26 Cdo 1448/2024-100
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Jany Misiačkové a JUDr. Jitky Dýškové v exekuční věci oprávněné městské části Praha 3, se sídlem v Praze 3, Havlíčkovo náměstí 700/9, zastoupené JUDr. Janem Pavlokem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, K Brusce 124/6, proti povinnému V. G., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Procházkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Pštrossova 189/16, o návrhu na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 54 EXE 706/2023, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2024, č. j. 68 Co 28/2024-83, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 3. 8. 2023, č. j. 54 EXE 706/2023-48, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce.
2. Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 6. 2. 2024, č. j. 68 Co 28/2024-83, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
3. Dovolání povinného není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť odvolací soud posoudil dovolatelem předestřenou otázku materiální vykonatelnosti exekučního titulu, na jehož podkladě byl soudní exekutor pověřen provedením exekuce, v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
4. Judikatura dovolacího soudu je dlouhodobě ustálena v závěru, že z hlediska materiální vykonatelnosti exekučního (vykonávacího) titulu jsou rozhodnutí nebo jiné tituly uvedené v ustanovení § 274 o. s. ř. (resp. § 40 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „exekuční řád“) vykonatelné jen tehdy, obsahují-li přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a přesně stanovenou lhůtu k plnění (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je tomu tak proto, aby vykonávací orgán věděl, co vlastně má být vynuceno, a aby nemusel teprve v průběhu vykonávacího řízení zjišťovat, co je obsahem uložené povinnosti. Neobsahuje-li exekuční titul všechny předpoklady materiální vykonatelnosti uvedené v § 261a odst. 1 o. s. ř., může podle něj být exekuce nařízena jen v případě, že chybějící údaje nebo údaje v něm uvedené nepřesně, nesrozumitelně nebo neurčitě lze doplnit nebo nahradit postupem podle § 261a odst. 2 a 3 o. s. ř. (obdobně § 40 odst. 2 a 3 exekučního řádu). Není-li možné z exekučního titulu náležitosti materiální vykonatelnosti uvedené v § 261a odst. 1 o. s. ř. dovodit ani výkladem s přihlédnutím k povaze uložené povinnosti nebo ke způsobu exekuce, nemůže být takový titul způsobilým podkladem pro vedení exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003).
5. Exekuční titul ukládající povinnost jinou než zaplacení peněžité částky, je materiálně vykonatelný jen tehdy, je-li možné nařídit jeho výkon některým ze způsobů uvedených v § 258 odst. 2 o. s. ř. (obdobně § 59 odst. 2 exekučního řádu). Způsob exekuce na nepeněžité plnění se řídí povahou uložené povinnosti. Při zkoumání této povahy soud vychází, přihlížeje k předepsanému způsobu exekuce, z obsahu rozhodnutí, především z jeho výroku, případně i z odůvodnění, avšak pouze za účelem výkladu výroku, tedy k odstranění případných pochybností o obsahu a rozsahu výrokem uložené povinnosti; výrok titulu nelze jakkoli doplňovat či opravovat (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2012, sp. zn. 20 Cdo 3305/2010, ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 20 Cdo 3682/2010, nebo ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 20 Cdo 602/2022).
6. V projednávané věci exekuční titul ukládá povinnost „odstranit“ prodejní stánek s občerstvením na pozemku p. č. XY, a to v „těsné blízkosti stavby občanské vybavenosti postavené na pozemku p. č. XY“, dále povinnost vyklidit pozemek p. č. XY „v části dlážděné plochy, kde se nachází dřevěný přístřešek na zpevněné cestě, na druhé straně proti prodejnímu stánku s občerstvením, vše v blízkosti stavby občanské vybavenosti postavené na pozemku p. č. XY“ (vše v katastrálním území XY), a takto „vyklizený“ pozemek předat oprávněné. Z kontextu výroku je zřejmé, že i v případě povinnosti „odstranit“ se jedná o vyklizení příslušné části pozemku a o způsobu provedení exekuce vyklizením (srov. § 59 odst. 2 písm. a/ exekučního řádu) tak nemůže být žádná pochybnost.
7. Namítá-li dovolatel, že exekuci brání „neurčitá a nesrozumitelná“ specifikace vyklizované části pozemku p. č. XY, jde o okolnost, kterou bude možné spolehlivě zjistit až při provádění exekuce a případně se jí zabývat v mezích úvah o zastavení exekuce z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu (obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1236/97, uveřejněné pod číslem 16/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
8. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
9. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu). 10. O návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud samostatně nerozhodoval, neboť o dovolání bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16) a rozhodnutím o podaném dovolání se tento návrh stal bezpředmětným. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 6. 2024
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu