20 Cdo 1399/2022-408
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, PhD., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny ve věci nezletilého AAAAA (pseudonym), narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného opatrovníkem Statutárním městem Brno, se sídlem magistrátu v Brně, Dominikánské náměstí č. 196/1, dítěte matky A. Š., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Zuzanou Pechtorovou, advokátkou se sídlem v Brně, Dřevařská č. 855/12, a otce A. K., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Lenkou Řehulovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Brně, Jakubská č. 121/1, o změnu úpravy styku otce s nezletilým, o návrhu otce na výkon rozhodnutí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 128 P 22/2020, o dovolání matky nezletilého proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. prosince 2021, č. j. 70 Co 192/2021-389, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím změnil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2021, č. j. 128 P 22/2020-371, tak, že soud nařizuje výkon rozhodnutí ve věci úpravy styku otce s nezletilým AAAAA, a to rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2021, č. j. 128 P 22/2020-289, uložením pokuty matce ve výši 1 000 Kč, a matka je povinna uloženou pokutu zaplatit na účet České republiky – Městského soudu v Brně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč splatných vždy do každého 25.
dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž usnesení odvolacího soudu nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek; odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno po 1. 1. 2014, podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), jež nabyl účinnosti k 1. 1. 2014, dovolání proti němu není přípustné.
Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se s účinností zákona o zvláštních řízeních soudních přesunula z ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do shora uvedeného § 30 z.
ř. s. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (o výkon rozhodnutí o péči o nezletilé dítě), upravené v části druhé hlavě páté (§ 500 a násl. z. ř. s.) tohoto zákona, a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení § 30 z. ř. s., nelze v dovolacím řízení pokračovat (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015).
Přípustnost dovolání nezaloží ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002). Nejvyšší soud proto dovolání matky podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále též jen „o. s. ř.“, odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 6. 2022
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu