U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v
právní věci žalobce A. P., Ph.D., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, Ph.D.,
advokátem se sídlem v Brně, Bolzanova č. 461/5, proti žalované České republice
– Ústavu pro studium totalitních režimů, se sídlem v Praze 3 - Žižkově,
Siwiecova č. 2428/2, IČO 751 12 779, zastoupené Mgr. Evou Zenklovou, advokátkou
se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vodičkova č. 791/39, o určení neplatnosti
pracovněprávních úkonů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 20 C
315/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.
února 2016 č. j. 19 Co 397/2015-298, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení
2.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Evy Zenklové,
advokátky se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vodičkova č. 791/39.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.2.2016 č.j.
19 Co 397/2015-298 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť
rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí
dovolacího soudu [k možnosti postihnout neplatností pouze ty právní úkony
(právní jednání), které jsou samy o sobě způsobilé přivodit následky v právních
vztazích účastníků, nikoli však faktické úkony, kterými nemůže být založen
právní vztah nebo právo (jakými jsou vnitřní akty řízení, které teprve
vytvářejí předpoklady pro to, aby na jejich základě mohl být právní úkon
zakládající pracovněprávní vztah - v daném případě jmenování ředitele Ústavu
pro studium totalitních režimů) srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího
soudu ze dne 18.10.2005 sp. zn. 21 Cdo 155/2005 a usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 12.1.2004 sp. zn. 21 Cdo 1860/2003, k otázce rozdílu mezi výběrovým řízením
na obsazení pracovního místa nejvhodnějším kandidátem a vyhlášením veřejné
soutěže srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2005 sp. zn. 21 Cdo
155/2005, k otázce porušování práv a povinností vyplývajících z rovného
zacházení nebo k diskriminaci zaměstnance srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího
soudu ze dne 18.12.2014 sp. zn. 21 Cdo 4429/2013, který byl uveřejněn pod č.
116 v časopise Soudní judikatura, roč. 2015, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne
24.3.2016 sp. zn. 21 Cdo 230/2015 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.11.2009
sp. zn. 21 Cdo 246/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek
roč. 2010, pod č. 108] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena
jinak.
V otázce účelně vynaložených nákladů na zastoupení advokátem z judikatury
Ústavního i Nejvyššího soudu vyplývá, že je vždy třeba přihlédnout ke
konkrétním okolnostem případu, neboť předmětem sporu může být právní
problematika, která přímo nesouvisí s oblastí spravovanou účastníkem
domáhajícím se náhrady nákladů právního zastoupení, případně se jedná o právní
problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s
mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, eventuálně jazykové
znalosti apod. V takových případech lze shledat postup účastníka, jenž zvolí
pro své zastupování advokáta, který se případně na danou problematiku
specializuje, za adekvátní. Při rozhodování o povinnosti k úhradě nákladů je
však třeba specifické okolnosti případu vždy řádně odůvodnit (srov. např.
nálezy Ústavního soudu ze dne 6. 5. 2010, sp. zn. II. ÚS 3246/09, ze dne 2. 3.
2010, sp. zn. IV. ÚS 3243/09, nebo ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11).
Problematiku neplatnosti pracovněprávních úkonů (jednání) lze považovat za
specializovanou či obtížnou, odlišnou od běžné agendy žalované. Odvolací soud v
dané věci prokázal a řádně zdůvodnil existenci zvláštních okolností
vyžadujících zastoupení advokátem, které odůvodňují účelnost zastoupení
advokátem.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c
odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věty
druhé o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 1. září 2016
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu