20 Cdo 72/2022-149
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného města Chrudim, se sídlem v Chrudimi, Resselovo náměstí 77, identifikační číslo osoby 00270211, proti povinným 1) M. B., narozenému XY, bytem XY, a 2) M. B., narozené XY, bytem XY, oba zastoupeni Mgr. Stanislavem Hykyšem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Zelená 267, pro vymožení povinnosti odstranění stavby, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 5 EXE 18/2020, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 7. 2021, č. j. 22 Co 47/2021-119, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 15. 7. 2021, č. j. 22 Co 47/2021-119, se ruší a věc se vrací krajskému soudu k dalšímu řízení.
1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení Okresního soud v Chrudimi ze dne 27. 11. 2020, č. j. 5 EXE 18/2020-66, kterým byl zamítnut návrh povinných na zastavení exekuce vedené na základě pověření téhož soudu ze dne 20. 7. 2020, č. j. 5 EXE 18/2020-19. Dle odvolacího soudu okresní soud správně zdůraznil, že v exekučním řízení již soud nemůže věcně přezkoumávat správnost exekučního titulu. V daném případě je exekučním titulem správní rozhodnutí Městského úřadu Chrudim ze dne 30.
11. 2015, č. j. CR 076242/2015 OŽP/Ge -0003, o odstranění stavby vodního díla, které je pravomocné a formálně vykonatelné. Podle odvolacího soudu je z exekučního titulu zřejmé, co má být odstraněno [bod II. 2 písm. a) exekučního titulu], jakým způsobem má být upraven terén po odstranění vodního díla [bod II. 2 písm. b)], dále je uvedeno, jak má vypadat výpustné potrubí [bod II. 2. písm. c)], další specifikace jsou v bodě II. 3, 4 a 5 exekučního titulu. Co se týká námitek, že výtěžek, kterého bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí nákladů exekuce, tak tyto nejsou na místě, neboť výkon rozhodnutí nespočívá ve vymožení peněžitého plnění.
Námitky povinných, že je vykonávané rozhodnutí v rozporu s veřejným zájmem, neboť odstraněním stavby loviště dojde k poškození ekosystému, nejsou důvodné. Věcnou správnost exekučního titulu totiž nelze v exekučním řízení přezkoumávat. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení okresního soudu jako věcně správné potvrdil.
2. Proti výše uvedenému usnesení podali povinní dovolání, ve kterém namítají, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Z hlediska materiálního jsou rozhodnutí nebo jiné exekuční tituly vykonatelné jen tehdy, obsahují-li přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinnosti k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a přesně stanovenou lhůtu k plnění. K tomuto odkazují na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.
6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 20 Cdo 3305/2010. Požadavky materiální vykonatelnosti exekuční titul v daném případě nesplňuje, jelikož ve výroku ani odůvodnění nejsou uvedeny limity kapacity povrchových vod ani parametry rozměru koryta. Rozhodnutí tak zcela postrádá základní geometrické parametry koryta a trasy vodního toku. Za těchto neurčitých podmínek rozhodnutí nemůže být vykonáno. Výkon rozhodnutí za těchto neurčitých podmínek rovněž ohrozí Novomlýnský rybník, přilehlou silnici II/37 a pozemky sousedící s tímto korytem.
Závěr odvolacího soudu je zcela v rozporu s požadavkem, aby vykonávací orgán věděl, co vlastně má být vynuceno, a aby nemusel teprve v průběhu vykonávacího řízení zjišťovat, co je obsahem uložené povinnosti. Na základě tohoto povinní navrhují, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a usnesení okresního soudu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
3. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) dále jen o. s. ř.
4. Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud při posouzení otázky materiální vykonatelnosti exekučního titulu nezohlednil všechny námitky povinných, věc posoudil neúplně a odchýlil se od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Dovolání je důvodné.
5. V usnesení ze dne 21. 9. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1258/2005 (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003 a obdobně JUDr. Vladimír Kůrka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, 2004, str. 310) vyslovil Nejvyšší soud závěr, že jednou ze základních náležitostí materiální vykonatelnosti rozhodnutí je, aby v něm byl vymezen rozsah a obsah povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí nařízen. Je tomu tak proto, aby vykonávací orgán (v daném případě soud) věděl, co vlastně má být vynuceno, a aby nemusel teprve v průběhu vykonávacího řízení zjišťovat, co je obsahem uložené povinnosti.
Exekučnímu soudu tedy přísluší posoudit, zda rozhodnutí k výkonu navržené ukládá povinnému povinnosti, jež lze vskutku vykonat, tedy např. zda uložená povinnost odpovídá možným způsobům exekuce, zda tato povinnost je konkretizována dostatečně určitě apod., a ačkoli musel mít nalézací soud na zřeteli totéž, nelze vyloučit, že soud exekuční dospěje k jinému závěru a pro nedostatek (materiální) vykonatelnosti předloženého titulu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítne (…). Při zkoumání materiální vykonatelnosti rozhodnutí vychází soud z obsahu rozhodnutí, především z jeho výroku, případně i z odůvodnění, avšak pouze za účelem výkladu výroku, tedy k odstranění případných pochybností o obsahu a rozsahu výrokem uložené povinnosti; výrok titulu nelze jakkoli doplňovat či opravovat.
6. Povinní v dovolání namítají, že v exekučním titulu nejsou uvedeny limity kapacity povrchových vod ani parametry rozměru koryta. Rozhodnutí tedy dle nich zcela postrádá základní geometrické parametry koryta a trasy vodního toku, tj. šířka hladiny při korytovém průtoku, průměrná a maximální hloubka koryta, poměr šířky vodní nivy a šířky vlastního koryta, šířka meandrujícího pásu, rozvolněnost trasy, poměr délky osy koryta a délky údolnice, sklon dna koryta. Obdobně již v odvolacím řízení (č. l.
115 spisu) povinní namítali, že exekuční titul ve výroku ani jeho odůvodnění neobsahuje limity množství povrchové vody a další parametry, není proto zřejmé, za jakých podmínek má být stavba odstraněna. S těmito námitkami povinných se odvolací soud ve svém odůvodnění nikterak nevypořádal, pouze obecně konstatoval, že „vymezení jak má být provedeno odstranění stavby je dostatečné a v případě, že povinní nejsou schopni odstranění stavby podle těchto podmínek provést sami, mohou nechat odstranění stavby provézt specializovanou firmu.“ Rozhodnutí odvolacího soudu je tak neúplné a tudíž nesprávné.
7. Dovolací soud na základě výše uvedeného bez jednání (viz § 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) napadené usnesení podle § 243e odst. 1 o. s. ř. ruší a věc vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.), v němž se odvolací soud bude námitkami povinných zabývat.
8. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s § 226 odst. 1 o. s. ř.).
9. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich rozhodne soudní exekutor ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 4. 2022
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu