11 Tdo 836/2025-1106
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 9. 2025 dovolání obviněného , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 6. 2025, sp. zn. 2 To 35/2025, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 45 T 3/2024, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného P. Ž. odmítá.
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 19. 2. 2025, sp. zn. 45 T 3/2024, byl obviněný P. Ž. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tak, že: „V době nejméně od poloviny roku 2022 do 15. 4. 2023, ve svém bytě na ulici XY, ale též na jiných místech města Ostravy, jakož i Moravskoslezského kraje, se záměrem získat co nejvyšší majetkový prospěch z této činnosti, vědom si jejího negativního účinku na lidský organismus, si od různých osob, zejména pak od R. H., neoprávněně průběžně obstarával psychotropní látku pervitin, chemicky definovanou jako metamfetamin, a to v celkovém množství dosahujícím nejméně 5 010 gramů, z kteréhožto množství bylo dne 15. 4. 2023, v osobním motorovém vozidle tovární značky Škoda Superb, RZ: XY, a dále v černém batohu zajištěno celkem 560,32 gramů krystalické látky – směsi, obsahující nejméně 336,27 gramů metamfetaminu báze, kteroužto drogu následně prodával, nebo zdarma poskytoval jiným osobám, mimo jiné také:
- H. W., jíž v období od poloviny roku 2022 do 15. 4. 2023, opakovaně, přinejmenším v šesti případech, prodal celkem minimálně 6 gramů pervitinu, - R. R., jemuž v období druhé poloviny roku 2022, ve třech případech prodal celkem 1,5 gramů pervitinu, - V. K., jemuž v období od měsíce ledna 2023 do března 2023, v jednom případě zdarma poskytl a následně opakovaně, s četností jednou až dvakrát týdně, prodal celkem minimálně 60 gramů pervitinu, - D. K., jemuž v období od ledna 2023 do 15. 4. 2023, opakovaně, s četností přinejmenším jednou měsíčně, prodal celkem minimálně 2 gramy pervitinu, - P. Č., jemuž v období od měsíce ledna 2023 do července 2023, přinejmenším v pěti případech prodal a v jednom případě zdarma poskytl celkem minimálně 5 gramů pervitinu,
a tímto svým jednáním, bez příslušného povolení k nakládání s návykovými látkami a bez úmyslu splnit zákonné podmínky legálního nakládání s takovými látkami, protiprávně nakládal s pervitinem obsahujícím účinnou látku metamfetamin, který je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, jako psychotropní látka zařazená do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách.“
2. Za tento trestný čin a sbíhající se přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl obviněný pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2024, sp. zn. 3 T 5/2024, mu soud prvního stupně uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání 10 let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku obviněnému dále uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 (tří) let. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněnému uložil trest propadnutí věci, a to elektrokoloběžky zn. Kugo Kirin m4 Pro, výrobní číslo rámu BLKM4P04809231, výrobní číslo motoru zadního kola JILONG 35H210727 a podle stejnému zákonného ustanovení mu uložil i trest propadnutí mobilního telefonu zn. Apple iPhone 14 se SIM kartou, mobilního telefonu zn. Samsung Flip 4 se SIM kartou, mobilního telefonu zn. Samsung Galaxy A40 se SIM kartou, dealeráku s krystalickou látkou o hmotnosti 9,1 g obsahující metamfetamin, dealeráku s krystalickou látkou o hmotnosti 9,41 g obsahující metamfetamin, dealeráku s krystalickou látkou o hmotnosti 0,97 g obsahující metamfetamin, plastové krabičky s krystalickou látkou o hmotnosti 1,47 g obsahující metamfetamin, plastové nádoby s krystalickou látkou o hmotnosti 533,95 g obsahující metamfetamin a plastové krabičky s krystalickou látkou o hmotnosti 5,42 g obsahující metamfetamin. Konečně, podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku, obviněnému soud prvního stupně uložil trest propadnutí věci, a to finanční hotovosti ve výši 790 EUR a 93 150 Kč, které byly vydány obviněným dne 16. 4. 2023 a jsou uloženy u orgánu činného v trestním řízení. Současně soud prvního stupně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2024, sp. zn. 3 T 5/2024, jež nabyl právní moci dne 7. 3. 2024, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
3. Vrchní soud v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) usnesením sp. zn. 2 To 35/2025 ze dne 10. 6. 2025 odvolání obviněného podle § 256 tr. řádu zamítl.
II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu
4. Obviněný podal proti rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím obhájkyně JUDr. Světlany Richtárové dovolání, které opřel o dovolací důvody podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), písm. h) a písm. m) tr. řádu. Dovolatel uvádí, že rozhodnutí soudu vychází ze skutkových zjištění, která jsou ve vzájemném rozporu s obsahem provedených důkazů, a jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, přičemž jde o skutková zjištění, jež jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, a ve vztahu k těmto skutkovým zjištěním nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [(265b odst. 1 písm. g) tr.
řádu)]. Dále uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně spočívají na nesprávném právním posouzení skutku [(dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu)] a bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l), § 265b odst. 1 tr. řádu, což představuje dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu. Obviněný odkazuje na svoji obhajobu, nesouhlasí především s hodnocením svědecké výpovědi svědkyně H.
W., kterou podrobně rozebírá, v této souvislosti brojí proti tomu, že soud prvního stupně ani odvolací soud nevyhověly jeho návrhu na výslech svědků F., který měl zpochybnit výpověď této svědkyně, a H., již měl vyvrátit, že by obviněný nakupoval pervitin u něj. Závěry soudů jsou podle dovolatele založeny na domněnkách, úvahách, hypotézách, což nemůže vést k jeho odsouzení. Žádným hodnověrným důkazem nebylo objektivizováno ani množství pervitinu, jímž měl údajně disponovat. Obviněný navrhuje, aby bylo Nejvyšším soudem napadené rozhodnutí, tj. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10.
6. 2025, č. j. 2 To 35/2025-1052, zrušeno, stejně jako rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2025, č. j. 45 T 3/2024 a soudu prvního stupně přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) se k dovolání obviněného vyjádřil, když má za to, že dovolatel adekvátně uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu v jeho druhé variantě. Neuplatnil však žádnou relevantní námitku, jíž by bylo možno podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Jádro dovolací argumentace obviněného spočívá ve snaze zpochybnit skutková zjištění jinou interpretací provedených důkazů, tedy je namítán extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Dále obviněný namítá, že nebyly provedeny výslechy svědků H. a F., v podstatě je tvrzeno, že tyto důkazy byly opomenuty. Státní zástupce dále vysvětluje, že oba soudy se s navrženými důkazy vypořádaly, návrh na výslech svědka F. byl zamítnut a tento postup řádně odůvodněn (státní zástupce argumentuje rozhodnutími Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 362/96 a sp. zn. I. ÚS 152/05) zatímco výpověď svědka H. z přípravného řízení byla čtena podle § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu, když tento svědek byl pro soud nedostupný. Ohledně tvrzeného extrémního nesouladu skutkových zjištění a provedených důkazů rozebírá podrobně státní zástupce zejména rozhodnutí soudu prvního stupně a dospívá k závěru, že dovolateli v jeho tvrzeních přisvědčit nelze. Na závěr státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu.
III. Přípustnost dovolání
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu.
7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno obviněným prostřednictvím obhájkyně, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit. Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. řádu, byť jsou dovolací důvody označeny toliko formálně, neboť obsah dovolacích námitek je nenaplňuje.
IV. Důvodnost dovolání
8. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. řádu, případně pod jiný dovolací důvod. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem, tedy přezkoumání zákonnosti a odůvodněnosti napadených výroků, ovšem jen v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i předcházejícího řízení (srov. § 265i odst. 1, 3 tr. řádu).
9. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu Nejvyšší soud uvádí, že tento dovolací důvod v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, byl v předcházejícím řízení dán některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu. Jde tedy o nynější případ, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně postupem podle § 256 tr. řádu, tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle § 254 tr. řádu s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným. V souvislosti s uplatněným dovolacím důvodem musí Nejvyšší soud konstatovat, že v předmětné trestní věci odvolací soud po věcné stránce rozhodnutí soudu prvního stupně přezkoumal, tudíž je v nynější věci, byť jen formálně, správně uplatněna druhá varianta předmětného dovolacího důvodu.
10. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu lze odvolání podat, jak již bylo řečeno, pokud rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Pod tento dovolací důvod spadají výhradně námitky hmotněprávního charakteru, například, že skutek byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost soudu prvního stupně, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 760/02, sp. zn. IV. ÚS 449/03).
11. Obviněný nevznesl jedinou konkrétní námitku proti právnímu posouzení skutku, jež byl právně kvalifikován jako trestný čin, jímž byl uznán vinným. Nenamítá, že by skutkové závěry soudu prvního stupně, jak jsou formulovány v odsuzujícím rozsudku, nenaplnily všechny znaky skutkové podstaty zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, nenapadá ani jiné hmotněprávní závěry soudu prvního stupně a odvolacího soudu, jeho námitky nesměřují k vadnému postupu soudů při aplikaci hmotného práva. Dovolání obviněného směřuje toliko k uplatnění jeho obhajoby, jíž užil před soudem prvního stupně a poté i u odvolacího soudu, k tomu, aby jeho podvakrát opakovaná obhajoba byla v dovolacím řízení shledána věrohodnou. Námitky dovolatele se proto naprosto a ve všech směrech míjí s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu, který není podložen v jeho opravném prostředku žádným právně relevantním tvrzením.
12. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je naplněn tehdy, když rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Dovolatel tvrdí, že skutková zjištění soudu prvního stupně, jež byla aprobována odvolacím soudem, jsou ve vzájemném rozporu s obsahem provedených důkazů (zejména nesouhlasí s hodnocením výpovědi svědkyně W. ze strany soudů a s tím, že nebylo uvěřeno jeho obhajobě), že ve vztahu k těmto skutkovým zjištěním nebyly nedůvodně provedeny jím navrhované podstatné důkazy, tedy nebyl vyslechnut svědek F. a nebyl osobně v řízení před soudem vyslechnut svědek H.
13. Obviněný zejména popírá, že neoprávněně prodával nebo předával drogu pervitin dalším osobám a nesouhlasí s tím, že pervitin zajištěný policií při jeho zadržení měl v držení on s tím, že jej dále distribuoval. Domáhá se tudíž jiného zhodnocení skutkového stavu a změny skutkových zjištění. V návaznosti na takovouto argumentaci dovolatele je namístě připomenout, že Nejvyšší soud není obecnou třetí skutkovou instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. řádu). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Zrovna tak Nejvyšší soud není oprávněn zasahovat do správných skutkových zjištění soudu prvního stupně a odvolacího soudu, neboť dovolatel nemá v trestním řízení zákonný nárok na to, aby v něm dosáhl výsledku, který si představuje, bez toho, aby reálně existovaly vady, jež prezentuje ve svém mimořádném opravném prostředku. Podle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4201/16 platí, že : „Právo na spravedlivý (řádný) proces není možno vykládat tak, že by garantovalo úspěch v řízení či právo na rozhodnutí odpovídající představám stěžovatele. Uvedeným základním právem je totiž zajišťováno "toliko" právo na spravedlivé (řádné) soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.
14. Nejvyšší soud může jen opakovat závěry odvolacího soudu, že soud prvního stupně řádně vyhodnotil provedené důkazy, zabýval se obhajobou obviněného, právem ji považuje za vyvrácenou a v souladu s provedenými důkazy dospěl ke skutkovým zjištěním, jež ve svém rozsudku prezentoval. Obhajoba obviněného, jeho následné odvolací námitky před odvolacím soudem a jeho nynější dovolací námitky (když i argumentace uplatněná v dovolání není ničím jiným než opakováním původní obhajoby dovolatele), jsou provedenými důkazy spolehlivě vyvráceny.
Soud prvního stupně i odvolací soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. řádu provedené důkazy bezchybně zhodnotily, v odůvodnění svých rozhodnutí dle § 125 odst. 1 tr. řádu vysvětlily své úvahy, jež jsou srozumitelné, popsaly své závěry a i tyto dostatečným způsobem odůvodnily. Přiléhavě pak odkazují především na výpovědi svědků W., K., R., K. a Č., kteří spolehlivě obviněného usvědčují, pokud jde o distribuci pervitinu, a odpovídajícím způsobem jsou zhodnoceny výsledky záznamu telekomunikačního provozu, pročež zde není možno tvrdit, že by celková hmotnost distribuovaného pervitinu zahrnutá do skutkových zjištění byla ve zjevném rozporu s tímto důkazem a dalšími důkazy, na něž soudy poukazují.
Oba soudy pak důvodně vycházely z výpovědi svědkyně W. a obou zakročujících policistů B. a S. a uzavřely, že obviněný byl tou osobou, jež disponovala drogou zajištěnou při jeho zadržení, nikoliv svědkyně W. Žádný zjevný rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy tak neexistuje, námitka obviněného je i v tomto ohledu ryze formální a prakticky vychází jen z jím uplatněné obhajoby, jíž soud prvního stupně a odvolací soud důvodně neuvěřily.
15. Nejvyšší soud pak nemůže přisvědčit ani jediné konkrétní dovolací námitce, kterou obviněný vznáší, tedy, že absence výslechu svědka F. a neprovedení osobního výslechu svědka H. soudem byla opomenutím těchto důkazů ze strany soudu prvního stupně a odvolacího soudu ve smyslu doktríny tzv. „opomenutých důkazů“, jak ji formuluje Ústavní soud. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 11 Tdo 566/2015 úvahy Ústavního soudu vyložil tak, že: „Tzv. opomenutými důkazy jsou takové důkazy, které nebyly provedeny nebo hodnoceny způsobem stanoveným zákonem, tj. důkazy, o nichž v řízení nebylo soudem rozhodnuto, případně důkazy, jimiž se soud nezabýval při postupu podle § 2 odst. 6 tr. řádu. Takové důkazy téměř vždy založí nejen nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí, ale současně též porušení pravidel spravedlivého procesu. Za opomenuté důkazy je možné považovat i procesní situace, v nichž bylo účastníky řízení navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut. Nejedná se však o opomenuté důkazy, jestliže jsou dodrženy všechny podmínky procesního postupu, jak jsou zákonem vymezeny, a soudy tento postup dostatečně odůvodní a vysvětlí v přezkoumávaných rozhodnutích.“ Obdobně i Nejvyšší soud rozhodnutí sp. zn. 4 Tdo 843/2019, s důrazem na poslední část právní věty rozhodnutí konstatoval, že: „O případ tzv. opomenutých důkazů se nejedná tehdy, když se soudy zabývaly důkazním návrhem, přičemž rozhodly tak, že další dokazování v tomto směru nebudou provádět, neboť skutkový stav věci byl náležitě zjištěn ostatními v řízení provedenými důkazy a navrhovaný důkaz by neměl na posouzení skutkového stavu žádný vliv.“
16. Oba soudy se opakovaným návrhem dovolatele na provedení výslechu svědka F. zabývaly, oba jej formálně i věcně správně zamítly jako důkaz nadbytečný. Oba soudy vysvětlily, že svědek nebyl přítomen situaci, v níž byl zadržen obviněný při distribuci pervitinu, nemůže se k tomu vyjádřit přímo, naopak, byly vyslechnuty osoby, jež byly na místě přítomny, ať již se jednalo o zasahující policisty nebo osoby, které v tu chvíli byly s obviněným v automobilu. Soud prvního stupně řádně zhodnotil výpovědi těchto osob, vysvětlil, komu a proč uvěřil a k jakému závěru dospěl, přičemž tento závěr není ve zjevném rozporu s obsahem výpovědí vyslýchaných osob po jejich vyhodnocení v duchu zásady volného hodnocení důkazů. Nebylo tedy třeba vyslýchat svědka dalšího a to ani ve vztahu k posouzení věrohodnosti svědkyně W., neboť tuto svědkyni považovaly oba soudy v konfrontaci s dalšími provedenými důkazy právem za věrohodnou. O opomenutý důkaz tak evidentně nejde a námitka obviněného důvodná není.
17. Důkaz spočívající v osobním výslechu svědka H. pak byl zcela zjevně nadbytečný, protože soudy postavily své závěry ohledně jeho kontaktů s obviněným na záznamu provozu mobilního telefonu dovolatele. Z tohoto důkazu logicky dovodily, že obviněný od této osoby získával pervitin, dovodily z něj i údaje o počtu schůzek mezi nimi a množství drogy, kterou mu svědek H. předal. Tímto způsobem se soudy s obhajobou obviněného, že od svědka nekupoval drogu, ale testosteron, vypořádaly, právem dovolateli neuvěřily a tento jejich závěr by osobní výslech jmenovaného svědka zvrátit rozhodně nemohl. Skutečnost, že obviněný pervitin následně prodával dalším osobám totiž vyplývá i z dalších důkazů, jež soud prvního stupně a následně i odvolací soud zhodnotily, zejména jde o výpovědi již zmíněných svědků W., K., R., K. a Č. Osobní výslech svědka H. před soudem z těchto důvodů nemůže být opomenutým důkazem. Kromě toho byl důkaz výslechem tohoto svědka proveden čtením jeho výpovědi z přípravného řízení podle § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu, když je zjevné, že svědek se v době rozhodování soudu prvního stupně nacházel ve Slovenské republice ve vazbě pro obdobnou trestnou činnost, pro kterou nyní stojí před soudem obviněný. S ohledem na popsanou důkazní situaci by však nadbytečně opakovaný výslech tohoto svědka nepřinesl do věci nic nového.
18. Námitka tzv. opomenutých důkazů je, jak již bylo zdůrazněno výše, jedinou konkrétní námitkou ve věci. S ohledem na to, že ji obviněný uplatnil již ve vztahu k odvolacímu soudu a ten se s ní vypořádal, je její opakování v mimořádném opravném prostředku toliko formálního charakteru.
V. Závěr
19. Dovolací soud uzavírá, že se uplatněná dovolací argumentace obviněného míjí s hmotněprávním dovolacím důvodem dle § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Rovněž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je uplatněn pouze formálně, dovolatel pouze znovu odkazuje na svoji obhajobu, s níž se však oba soudy ve svých rozhodnutích řádně vypořádaly. Naplněn není ani jiný z důvodů dovolání, které jsou v zákoně taxativně zakotveny.
20. Nejvyšší soud musí konstatovat, že tím pádem nemohl být naplněn ani dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu v jeho druhé variantě.
21. Jelikož bylo dovolání obviněného podáno z jiných důvodů než jsou taxativně vymezeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu, postupoval Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a obviněným podané dovolání odmítl.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není, s výjimkou obnovy řízení, opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).
V Brně dne 30. 9. 2025
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu
Vypracoval: JUDr. Ladislav Koudelka Ph.D. soudce