U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v
právní věci žalobce M. N., zastoupeného Mgr. Davidem Strupkem, advokátem se
sídlem v Praze 1, Jungmannova č. 36/31, proti žalované Církvi československé
husitské, církevní organizaci se sídlem v Praze 6, Wuchterlova č. 523/5, IČO
00445185, zastoupené Mgr. Jiřím Oswaldem, advokátem se sídlem v Praze 1,
Bílkova č. 132/4, o neplatnost rozvázání služebního poměru a o zaplacení dlužné
mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 314/2009, o
dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. října 2013,
č. j. 25 Co 354/2013-91, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2013, č.
j. 25 Co 354/2013-91, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť
rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze závazného právního názoru dovolacího
soudu, který byl vyjádřen – přímo v této věci - v předchozím usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012, č. j. 21 Cdo 4075/2011-51 (§ 243g odst.
1 věta první, § 226 odst. 1 o. s. ř.), a je v souladu s ustálenou rozhodovací
praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.
11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1487/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3.
2007, sp. zn. 21 Cdo 628/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9.
2008, sp. zn. 21 Cdo 702/2007, uveřejněné pod č. 61 ve Sbírce soudních
rozhodnutí a stanovisek, ročník 2009); není proto důvod, aby rozhodná právní
otázka byla posouzena jinak.
Žalobcem v dovolání požadované předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie k
rozhodnutí o předběžných otázkách, není důvodné, neboť řešení jím formulovaných
předběžných otázek nebylo pro rozhodnutí v projednávané věci významné
(určující).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c
odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci
nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení
v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b,
§ 151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. června 2014
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu