USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobkyně G. Z., zastoupené JUDr. Hanou Vodolánovou Vopálenskou, advokátkou se sídlem v Chebu, Obrněné brigády č. 20/20, proti žalovaným 1) Profi Invest Group s. r. o., se sídlem v Praze 6, Rooseveltova č. 381/13, identifikační číslo osoby 04049446, vymazané z obchodního rejstříku dne 1. ledna 2023, zastoupené JUDr. Janem Mejzlíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Nekázanka 881/9, 2) H. H. N., 3) V. K., a 4) A-CLEAN corporation s. r. o., se sídlem v Praze 1, Rybná č. 716/24, identifikační číslo osoby 03875849, vymazané z obchodního rejstříku dne 3. července 2023, o určení vlastnictví, náhradu škody ve výši 279 720 Kč, zaplacení 22 586 Kč a zaplacení 5 000 Kč měsíčně od 12. března 2018 do rozhodnutí soudu, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 8 C 220/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. listopadu 2023, č. j. 10 Co 369/2023-210, takto:
I. Dovolací řízení se ve vztahu k žalovaným 1) a 4) zastavuje. II. Dovolání žalobkyně se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. listopadu 2023, č. j. 10 Co 369/2023-210, podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. 26 Cdo 1115/2013, ze dne 23.
července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2649/2013, ze dne 31. října 2013, sen. zn. 29 NSCR 97/2013, a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 ICdo 7/2014). Tomuto požadavku dovolatelka nedostála, neboť, ač zastoupena advokátem, na vymezení přípustnosti dovolání zcela rezignovala. Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání nelze již odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení § 241b odst. 3 větu první o.
s. ř.), uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. Dovolací řízení se ve vztahu k žalovaným 1) a 4) podle § 104 odst. 1, věty první o. s. ř. zastavuje, neboť žalované 1) a 4) ještě před zahájením dovolacího řízení ztratily podle § 19 o. s. ř. ve spojení s § 118 zákona č.
89/2012 Sb., občanský zákoník, způsobilost být účastníkem řízení tím, že zanikly, což představuje nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.