USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v exekuční věci oprávněné: Česká televize, IČO 00027383, se sídlem Na Hřebenech II 1132/4, Praha 4 – Kavčí hory, zastoupená Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem se sídlem U Stanice 11/4, Praha 6, proti povinné: A. H., o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 33/2022, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 2023, č. j. 5 Co 6/2023-32,
Řízení o dovolání žalované se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Proti usnesení ze dne 1. 3. 2023, č. j. 5 Co 6/2023-32, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 11. 2022, č. j. 16 C 33/2022-20, kterým byla odmítnuta žaloba pro zmatečnost ze dne 6. 4. 2022 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 2. 2022, č. j. 6 Cmo 322/2021-590, podala povinná dovolání, aniž byla zastoupena advokátem. Poté, co soud prvního stupně předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, vznesla povinná námitku podjatosti soudců soudního oddělení 25 Cdo (JUDr. Petr Vojtek, JUDr. Martina Vršanská a JUDr. Robert Waltr), o níž bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2024, č. j. 26 Nd 36/2024-65, tak, že tito soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 2041/2023. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4). Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by dovolatelka byla právně zastoupena, neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Nesplnila tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, což je důvodem k zastavení dovolacího řízení. Soud prvního stupně předložil spis dovolacímu soudu, aniž dovolatelku vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta či notáře a aby podala řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Tento postup odpovídá závěrům Nejvyššímu soudu, jemuž je z vlastní činnosti známo a plyne to i z obsahu spisu, že dovolatelka dlouhodobě zneužívá práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení činí velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu přímo k dovolatelce např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 2735/20). Je tedy zřejmé, že dovolatelka si musí být vědoma povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost nutně musí být známa z předchozích vedených řízení. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky. Tím je vypořádán i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, obsažený bez bližšího odůvodnění v dovolání. Tento procesní postup dovolacího soudu je aprobován i rozhodovací činností Ústavního soudu, např. usneseními ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22. Dovolatelka nezaplatila soudní poplatek z dovolání. Ačkoli podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), dovolací soud v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku již nevyzýval, neboť z jejího postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů], v němž v zásadě o náhradě nákladů nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 3. 2024
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu