20 Nd 11/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Zbyňka Poledny ve
věci žalobce P. C., proti žalované 1. České republice – Ministerstvu financí,
se sídlem v Praze 1, Letenská 15, a 2. České republice – Ministerstvu
spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o ochranu osobnosti, vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 58/2011, v řízení o věcné
příslušnosti k projednání věci a o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v
Praze vedené pod sp. zn. Ncp 1822/2011, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího
soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu České republiky JUDr. František Hrabec, JUDr. Jiří
Pácal a JUDr. Danuše Novotná nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci
vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 4 Nd 396/2011.
Ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ncp 1822/2011
namítal žalobce podjatost soudců tohoto soudu. Vrchní soud v Praze předložil
věc k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu soudu. Věc je vedena u
Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 396/2011 a rozhodovat o ní podle rozvrhu
práce přísluší senátu č. 4 složeném v dané věci z předsedy senátu JUDr.
Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Danuše Novotné.
Podáním ze dne 9. května 2011 žalobce mimo jiné vznesl námitku
podjatosti (i) soudců Nejvyššího soudu JUDr. Františka Hrabce, JUDr. Jiřího
Pácala a JUDr. Danuše Novotné a navrhl, aby tito soudci byli vyloučeni z
projednávání a rozhodování v jeho věci. Pochybnosti o nepodjatosti označených
soudců v dané věci podle žalobce vyplývají z jejich rozhodování v jiných věcech
žalobce a z jejich předchozího členství v Komunistické straně Československa.
Podle názoru žalobce podjatým soudcem je každý soudce, který jako člen KSČ
sloužil nelidské komunistické diktatuře a ruské vojenské okupaci, proti nimž
žalobce bojoval a byl za to komunistickou justicí pětkrát uvězněn. Bývalí
komunisté dodnes smýšlejí v duchu komunistické ideologie a jejich morální
zásady a hodnotová orientace samy o sobě zakládají jejich podjatost vůči
žalobci, neboť je pravděpodobné, že soudce – bývalý člen KSČ – bude stranit
bývalému členu KSČ.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu byla věc o vyloučení označených
soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodnutí věci, vedené zde pod sp.
zn. 4 Nd 396/2011, předložena senátu občanskoprávního kolegia č. 20.
Soudci JUDr. František Hrabec, JUDr. Jiří Pácal a JUDr. Danuše Novotná, kterých
se námitka podjatosti týká, ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají žádný
poměr k předmětné věci ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům. JUDr.
František Hrabec nadto dodal, že se osobně necítí podjatým, nicméně v jiné věci
žalobce byl usnesením Nejvyššího soudu z 18. 12. 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008, z
projednávání vyloučen.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a
rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o
projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle § 16 odst. 1 o. s.
ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný
senát téhož soudu.
Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců žalobce dovozuje mimo
jiné z okolností v jejich rozhodování v jiných právních věcech. Tyto okolnosti,
jak vyplývá z ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem
pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci, a to
ani v případě, kdyby případná námitka nesprávného postupu ve věcech stejného
druhu byla opodstatněná.
K důvodům vyloučení soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba uvést, že
soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu
na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být
dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům
řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o
okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude
schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu,
že by soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané
věci či k účastníkům. Žalobce ve svém obsáhlém a nepřehledném podání neuvedl ve
vztahu k soudcům Nejvyššího soudu žádné relevantní skutečnosti, z nichž by
vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudců. Případné členství či
kandidatura na členství v bývalé KSČ, což činí žalobce hlavním důvodem své
námitky podjatosti těchto soudců, není důvodem ke konstatování, že jmenovaní
soudci či soudkyně nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout.
Nejvyšší soud v této souvislosti připomíná rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne
24. 2. 2011, sp. zn. III. ÚS 3268/10, v němž zdůraznil zásadu, že otázku, kdo
není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za
minulého režimu, řeší zákon č. 451/1991 Sb., který stanoví některé další
předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích
České a Slovenské Federativní republiky, České a Slovenské republiky, ve znění
pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, že prosté členství v
někdejší KSČ není skutečností, která by obecně vylučovala soudce z
rozhodovacího procesu. Citované rozhodnutí neakceptuje tezi, že by soudci –
dřívější členové KSČ – věc stěžovatele, bývalého politického vězně totalitního
komunistického režimu, nemohli rozhodovat. Míru nezávislosti soudce, a to i s
ohledem na jeho bývalou angažovanost v KSČ, je proto nutno posuzovat v každém
případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.
Případný závěr o podjatosti shora uvedených soudců a soudkyně by se musel
opírat o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku
řízení. Objektivním důvodem zpochybnění nestrannosti soudce tak nemůže být
pouhý odkaz na jeho údajnou politickou angažovanost v minulosti. Žalobcem
prosazovaný extenzivní výklad ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. by ve svém
důsledku mohl znemožnit projednání kauz týkajících se politických, ekonomických
a vůbec společenských poměrů před listopadem 1989. S odkazem na argumentaci k
uplatněné námitce podjatosti a na podaný výklad Nejvyššího soudu a citované
rozhodnutí soudu ústavního je patrné, že žalobcem namítané okolnosti nemohou
objektivně založit podjatost jmenovaných soudců a soudkyně Nejvyššího soudu.
Proto Nevyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř., že soudci uvedení ve
výroku tohoto rozhodnutí nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 396/2011.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. března 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu