21 Cdo 1816/2025-589
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Miroslavem Hromadou, Ph.D., ve věci oprávněné ZÁPADOČESKÁ VÝROBA OKEN a. s. se sídlem v Klatovech, Nádražní č. 172, IČO 25223003, zastoupené JUDr. Josefem Šťastným, advokátem se sídlem v Horažďovicích, Ševčíkova č. 38, proti povinnému J. H., o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. října 2020, č. j. 4 Co 119/2019-314, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 19 C 177/2014, o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2024, č. j. 5 Co 44/2024-538, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 5. 4. 2024, č. j. 19 C 177/2014-512, zastavil řízení o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2023, č. j. 5 Co 204/2023-487, a rozhodl, že o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje.
2. K odvolání povinného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 12. 2024, č. j. 5 Co 44/2024-538, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání.
4. Podáním dovolání vznikla dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích).
5. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání či kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).
6. Protože soudní poplatek za dovolání nebyl zaplacen, Nejvyšší soud usnesením ze dne 9. 9. 2025, č. j. 21 Cdo 1816/2025-577, které bylo povinnému doručeno dne 15. 9. 2025, vyzval povinného, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 5 Co 44/2024-538, a zároveň povinného poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
7. Podáním datovaným dnem 27. 9. 2025 povinný sdělil dovolacímu soudu, že na základě poučení obsaženého v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 5 Co 44/2024-538, podal v zákonné lhůtě své dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci a již dne 3. 3. 2025 požádal krajský soud o poskytnutí právní pomoci pro toto dovolání, tato žádost však doposud nebyla soudem akceptována, proto zároveň s tímto vyjádřením pro Nejvyšší soud povinný tuto žádost opětovně krajskému soudu předkládá, současně se žádostí o osvobození od soudních poplatků. Z těchto důvodů žádá Nejvyšší soud o poskytnutí lhůty k zaplacení a naplnění dikce § 241 o. s. ř.
8. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 7. 2. 2018, č. j. 27 Cdo 6091/2017-238, kterým rozhodoval o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2015, č. j. 4 Co 31/2015-106, (šlo o rozhodnutí, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 1. 2015, č. j. 19 C 177/2014-95, o zamítnutí žádosti povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě pro zmatečnost podané dne 16. 7. 2013 a směřující proti usnesení Krajského soud v Plzni ze dne 8. 3. 2005, č. j. 18 Co 455/2004-27) vysvětlil, že žalobě pro zmatečnost, kterou povinný podal proti usnesení ze dne 8. 3. 2005, č. j. 18 Co 455/2004-27, jímž Krajský soud v Plzni potvrdil dražební vyhlášku, nemůže být vyhověno, protože podle § 254 odst. 2 o. s. ř. lze při výkonu rozhodnutí žalobu pro zmatečnost podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4 o. s. ř., přičemž usnesení, které dovolatel žalobou pro zmatečnost napadl, mezi usnesení vypočtená v § 229 odst. 4 o. s. ř. nepatří a posuzovaná žaloba pro zmatečnost je proto zjevně nepřípustná. Uzavřel, že je-li nepochybné, že žalobě pro zmatečnost nemůže být vyhověno, pak i žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.
9. Z obsahu spisu se podává, že v záhlaví uvedené rozhodnutí odvolacího soudu je jedním z mnoha, která vyvolal povinný svými řetězenými opravnými prostředky. Jak je uvedeno shora, jde o rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o zastavení řízení o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2023, č. j. 5 Co 204/2023-487. Tímto rozhodnutím pak bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 6. 2023, č. j. 19 C 177/2014-453, o zastavení řízení o žalobě pro zmatečnost podané povinným proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 4 Co 119/2019-314, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 1. 2019, č. j. 19 C 177/2014-273, jímž byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost, kterou se povinný domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 3. 2005, č. j. 18 Co 455/2004-27. Tato usnesení představují nepřerušenou řadu vzájemně navazujících rozhodnutí, která se vztahují k žalobě pro zmatečnost, o níž povinný – jak je vyloženo v předchozím odstavci – musel nejméně od doručení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 27 Cdo 6091/2017-238, vědět, že není přípustná.
10. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinný procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jeho postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020). Nejvyšší soud proto k žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků pro toto dovolací řízení, avizované v přípise povinného ze dne 27. 9. 2025, nepřihlédl.
11. Protože povinný přes poučení o následcích jeho nečinnosti soudní poplatek za dovolání nezaplatil ani poté, co k tomu byl dovolacím soudem vyzván, dovolací soud řízení o dovolání povinného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 12. 2024, č. j. 5 Co 44/2024-538, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil, aniž se zabýval skutečností, že povinný také v tomto dovolacím řízení nesplnil podmínku povinného zastoupení podle § 241o. s. ř., neboť podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu má zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání přednost před zastavením řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sb. rozh. obč.).
12. Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost zaniká (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).
13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 10. 2025
Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu