33 Nd 223/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci
žalobkyně VICTORIA a.s., se sídlem v Praze 6, Na Dionýsce 6 (identifikační
číslo osoby 61860867), zastoupené JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem se
sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868/22, proti žalovanému Ing. J. Š., o
4.800.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4
Cm 194/2010, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu rozhodujících o
námitce podjatosti soudců jiného senátu Nejvyššího soudu v Brně pod sp. zn. 30
Nd 123/2013, takto:
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu České republiky ve věci vedené u
tohoto soudu pod sp. zn. 32 Nd 123/2013, se odmítá.
Ve shora uvedené věci vznesl žalovaný v podání datovaném 15. 6. 2014, předaném
k poštovní přepravě dne 16. 6. 2014 a doručeném Nejvyššímu soudu dne 17. 6.
2014, námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu – JUDr. Miroslava Galluse,
JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové, kteří usnesením ze dne 9. 7.
2013, č.j. 32 Nd 123/2013-8, rozhodli o odmítnutí námitky podjatosti soudců
jiného senátu Nejvyššího soudu v Brně ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn.
30 Nd 76/2012.
Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a
rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 15a odst. 2 o.s.ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce
(přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil
soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu
vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů
po té, co se o něm dověděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit
jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám
soudců (přísedících).
Podle § 16 odst. 1 o.s.ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen,
rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne
jiný senát téhož soudu.
Podle § 16 odst. 2 o.s.ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený
v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku
podjatosti včas.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009,
vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a
případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které
mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit
během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko
v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení
bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného
opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní
již nemůže mít vliv na výsledek řízení, viz Drápal, L., Bureš, J. a kol.
Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck,
2009, 83 s).
Uplatnil-li proto – jak se podává z obsahu spisu – žalovaný námitku podjatosti
(konkrétně podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 17. 6. 2014) až poté, kdy
řízení o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu v Brně u Nejvyššího soudu
pravomocně skončilo a účastníci byli řádně poučeni o tom, že žádný opravný
prostředek již není přípustný, podal ji opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti soudců JUDr. Miroslava Galluse, JUDr.
Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové vznesenou žalovaným jako opožděnou podle
ustanovení § 16 odst. 2 o.s.ř. odmítl, aniž se zabýval opodstatněností
argumentace, kterou žalovaný uvedl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. července 2014
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu