22 Cdo 3066/2025-863
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně J. B., proti žalovanému F. S., o náhradu škody, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 25 C 174/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 7. 2025, č. j. 69 Co 57/2025-843, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
označené jako „Žaloba pro zmatečnost“. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
2. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 31. 7. 2025, č. j. 69 Co 57/2025-843, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Žalobkyně není zastoupena advokátem a netvrdí ani nedokládá, že má právnické vzdělání.
4. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“) není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem.
5. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění nelze o dovolání věcně rozhodnout. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
6. Soud prvního stupně předložil spis dovolacímu soudu, aniž dovolatelku vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila zástupce z řad advokátů či notářů a aby podala řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Tento postup odpovídá závěrům Nejvyššímu soudu, jemuž je z vlastní činnosti známo (a plyne to i z obsahu spisu), že dovolatelka dlouhodobě zneužívá práva na soudní ochranu opakovaným podáváním velkého množství vesměs neodůvodněných procesních podání (včetně žádostí o osvobození od soudních poplatků a žádostí o ustanovení zástupce), jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené jednání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019 (rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).
7. Návrhy, které mimo jiné spočívají v tom, že zbytečně zatěžují soudní soustavu a užívají ji k cílům, které neodpovídají jejímu pravému poslání, jímž je poskytování ochrany právům v souladu s čl. 90 Ústavy, představují zneužití práva, jež nepožívá právní ochrany (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. III. ÚS 2834/17, ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 2751/18, ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 2792/18, či ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. I. ÚS 3084/18; ke zneužití práva na osvobození od soudních poplatků srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 12. 2010, sp. zn. 4 As 38/2010).
8. Je tedy zřejmé, že dovolatelka si musí být vědoma povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, neboť tato povinnost jí nutně musí být známa z předchozího průběhu řízení i z jiných řízení vedených u dovolacího soudu.
9. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. ve spojení s § 241b odst. 2 o. s. ř. a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. dovolací řízení zastavil pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky.
10. Dovolatelka rovněž nezaplatila soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že zastavení dovolacího řízení zpravidla předchází výzva k zaplacení soudního poplatku, případně následné zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, v projednávané věci dovolatelku k zaplacení soudního poplatku nevyzýval, neboť z jejího postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma. Platit jej však nehodlá a opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1895/2019, ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1255/2020, či ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1898/2020).
11. Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2026
Mgr. David Havlík předseda senátu