USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Zezulou v exekuční věci oprávněného Okresní stavební bytové družstvo Teplice, se sídlem v Teplicích, Střední ulice 1057/11, identifikační číslo osoby 00227692, proti povinnému J. H., o žalobě na obnovu řízení podané povinným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. srpna 2021, č. j. 4 Co 131/2021-131, a o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. září 2020, č. j. 21 Co 120/2020-100, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 61/2021, o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. května 2024, č. j. 3 Co 23/2024-24,
Řízení o dovolání povinného se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1/ Vrchní soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 22. 5. 2024, č. j. 3 Co 23/2024-24, potvrdil k odvolání povinného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 27. 12. 2023, č. j. 16 C 61/2021-14, kterým soud prvního stupně odmítl pro vady jednak žalobu pro zmatečnost povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 9. 2020, č. j. 21 Co 120/2020-100, v části, v níž byla podána podle § 229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, jednak žalobu na obnovu řízení povinného proti usnesení odvolacího soudu ze dne 9. 8. 2021, č. j. 4 Co 131/2021-131. 2/ Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil bez toho, že by povinného vyzval k zaplacení soudního poplatku a k zajištění právního zastoupení. 3/ Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále „o. s. ř.“. 4/ Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. 5/ Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. 6/ Soud prvního stupně předložil spis dovolacímu soudu, aniž dovolatele vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta či notáře a aby podal řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Tento postup odpovídá závěrům Nejvyššího soudu, jemuž je z vlastní činnosti známo (a plyne to i z obsahu spisu), že dovolatel dlouhodobě zneužívá práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení činí velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu přímo k dovolateli např. v usnesení ze dne 25. ledna 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, v usnesení ze dne 22. září 2023, sp. zn. 25 Cdo 2703/2023, či v usnesení ze dne 1. února 2024, sp. zn. 20 Cdo 230/2024. Je tedy zřejmé, že dovolatel je obeznámen s povinností být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož mu tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení. 7/ Povinný rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si dovolací soud je vědom, že zastavení dovolacího řízení pro nedostatek podmínek řízení zásadně předchází výzva k zaplacení soudního poplatku, případně zastavení řízení pro nezaplacení poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2012, sen. zn. 29 NSCR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sb. rozh. obč.), v intencích projednávané věci k zaplacení soudního poplatku dovolatele znovu nevyzýval. Z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je totiž zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Povinný tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků. Jednání dovolatele lze tudíž považovat za obstrukční, a nikoli za vedené snahou účinně bránit svá práva, do nichž bylo podle jeho názoru neoprávněně zasaženo. 8/ Návrhy, které mimo jiné spočívají v tom, že zbytečně zatěžují soudní soustavu a užívají ji k cílům, které neodpovídají jejímu pravému poslání, jímž je poskytování ochrany právům v souladu s čl. 90 Ústavy, představují zneužití práva, jež nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. prosince 2017, sp. zn. III. ÚS 2834/17, ze dne 14. listopadu 2018, sp. zn. I. ÚS 2751/18, ze dne 14. července 2018, sp. zn. I. ÚS 2792/18, či ze dne 26. června 2019, sp. zn. I. ÚS 3084/18). 9/ Dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měl dostatečný prostor. Dovolací soud tedy dovozuje, že i když povinný nebyl vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení podle ustanovení § 241 o. s. ř., nemohla být tímto postupem ohrožena jeho procesní práva. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem (srov. usnesení ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13). 10/ Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele. 11/ O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 8. 2024
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu