25 Cdo 216/2025-90
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobce: P. B., proti žalovanému: M. B., o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a o zaplacení 3 370 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 7 C 250/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 21. 10. 2024, č. j. 23 Co 321/2024-83, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 21. 10. 2024, č. j. 23 Co 321/2024-83, k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 2. 9. 2024, č. j. 7 C 250/2023-77, jímž Okresní soud v Pardubicích zastavil dovolací řízení (proti usnesení téhož odvolacího soudu ze 17. 1. 2024, č. j. 27 Co 15/2024-53) proto, že dovolatel nebyl zastoupen advokátem, a tento nedostatek neodstranil ani ve lhůtě, která mu byla soudem prvního stupně stanovena. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce (opět nezastoupen advokátem) dovolání.
Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“); to podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4). Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví. Z dovolání nevyplývá, že by žalobce byl jako dovolatel právně zastoupen, neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že má sám právnické vzdělání. Nesplnil tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatel nebyl nyní vyzván ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolil advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak z obsahu spisu vyplývá, že v průběhu předcházejícího řízení byl již ke splnění této podmínky vyzván, a to usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9.
4. 2024, č. j. 7 C 250/2023-59, kterým soud vyzval žalobce, aby si zvolil pro dovolací řízení advokáta a jeho prostřednictvím dovolání podal; viz též usnesení téhož soudu z 14. 5. 2024, č. j. 7 C 250/2023-68, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 6. 2024, č. j. 18 Co 165/2024-74, jímž byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce pro toto řízení z řad advokátů). Z toho je zřejmé, že dovolatel si musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, navíc mu tato povinnost nutně musí být známa i z předchozích řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.
12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5518/2016, ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 624/2017, ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 4355/2018, ze dne 3. 9. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2648/2020, nebo ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 30 Cdo 21/2022). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22).
Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatele nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se mu (dříve) opakovaně dostalo. Jestliže tedy pro nedostatek povinného zastoupení dovolatele nejsou splněny podmínky pro pokračování v dovolacím řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce podle § 241b odst. 2 o? s. ř. zastavil. Dovolací soud nepřehlédl, že dovolatel nezaplatil soudní poplatek z dovolání. I když podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.
3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě dovolací soud k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že i této povinnosti si je vědom, avšak zjevně soudní poplatek platit nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání.
Opakovaně ani v dalších jím zahajovaných řízeních v žalobě nebo v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) v usnesení ze dne 30.
1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němuž podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2025
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu