26 Cdo 364/2025-1552
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně J. T., proti žalované Základní organizaci Českého zahrádkářského svazu Doksy 4, se sídlem v Doksech, Sochorova 811, IČO 01756664, zastoupené Mgr. Janem Filipem, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 613/9, o nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 48 C 252/2024, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 9. 12. 2024, č. j. 35 Co 372/2024-660, takto:
I. Řízení o odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 9. 12. 2024, č. j. 35 Co 372/2024-660, se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o odvolání.
1. Okresní soud v České Lípě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 23. 10. 2024, č. j. 48 C 252/2024-335, zamítl návrh na nařízení tam specifikovaného předběžného opatření (výrok I), rozhodl o vrácení přeplatku soudního poplatku za odvolání (výrok II) a o nákladech řízení (výrok III).
2. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (odvolací soud) usnesením ze dne 9. 12. 2024, č. j. 35 Co 372/2024-660, změnil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I a III tak, že návrh na nařízení předběžného opatření odmítl (výrok I) a rozhodl o nákladech „předešlých“ řízení (výrok II) a o nákladech odvolacího řízení (výrok III).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně opravný prostředek datovaný dnem 8. 1. 2025, který je podle jeho obsahu i výslovného označení odvoláním.
4. Nejvyšší soud, kterému byla věc předložena soudem prvního stupně k projednání a rozhodnutí, řízení o podaném „odvolání“ pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil.
5. Proti rozhodnutí odvolacího soudu zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001).
6. Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2002, pod číslem 139).
7. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že žalobkyně by nebyla úspěšná ani tehdy, podala-li by proti napadenému usnesení odvolacího soudu dovolání. Takové dovolání by totiž nebylo přípustné podle § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř., neboť by směřovalo proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření (takovým rozhodnutím je i usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, že se návrh na vydání předběžného opatření odmítá; k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3300/2019, ze dne 29. 6. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1585/2020, a ze dne 20. 3. 2024, sp. zn. 30 Cdo 623/2024).
8. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení se neodůvodňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 4. 2025
Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu