24 Nd 333/2023-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci stěžovatelky R. P., narozené dne XY, bytem ve XY, o návrhu stěžovatelky na vyloučení soudců Okresního soudu ve Vyškově ve věcech vedených tímto soudem pod sp. zn. 7 C 597/2000, 6 C 14/2010 a 7 C 372/2021 a na přikázání věci podle § 12 odst. 1 o. s. ř., takto:
Námitka podjatosti soudců Okresního soudu ve Vyškově ve věcech vedených tímto soudem pod sp. zn. 7 C 597/2000, 6 C 14/2010 a 7 C 372/2021 se odmítá a věci se jinému soudu z důvodu nutnosti nepřikazují.
Stěžovatelka svým podáním ze dne 5. 4. 2023 uplatnila mimo jiné námitku podjatosti soudců Okresního soudu ve Vyškově v řízeních vedených tímto soudem pod sp. zn. 7 C 597/2000, 6 C 14/2010 a 7 C 372/2021. Zároveň navrhla Nejvyššímu soudu v Brně přikázat tato řízení vedená u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 7 C 597/2000, 6 C 14/2010 a 7 C 372/2021 k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Podle § 12 odst. 1 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.
Podle § 12 odst. 3 věty prvé o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věcí vedených Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. 7 C 597/2000, 6 C 14/2010 a 7 C 372/2021 Obvodnímu soudu pro Prahu 2 projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby výše uvedené věci byly tomuto soudu přikázány.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. je především skutečnost, že příslušný soud nemůže ve věci jednat, protože jeho soudci jsou z projednání a rozhodování věci vyloučeni. Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). Podle § 16 odst. 1 o. s.
ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne. V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení.
Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo skončeno, je opožděná.
Stěžovatelka uplatnila námitku podjatosti až po skončení řízení, neboť jak bylo z informačního systému InfoSoud na stránkách Ministerstva spravedlnosti zjištěno, řízení vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 7 C 597/2000 bylo pravomocně skončeno dne 27. 1. 2015, řízení vedené tamtéž pod sp. zn. 6 C 14/2010 bylo pravomocně skončeno dne 28. 1. 2012 a řízení vedené tamtéž pod sp. zn. 7 C 372/2021 bylo pravomocně skončeno dne 22. 9. 2022. Podání stěžovatelky, v němž uplatnila námitku podjatosti, bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 5.
4. 2023. I kdyby stěžovatelka nebyla poučena o svém právu vyjádřit se k osobám soudců, je uplatněná námitka podjatosti z povahy věci bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní nemůže mít vzhledem ke skončení řízení, ve kterém účastník navrhuje vyloučení soudců, již žádný vliv na průběh a výsledek tohoto řízení (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 32 Nd 123/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014; nebo odbornou literaturu viz Drápal, L., Bureš, J.
a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 83). Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Zároveň s ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud návrhu na přikázání věcí nevyhověl a věci podle ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 2 nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 6. 2023
JUDr. Roman Fiala předseda senátu