24 Cdo 2941/2025-707
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Romanem Fialou ve věci posuzovaného P. K., zastoupeného procesním opatrovníkem Mgr. Pavlem Schmidtem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 318/39, za účasti 1) P. K., zastoupeného Mgr. Kateřinou Malchárkovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Šrobárova č. 2002/40, 2) V. K. a 3) Okresního státního zastupitelství v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Francouzská č. 6167/5, o svéprávnost a opatrovnictví, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 0 P 130/2025, o podání posuzovaného a V. K. označeném jako „námitky a stížnost“ proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. srpna 2025, č. j. 14 Nc 23/2025-652, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
130/2023. Proti tomuto usnesení podali posuzovaný a V. K. dne 4. 9. 2025 podání označené jako „námitky a stížnost“, které na výzvu soudu doplnili dne 18. 9. 2025. Z obou těchto podání je patrné, že se domáhají instančního přezkumu napadeného rozhodnutí.
2. Nejvyšší soud rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku – dovolání – proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 10a, § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád; dále jen „o. s. ř.“).
3. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
4. Rozhoduje-li krajský soud o vyloučení soudců soudu prvního stupně, není takové rozhodnutí rozhodnutím soudu prvního stupně ani soudu odvolacího (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4634/2014, a ze dne 22. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4085/2011), ale jde o rozhodnutí nadřízeného soudu (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48, ročník 1996).
5. Občanský soudní řád však neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání ani dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2420/98, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 26 Cdo 2343/2006), neboť nepočítá s jinými odvolacími soudy než s krajskými soudy, rozhodují-li o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), a s vrchními soudy, rozhodují-li o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 10 odst. 2 o. s. ř.).
6. Pojem „nadřízený soud“ přitom nelze zaměňovat ani s pojmem „soud prvního stupně“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 31 Cdo 2420/98, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2023, sp. zn. 26 Cdo 1596/2023, 26 Cdo 1597/2023). Rozhoduje-li krajský soud v řízení o vyloučení soudce okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2000, sp. zn. 31 Cdo 1425/98; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3115/2011; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4737/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2656/2020).
7. Rozhodl-li tedy v souzené věci Krajský soud v Ostravě o tom, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci, jako soud nadřízený, není tu soud, jenž by byl podle občanského soudního řádu funkčně příslušný k projednání odvolání nebo dovolání proti takovému rozhodnutí. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.; a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1335/2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1252/2019).
8. Nejvyšší soud se proto nemohl podáním posuzovaného a V. K. věcně zabývat a dovolací řízení pro nedostatek funkční příslušnosti zastavil (§ 104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s § 243b o. s. ř.).
9. O náhradě nákladů tohoto řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť jím se řízení nekončí, a o nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 11. 2025
JUDr. Roman Fiala předseda senátu