U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně JUDr. R. V., proti žalované České republice – Ministerstvu financí České republiky, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, o 188.856 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 234 C 197/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. února 2016, č. j. 44 Co 147/2015-389, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 15. 1. 2015, č. j. 234 C 197/2011-349, jímž zamítl žalobu o zaplacení částky 188.856 Kč s úroky z prodlení, představující náhradu za nucené omezení vlastnického práva žalobkyně jako pronajímatelky bytu s tzv. regulovaným nájemným, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání není podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že žalobkyni nenáleží náhrada za omezení vlastnického práva, jelikož zásah do tohoto práva nebyl natolik intenzivní, aby postihl samotnou podstatu jejího vlastnictví, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 22 Cdo 367/2012, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 74/2013, ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3877/2012; dále i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09) a není důvod, aby rozhodná právní otázka vymezená v dovolání byla posouzena jinak.
Náhrada za omezení vlastnického práva v případě regulace nájemného z bytů přísluší vlastníku tehdy, jestliže regulované nájemné v místních podmínkách a s přihlédnutím ke všem okolnostem (např. k rozdílu mezi výší regulovaného a obvyklého nájmu v daném místě či k poměru částí domu zatížených regulovaným nájemným k částem takto nezatíženým) neumožňuje vlastníku pokrýt ani opodstatněně vynaložené náklady na údržbu a opravy nemovitostí v přiměřeném časovém období a dosáhnout přiměřeného zisku. Tato náhrada nemusí být vždy totožná s rozdílem mezi obvyklým a regulovaným nájemným. Odvolací soud výše uvedené právní závěry v projednávané věci aplikoval a jeho úvahy nelze považovat za zjevně nepřiměřené.
Námitkami, že řízení bylo postiženo vadami (rozsudek odvolacího soudu je „překvapivý“, nepřezkoumatelný, a že soudy neprovedly další důkazy), uplatnila nepřípustný dovolací důvod (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Ostatně podle ustálené soudní praxe je překvapivým rozhodnutím jen takové rozhodnutí, které nebylo možné na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu odvolacího soudu a doposud přednesených tvrzení účastníků předvídat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1019/2009), o takové rozhodnutí nejde, jestliže účastníkům řízení muselo být zřejmé, že soud se danou otázkou musí zabývat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2205/2010). Soud není ani povinen provést všechny důkazy, které účastník navrhne (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), neprovedení některých z důkazů (byť navržených před koncentrací soudního řízení) však musí řádně odůvodnit.
Dovolání proti výroku o nákladech odvolacího řízení není podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 12. prosince 2016
JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu