2 As 273/2025- 43 - text
2 As 273/2025 - 44
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Karla Šimky a Evy Šonkové v právní věci žalobce: R. R., zast. Mgr. Jiřím Slavíčkem, advokátem se sídlem Na Pankráci 449/11, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 1760/18, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2024, č. j. PK
RR/2550/24, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 11. 2025, č. j. 57 A 43/2024
67, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 11. 2025, č. j. 57 A 43/2024
67, rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2024, č. j. PK
RR/2550/24, a rozhodnutí Městského úřadu Sušice ze dne 23. 1. 2024, č. j. 4407/24/rozhodnutí II.
II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[1] Městský úřad Sušice nařídil žalobci odstranit stavbu chaty pro rekreaci nacházející se v katastrálním území N. M. Dále mu uložil povinnost nahradit paušální částkou náklady řízení a předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby. Žalovaný rozhodnutí městského úřadu změnil tak, že upravil vymezení stavby, která má být odstraněna. Ve zbytku odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil u Krajského soudu v Plzni, který žalobu zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V doplnění svého návrhu uvedl, že mu bylo uloženo odstranit funkční zázemí chaty (přístřešek a kolnu). Stěžovatel je povinen na vlastní náklady zajistit fyzické odstranění přístřešku a kolny. Odstranění těchto prvků by však snížilo funkčnost užívání stěžovatelem vlastněné stavby. Kdyby stěžovatel v řízení o kasační stížnosti uspěl, ale již by došlo k odstranění zmíněných staveb, byl by tím popřen smysl soudní ochrany a obnova původního stavu by vyžadovala nové investice spojené i s právní nejistotou.
[3] Stěžovatel také uvedl, že zachováním stavby po dobu řízení o kasační stížnosti nehrozí újma jiným osobám ani veřejnému zájmu. Přístřešek a kolna stojí na místě dlouhodobě a nejde o novostavby. Nepředstavují ani bezpečnostní riziko či ohrožení zájmů třetích osob; jde o běžné drobné přístavby u rekreační chaty. Správní procesy týkající se legalizace, resp. odstranění uvedených staveb běží již od roku 2015, a proto stěžovatel nepovažuje za nepřiměřené, aby se s jejich odstraněním vyčkalo do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Stěžovatel také poukázal na to, že řada obdobných staveb v dané lokalitě byla dodatečně povolena, což naznačuje, že existence takových staveb není v rozporu se závažným veřejným zájmem. Přístřešek a kolna se nachází na pozemku stěžovatele, nezasahují do dopravní nebo technické infrastruktury ani práv třetích osob. Nachází se sice v záplavovém území, ale Správa NP a CHKO Šumava i Ministerstvo životního prostředí v minulosti existenci obdobných staveb v dané lokalitě aprobovaly. Na podporu svých tvrzení stěžovatel odkázal na fotodokumentaci své chaty a obdobných staveb v okolí, kterou přiložil ke kasační stížnosti.
[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že nemá námitek proti jeho přiznání.
[5] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005
76, č. 1072/2007 Sb. NSS). NSS se tedy nyní ani předběžně nezabýval důvodností kasační stížnosti. Mohl pouze posoudit, zda by nutnost odstranění stavby představovala pro stěžovatele nepoměrně větší újmu než pro jiné osoby a zda není odklad této povinnosti po dobu řízení o kasační stížnosti v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Kasační soud dospěl obdobně jako před ním krajský soud v usnesení ze dne 24. 7. 2024, č. j. 57 A 43/2024
42, k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku jsou splněny.
[8] Ten, kdo žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, musí dostatečně podrobně a určitě tvrdit, v čem spatřuje jemu hrozící újmu (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012
32) a tato svá tvrzení také doložit (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015
50, bod 5). Dotčený veřejný zájem v případě rozhodování o přiznání odkladného účinku je povinen tvrdit a osvědčovat žalovaný. Újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, by měl žalovaný též zmínit, je
li mu z průběhu správního řízení známa. V obou případech však není žalovaný zatížen břemenem tvrzení a břemenem osvědčovacím, neboť soud je oprávněn doklady k osvědčení hrozícího dotčení veřejného zájmu, popř. i práv třetích osob, obstarat i z moci úřední (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, č. j. 45 A 4/2013
29, č. 2852/2013 Sb. NSS).
[9] NSS má za to, že stěžovatel řádně osvědčil jemu hrozící újmu odůvodňující přiznání odkladného účinku. V nynější věci jde o situaci, kdy v případě, že budou napadená správní rozhodnutí naplněna a poté shledána nezákonnými a zrušena, nebude možné v podstatných ohledech navrátit v původní stav jimi způsobené následky či dopady (usnesení NSS ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014
56, bod 5).
[10] Z popisu staveb, které správní orgány stěžovateli uložily odstranit, ve výroku rozhodnutí žalovaného, jakož i z fotografií předložených stěžovatelem vyplývá, že se jedná o drobné přístavby malé rekreační chaty. Kolna má rozměry 2,6 x 3,03 m a výšku 2,67 m a přístřešek má rozměry 4,3 m x 2,55 m.
[10] Z popisu staveb, které správní orgány stěžovateli uložily odstranit, ve výroku rozhodnutí žalovaného, jakož i z fotografií předložených stěžovatelem vyplývá, že se jedná o drobné přístavby malé rekreační chaty. Kolna má rozměry 2,6 x 3,03 m a výšku 2,67 m a přístřešek má rozměry 4,3 m x 2,55 m.
[11] Jak NSS uvedl v usnesení ze dne 25. 4. 2024, č. j. 8 As 97/2024
21, bodě 5, existence újmy je v případech nařízení odstranění stavby zjevná bez dalšího a nejasný může být pouze její rozsah. V tamní věci se kasační soud zabýval odstraněním dřevěného přístřešku o rozměrech 3,0 x 8,7 m. Přestože stěžovatel nedoložil přesnou výši hrozící újmy, soud shledal, že nešlo zjevně o újmu zanedbatelnou. Stejně jako v nynější věci také žalovaný nevznášel námitky ohledně důležitého veřejného zájmu, který by odstranění stavby vyžadoval (bod 7).
[12] Kasační soud neshledal důvod se od závěrů přijatých v usnesení č. j. 8 As 97/2024
21 nyní odchýlit. V posuzované věci jde také o odstranění spíše drobných staveb, a ani zde nelze v jejich možném odstranění vzhledem k poměrům stěžovatele spatřovat újmu pouze bagatelní. Naopak je zjevné, že újma způsobená stěžovateli odstraněním staveb není zanedbatelná, a to jak z hlediska nákladů na jejich odstranění, tak i z hlediska omezení funkčního využití samotné rekreační chatky (což vyplývá i z předložené fotodokumentace). Pokud by kasační stížnost odkladný účinek přiznán nebyl, měl by pro stěžovatele případný úspěch v řízení význam spíše akademický, popřípadě pouze z hlediska možné náhrady škody.
[13] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle NSS nebrání ani protichůdný důležitý veřejný zájem nebo újma hrozící třetím osobám. Žalovaný žádný takový veřejný zájem netvrdil, a naopak vyjádřil s přiznáním odkladného účinku souhlas. Z obsahu spisu žádný důležitý kolidující veřejný zájem přesahující respektování pravomocných správních rozhodnutí ani újma hrozící třetím osobám neplyne. Kasačnímu soudu se nejeví, že by existence dotčených staveb představovala tak akutní nebezpečí či jiný natolik naléhavý rozpor s veřejným zájmem, že by vyžadovala okamžité odstranění, a že by nebylo možné vyčkat s výkonem rozhodnutí do doby, než bude rozhodnuto o kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008
131, č. 1698/2008 Sb. NSS).
[14] NSS proto stěžovatelově kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky zamítavého rozsudku krajského soudu, jakož i rozhodnutí žalovaného a městského úřadu tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto usnesení. Stěžovatel není po dobu trvání odkladného účinku povinen stavbu odstranit.
[15] Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže
li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 s. ř. s.).
[15] Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže
li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 s. ř. s.).
[16] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Poplatková povinnost v nynějším případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023
21, bod 23].
[17] [OBRÁZEK]NSS proto stěžovateli uložil zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Podle § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích je tento soudní poplatek splatný do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Soudní poplatek se podle § 8 odst. 3 zákona o soudních poplatcích platí na účet soudu číslo: 3703
46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020427325. Uvedené platební údaje je možné načíst prostřednictvím přiloženého QR kódu. Soudní poplatek lze zaplatit také v hotovosti na pokladně soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V případě včasného nezaplacení soudního poplatku dle povinnosti uložené výrokem II bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 8 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích).
V Brně dne 30. prosince 2025
Sylva Šiškeová
předsedkyně senátu