U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra
Kůrky v exekuční věci oprávněné CFS-FINANCIAL SERVICES spol. s r. o., se sídlem
v Praze 4, U Habrovky 490/15, identifikační číslo osoby 27595978, zastoupené
Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Havlíčkova 1680/13, proti
povinné P. M., zastoupené Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou se sídlem v
Praze 1, Husova 242/9, pro 507 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v
Pardubicích pod sp. zn. 39 Nc 19185/2009, o dovolání povinné proti usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 10. 2015,
č. j. 18 Co 549/2015-57, takto:
Dovolání se odmítá.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným
rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 23. 7. 2015, č. j. 39 Nc 19185/2009-37,
kterým Okresní soud v Pardubicích zamítl návrh povinné na zastavení exekuce.
Povinná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání
projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7
zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž
bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1
písm. d) o. s. ř.] – odvolací soud rozhodoval ve věci zastavení exekuce,
nařízené k vymožení částky 507 Kč s příslušenstvím [srov. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, 20 Cdo 777/2016, 20 Cdo
778/2016, 20 Cdo 779/2016, 20 Cdo 780/2016, 20 Cdo 781/2016, 20 Cdo 782/2016,
20 Cdo 783/2016, 20 Cdo 784/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10.
2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013,
sp. zn. 20 Cdo 1977/2013 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta
usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14)].
Skutečnost, zda exekuční titul má svůj základ ve spotřebitelském právním
vztahu, není pro posouzení přípustnosti dovolání proti usnesení vydanému v
exekučním řízení podstatná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013,
sp. zn. 20 Cdo 1577/2013).
Nejvyšší soud tedy dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. července 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu