20 Cdo 4947/2017-316
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu
JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla
Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného nezletilého M. B., M. T.,
zastoupeného Městským úřadem Moravská Třebová, nám. T. G. Masaryka č. 32/29,
identifikační číslo osoby 00277037, proti povinnému Ing. M. B., M. T.,
zastoupenému Mgr. Yvonou Bartošovou, advokátkou se sídlem v Litomyšli,
Portmanka č. 210, pro dlužné výživné 1 500 Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 9 Nc 3822/2009, o dovolání povinného
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne
27. února 2017, č. j. 27 Co 435/2015-284, takto
Dovolání se odmítá.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným
rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 2. 7. 2015, č. j. 9 Nc 3822/2009-189,
kterým Okresní soud ve Svitavách zamítl návrh povinného na zrušení usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 4. 2013, č.
j. 23 Co 218/2013-134.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu včasným dovoláním.
Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních
podle hlavy páté části druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních
soudních (dále též jen „z. ř. s.“) se s účinností tohoto zákona přesunula z
ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle
ustanovení § 237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině,
ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti,
pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo
o nezrušitelné osvojení) do shora uvedeného § 30 z. ř. s. (k tomu srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015).
Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení o výkon rozhodnutí ve věcech
výživného, upravené v části druhé hlavě páté (§ 511 a násl. z. ř. s.) tohoto
zákona, a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v
ustanovení § 30 z. ř. s., dovolání není přípustné (srov. též usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015); Nejvyšší soud
proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Přípustnost dovolání nezaloží ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov.
např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a
násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /
exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 11. 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová,
Ph.D.
předsedkyně senátu