právnické osoby zcela evidentně postupovaly na základě přechozí ústní dohody a ve vzájemné součinnosti. Obě se vědomě podílely na prodejích červeného fosforu jednotlivým odběratelům, kterak bylo popsáno výše. Bylo tedy nepochybně prokázáno jejich společné jednání a společný úmysl, pročež každá z nich odpovídá za všechny zdokumentované skutky popsané pod body I. a II. výroku o vině, jako by je spáchala každá sama (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. 11 Tdo 977/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2017, sp. zn. 11 Tdo 1236/2015, apod.).

62. Z tohoto důvodu námitku dovolatelky, že je ve vztahu k osobám jedné či druhé obviněné nutné přesně individualizovat konkrétní předávky červeného fosforu jednotlivým odběratelům, nutno zásadně odmítnout. Navíc přestože dovolatelka v rámci svého písemného podání v obecné rovině reprodukovala vymezení spolupachatelství, již nikterak nekonkretizovala, v jakém směru vymezení této formy trestné součinnosti má podle jejích představ ovlivnit hmotněprávní posouzení jí přisouzeného trestného činu.

63. V navazující námitce se dovolatelka domáhá aplikace principu subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž namítá, že prodej pomocných a výchozích látek bez registrace byl v rozhodné době pouze správním deliktem podle § 40 odst. 1 písm. b) zákona č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, který byl sankcionován pouze uložením pokuty ve smyslu § 41 citovaného zákona. Dovolatelka se tedy domáhá aplikace výše uvedené zásady s ohledem na to, že její jednání údajně postrádá společenskou škodlivost předpokládanou trestním zákoníkem.

64. V tomto směru je podle Nejvyššího soudu namístě úvodem připomenout, že při posuzování míry společenské škodlivosti projednávaných skutků je tato zásada využívána ve dvojím smyslu, jednak jako interpretační pravidlo a jednak jako materiální korektiv. Ve druhé z naznačených variant je daná zásada aplikována zejména v situacích, kdy byl sice spáchán trestný čin, nicméně se jedná o skutek tak malé závažnosti, že fakticky není společensky škodlivý. Tak je tomu v případech, kdy spáchaný skutek neodpovídá ani nejméně závažným, běžně se vyskytujícím případům daného trestného činu, a proto k jeho postihu postačí uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu (zejména norem práva občanského nebo správního), čímž zákonodárce naznačil provázanost této zásady s principem ultima ratio. Lze tedy shrnout, že posláním této zásady je vyloučit z působnosti trestněprávních norem případy s minimální společenskou škodlivostí, avšak zásadně platí, že každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem, a proto ho obecně nelze považovat za čin, který není společensky škodlivý (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 5 Tdo 17/2011).

65. V případě jednání obviněné nepřichází užití právních účinků spojených s aplikací výše uvedené zásady vůbec v úvahu, neboť soudy nižších stupňů na základě provedených důkazů dospěly k závěru, že z červeného fosforu, které obě obviněné skrytě dodávaly svým odběratelům, by bylo možno vyrobit enormní množství (celkem 4.875 kg) metamfetaminu. Za takové situace je zcela vyloučeno, že by taková činnost svou škodlivostí neodpovídala ani základní skutkové podstatě přisouzeného trestného činu. Naopak, škodlivost prokázaného jednání obviněné je velmi vysoká, v důsledku čehož byla vedle základní skutkové podstaty oprávněně aplikována i kvalifikovaná skutková podstata trestného činu podle § 286 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Na tomto závěru ničeho nemění ani skutečnost, že v obecné rovině mohl být prodej červeného fosforu sám o sobě vyhodnocen jako správní delikt, za který by bylo možno uložit i citelné správní sankce, zejména pokuty. V případě obviněné však soudy dospěly k závěru, že by dovození odpovědnosti obviněné toliko podle norem práva správního nebylo z pohledu společenské škodlivosti jejího jednání dostačující a přiléhavé, s čímž se Nejvyšší soud - s přihlédnutím k výše rozvedeným skutečnostem - jednoznačně ztotožnil.

V. 2. Námitky obviněné podřazené pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

66. Dovolatelka s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (v jeho první variantě) popřela samou podstatu prokazované trestné činnosti, tedy že by ze skutkových zjištění bylo skutečně dovoditelné její úmyslné účelové jednání, kterým po inkriminovanou dobu vědomě porušovala své zákonné povinnosti.

67. Jak bylo naznačeno výše, dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. umožňuje napadnout skutkový základ projednávaného protiprávního jednání pouze omezeně, a to za přesně vymezených předpokladů. Avšak ani podle platného znění trestního řádu se v rámci dovolacího řízení nelze domáhat skutkového přezkumu ve stejném rozsahu jako v odvolacím řízení. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze totiž relevantně napadat pouze zásadní skutková pochybení spočívají v tom, že obsah provedených důkazů buď vůbec neposkytuje podklad pro skutková zjištění, k nimž dospěly soudy nižších stupňů, anebo nemůže být podkladem pro skutková zjištění soudů při žádném z logických způsobů jejich hodnocení. Takový případ však v nyní projednávané věci obviněné nenastal.

68. Obviněná ve vztahu k prověřovaným aktivitám opětovně usiluje o prosazení vlastní obhajoby, v rámci které v podstatě namítla, že provedené důkazy ve svém souhrnu nevytvořily logickou a uzavřenou soustavu vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících důkazů, z nichž by bylo možné dovodit závěr o její vině (stran skutku popsaného ve výrokové části rozsudku okresního soudu pod body I. a II.). Jinými slovy dovolatelka tvrdí, že soudy nižších stupňů nedostály své zákonné povinnosti prokázat její vinu bez důvodných pochybností, v důsledku čehož mělo dojít k porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Těmito tvrzeními však pouze demonstrovala své subjektivní přesvědčení, že provedená skutková zjištění její osobu z předmětného jednání neusvědčila, v důsledku čehož (v rámci své obhajoby) usiluje o zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu, jakož i jemu předcházejícího rozsudku okresního soudu, a o opětovné projednání věci s cílem dosáhnout pro svoji osobu značně příznivějšího rozhodnutí.

69. Avšak přestože dovolatelka namítla, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byla uznána vinnou, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, Nejvyšší soud po přezkumu připojeného spisového materiálu konstatuje, že skutkový stav byl stran obviněnou zpochybňovaného jednání řádně zjištěn a spolehlivě prokázán. Navíc povinností každého dovolatele, který odkazuje na předmětný dovolací důvod, je řádně konkretizovat rozpor rozhodných skutkových zjištění na straně jedné a obsah provedených důkazů na straně druhé, zvláště pokud se jedná o rozpor „zjevný“, tedy velmi závažný či extrémní. Naopak není-li z obsahu dovolacích námitek směřujících do oblasti dokazování a zjišťování skutkového stavu a priori zjevné, že odpovídají předpokladu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., není dovolací soud povinen sám nad rámec dovolací argumentace aktivisticky prověřovat dokazování provedené soudy nižších stupňů a jejich skutkové závěry, neboť takový postup by byl v rozporu s § 265i odst. 3 tr. ř., který Nejvyššímu soudu nařizuje přezkoumávat napadená rozhodnutí pouze v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22).

70. Navíc předmětný dovolací důvod – jak již bylo uvedeno shora - věcně podchycuje tři okruhy nejzásadnějších vad ve skutkových zjištěních, a to jednak případy zásadní deformace provedených důkazů, dále případy použití procesně nepoužitelných důkazů, jakož i vady spočívající v tzv. důkazu opomenutém. Zakotvením uvedeného dovolacího důvodu (s účinností od 1. 1. 2022) tedy nedošlo k obecnému (plošnému) rozšíření mezí dovolacího přezkumu na jakékoli otázky skutkového charakteru. Proto se také po obviněném, který odkazuje na předmětný dovolací důvod, vyžaduje velmi konkrétní vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se jím vznesená námitka týká a v čem konkrétně spatřuje jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy, jakož i to, proč má za to, že jsou tato skutková zjištění podstatná (eventuálně které důkazy nebyly provedeny a proč byly podstatné, či v čem spočívá procesní nepoužitelnost důkazů, z nichž byly skutkové závěry vyvozeny). V návaznosti na to Nejvyšší soud ve své judikatuře již dříve nejednou konstatoval, že pokud dovolatel své námitky dostatečně nekonkretizuje, není dovolací soud povinen dané námitky za obviněného dohledávat či domýšlet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2015, sp. zn. 6 Tdo 435/2013, podobně rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2003, sp. zn. I. ÚS 452/07).

71. Dovolatelka ve svém podání rovněž namítla porušení procesního pravidla in dubio pro reo, které vyplývá ze zásady presumpce neviny. Tato námitka je (za splnění níže uvedených zákonných podmínek) pod jí uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. formálně podřaditelná, neboť zpochybnění správného použití zásady presumpce neviny a z ní vyplývajícího pravidla in dubio pro reo v řízení o dovolání se vztahuje k otázce zjišťování skutkových okolností, ovšem pouze tehdy, pokud by porušení této zásady zakládalo existenci zjevného rozporu mezi obsahem provedených důkazů a rozhodnými skutkovými zjištěními (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. 4 Tdo 467/2016). Jinak platí, že zmíněná námitka není obecně způsobilá založit dovolací přezkum napadeného rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2017 sp. zn. 11 Tdo 1475/2016). Nutným předpokladem použití uvedené zásady (resp. z ní vyplývajícího zmiňovaného pravidla) je tedy reálná existence důvodných pochybností ve vztahu ke skutku či osobě pachatele projednávaného trestného činu, které nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu. Takové pochybnosti musí být z hlediska rozhodnutí o vině závažné a neodstranitelné provedením dalších či vyhodnocením stávajících důkazů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017 sp. zn. 11 Tdo 1509/2016).

72. V projednávaném případě však byla vina obviněné prokázána mimo jakoukoli pochybnost. Z výše uvedených skutkových souvislostí vyplynuly závěry o průběhu skutkového děje, které oba soudy nižších stupňů opřely o logické argumenty podpořené výsledky dokazování (provedeného v řízení před okresním soudem, s jehož skutkovými závěry se následně zcela ztotožnil i soud odvolací). V posuzované věci tak k porušení zásady presumpce neviny a z ní vyplývajícího pravidla in dubio pro reo jednoznačně nedošlo. V této souvislosti je nutné odmítnout i navazující námitku obviněné o nedostatečně prokázané trestné činnosti, resp. že v projednávané věci jsou možné dva či více výkladů provedených důkazů. Naopak lze uvést, že rozsudek Okresního soudu v Chomutově je názorným příkladem toho, kterak ze shromážděných důkazů pečlivě objasnit utajovanou trestnou činnost, aby o ní nevznikaly důvodné pochybnosti, byť je nutné dodat, že šlo o postup časově náročný, vyžadující značnou pečlivost.

73. Lze tedy konstatovat, že skutková zjištění popsaná v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně logicky vyplývají z důkazů provedených v příslušném trestním řízení v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 tr. ř. a vyhodnocených podle zásad vyjádřených v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř., přičemž jsou v naprostém souladu s obsahem těchto důkazů bez známek jakékoli jejich deformace. Okresní soud v odůvodnění svého rozsudku jasně a srozumitelně odůvodnil, na základě jakých skutkových zjištění dovodil vinu obviněné, a to za bezvýhradného souhlasu odvolacího soudu. Z odůvodnění rozhodnutí obou soudů nižších stupňů vyplývá taktéž přesvědčivý vztah mezi jejich úvahami při hodnocení důkazů a na tomto podkladě přijatými skutkovými zjištěními, respektive mezi skutkovými zjištěními a právními závěry z nich dovozenými. Dovolatelkou namítanou existenci dvou výkladů provedených důkazů Nejvyšší soud striktně odmítá, neboť skutková varianta prezentovaná obviněnou je založena na pouhém tvrdošíjném popírání nezpochybnitelných skutkových závěrů, což z pohledu zákonného vymezení dovolacích důvodů nelze v rámci dovolacího řízení nikterak akceptovat. Stejně tak dovolací soud z výše rozvedených důvodů kategoricky odmítá obecnou a dále nikterak blíže rozvedenou námitku obviněné stran údajné libovůle při rozhodování soudů nižších stupňů anebo porušení základních principů právního státu.

V. 3. Námitky obviněné podřazené pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.

74. Obviněná v rámci svého dovolání v neposlední řadě uplatnila též dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., přičemž výslovně uvedla, že pro zamítnutí odvolání nebyly splněny procesní podmínky, z čehož vyplývá, že tak učinila v jeho první alternativě. Tomu však neodpovídá skutečnost, že Krajský soud v Ústí nad Labem její dovolání meritorně projednal, odsuzující rozsudek Okresního soudu v Chomutově přezkoumal, avšak odvolání obviněné zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné. Dovolatelka tedy měla správně odkázat na dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě, neboť její řádný opravný prostředek byl zamítnut, přestože má za to, že v předchozím řízení byl dán některý z dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud však toto formální pochybení považuje za pouhé přehlédnutí, které nikterak nebránilo jeho věcnému posouzení.

75. Jelikož však takto formulovaný důvod dovolání může být úspěšný pouze v případě, že by byla skutečně zjištěna existence vytýkaných vad, které by zatěžovaly trestní řízení již před soudem prvního stupně, nicméně z výše rozvedených důvodů je nutné konstatovat, že rozsudek Okresního soudu v Chomutově takovými vadami zatížen není, nemohl být naplněn ani dovolatelkou uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě.

V. 4. Shrnutí

76. Nejvyšší soud tedy po pečlivé analýze přiloženého spisového materiálu konstatuje, že Okresní soud v Chomutově se řádně vypořádal se skutkovými zjištěními, která vzešla z řádně provedených důkazů v souladu s § 2 odst. 5 tr. ř., jež vyhodnotil tak, jak mu ukládá § 2 odst. 6 tr. ř., tedy nejen jednotlivě, ale rovněž v jejich vzájemných souvislostech. Se skutkovými i hmotněprávními závěry soudu prvního stupně se následně plně ztotožnil i Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací. Mezi provedenými důkazy a z nich plynoucími skutkovými závěry na straně jedné a hmotněprávními závěry na straně druhé Nejvyšší soud neshledal žádný, natož zjevný či extrémní nesoulad. V nyní posuzované věci nebyl dovolacím soudem zjištěn ani jakýkoli nedůvodný zásah do ústavním pořádkem garantovaných základních práv obviněné, včetně jejího práva na spravedlivý proces. Současně se oba soudy nižších instancí v přezkoumávané věci nezpronevěřily přísnému pravidlu prokázání viny obviněné mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost a dbaly o dosažení co nejvyšší možné jistoty ohledně závěrů vyplývajících z jednotlivých důkazů. Následně byl projednávaný skutek přiléhavě právně kvalifikován, neboť byly prokazatelně naplněny všechny zákonné znaky soudy nižších stupňů správně aplikované skutkové podstaty zločinu výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.

VI. Závěr

77. Nejvyšší soud po provedeném přezkumu napadeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 6. 2024, č. j. 7 To 203/2023-1438, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 2. 2023, č. j. 6 T 144/2017-1400, v rozsahu podaného mimořádného opravného prostředku dospěl k jednoznačnému závěru, že ve věci obviněné R. P. nedošlo ve smyslu jí uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g), písm. h), písm. m) tr. ř. k porušení zákona, pročež bylo jí podané dovolání v souladu s § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto, neboť je zjevně neopodstatněné. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (viz § 265n tr. ř.).

V Brně dne 13. 8. 2025

JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu