25 Cdo 3107/2023-300
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci
žalobce: L. R., proti žalovaným: 1) P. Ch., 2) R. M., a 3) AAAAA (pseudonym),
zastoupený matkou H. Š., jako zákonnou zástupkyní, o ochranu osobnosti, vedené
u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 42/2021, o dovolání žalobce
a T. R., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2023, č. j. 71
Co 202/2023-273, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Dovolání T. R. se odmítá.
III. Žádný z účastníků ani T. R. nemají právo na náhradu nákladů
dovolacího řízení.
Nejvyšší soud zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 4. 8. 2023, č. j. 71 Co 202/2023-273, podle § 9 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť dovolatel ani na výzvu Okresního
soudu ve Frýdku-Místku (usnesení ze dne 5. 9. 2023, č. j. 40 C 42/2021-289)
nezaplatil ve stanovené lhůtě soudní poplatek z dovolání, ačkoliv byl řádně
poučen o procesních následcích jeho nezaplacení.
K opětovné žádosti o osvobození od placení soudního poplatku obsažené v podání
žalobce ze dne 8. 9. 2023 soud nepřihlédl, neboť z postoje dovolatele v tomto i
v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek
vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o
osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě
zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na
zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i
nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá
podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti
podmiňující jejich věcné projednání. Takové počínání lze pokládat za obstrukční
a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS
480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům
dospěl Nejvyšší soud i v usneseních ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo
1417/2016, a ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti nimž podané
ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn.
III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
Nejvyšší soud odmítl dovolání T. R. proti usnesení odvolacího soudu podle §
243c odst. 1 a odst. 3 věty první (aniž se zabýval splněním podmínky jejího
povinného zastoupení v dovolacím řízení - § 241b odst. 2 o. s. ř.), neboť k
podání dovolání není oprávněna (subjektivně legitimována) ve smyslu § 218 písm.
b) o. s. ř., nebyla totiž účastnicí řízení v projednávané věci a napadené
rozhodnutí se nedotýká jejích práv a povinností.
Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být
rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 10. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu