Nejvyšší soud Rozsudek obchodní

27 Cdo 3400/2019

ze dne 2020-02-12
ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.3400.2019.1

27 Cdo 3400/2019-103

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra

Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce

Bytového družstva XY, se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného

JUDr. Petrem Kubíčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Matoušova 515/12, PSČ

150 00, proti žalovaným 1) S. L., narozené XY, a 2) J. L., narozenému XY, oběma

bytem XY, oběma zastoupeným Mgr. Janou Wulkanovou, advokátkou, se sídlem v

Praze 5, U Mrázovky 2663/19, PSČ 150 00, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního

soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 209/2018, o dovolání žalovaných proti

rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019, č. j. 20 Co 23/2019-73,

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na

náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto

rozsudku, k rukám jeho zástupce.

[1] Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 25. 9. 2018, č. j. 4 C

209/2018-38, uložil žalovaným povinnost vyklidit byt č. 15 nacházející se v 1.

patře budovy č. p. XY v katastrálním území XY, na adrese XY (dále jen „byt“)

[výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

[2] Vyšel přitom z toho, že:

1) Žalobce je vlastníkem budovy, v níž se nachází byt. Žalovaní v bytě bydlí.

2) Žalobce zaslal oběma žalovaným výstrahu před vyloučením z družstva pro

nesplnění jejich povinnosti podílet se na kupní ceně nemovitosti ve výši

226.655 Kč.

3) Jelikož žalovaní na výstrahu nereagovali, rozhodlo představenstvo žalobce

dne 15. 12. 2017 o vyloučení žalovaných z družstva. Rozhodnutí obsahuje

poučení, že žalovaní mohou podat odůvodněné námitky proti vyloučení k členské

schůzi družstva.

4) Rozhodnutí o vyloučení žalobce doručil každému ze žalovaných na adresu XY,

prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Žalovaní nebyli zastiženi a

dne 18. 12. 2017 jim doručovatel vhodil do schránky výzvu k vyzvednutí zásilky

uložené na poště.

5) Dopisem ze dne 19. 2. 2018 žalobce vyzval žalované, aby vyklidili byt, neboť

nepodali námitky proti rozhodnutí představenstva o jejich vyloučení a marným

uplynutím lhůty k podání námitek jim zaniklo členství v družstvu. Od 18. 1.

2018 tak užívají byt bez právního důvodu.

6) Podle článku IV. odst. 1 písm. f) stanov družstva o vyloučení člena z

družstva rozhoduje představenstvo.

[3] Soud prvního stupně – cituje § 614 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o

obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále

též jen „z. o. k.“] – uzavřel, že žalovaným bylo rozhodnutí o vyloučení z

družstva doručeno dne 18. 12. 2017 (kdy si mohli zásilku obsahující rozhodnutí

o vyloučení vyzvednout na poště). Žalovaní nepodali námitky k členské schůzi,

proto marným uplynutím lhůty k podání námitek zaniklo jejich členství v

družstvu (žalobci). Spolu se zánikem členství zaniklo také právo nájmu

družstevního bytu (§ 734 odst. 3 z. o. k.).

[4] Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání

žalovaných rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o

nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[5] Odvolací soud zdůraznil, že vyloučený člen může podat proti

rozhodnutí o svém vyloučení odůvodněné námitky k členské schůzi; pokud ta jeho

námitky zamítne, může se obrátit na soud s návrhem na vyslovení neplatnosti

usnesení členské schůze o vyloučení (§ 618 a 620 z. o. k.).

[6] Jelikož žalovaní námitky proti svému vyloučení nepodali, může soud v

řízení o vyklizení jimi užívaného bytu pouze posuzovat, zda rozhodnutí o

vyloučení mělo zákonem předepsanou formu, zda obsahovalo poučení o právech

vylučovaného člena podle § 618 z. o. k. a zda bylo vylučovanému členu řádně

doručeno.

[7] Tyto otázky posoudil soud prvního stupně správně. Odkazuje na

ustanovení § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen

„o. z.“), odvolací soud zdůraznil, že písemné právní jednání je nepřítomné

osobě (adresátovi) doručeno tehdy, dostane-li se do sféry její dispozice, tj. v

okamžiku, kdy má možnost seznámit se s obsahem tohoto právního jednání. Tuto

možnost má adresát i tehdy, je-li mu do poštovní schránky vhozeno oznámení o

uložení zásilky, obsahující písemné právní jednání, na poště. Skutečnost, že

žalovaní si zásilky na poště nevyzvedli, jde k jejich tíži; pro posouzení, zda

jim bylo rozhodnutí o vyloučení doručeno, není významná.

[8] Důvody vyloučení ani dodržení správného postupu při vyloučení soud

není oprávněn v řízení o vyklizení bytu přezkoumávat.

[9] Tvrzení, podle něhož se v domě „ztrácí pošta“ (a proto se žalovaní o

uložení zásilek na poště nedozvěděli), žalovaní uplatnili až v odvolacím

řízení; proto je odvolací soud nepovažoval za způsobilý odvolací důvod [§ 205a

zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].

[10] Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež mají

za přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení (v judikatuře Nejvyššího soudu dosud

neřešené) otázky, zda lze v řízení o vyklizení družstevního bytu věcně

přezkoumat vyloučení z družstva, ačkoliv žalovaní nepodali proti rozhodnutí

představenstva námitky k členské schůzi.

[11] Dovolatelé dovozují, že odpověď na otevřenou otázku musí být

kladná, a to především proto, že rozhodnutí o vyloučení jim bylo doručeno

„fikcí dovozovanou na základě judikatury a žalovaní neměli možnost navrhnout

věcný přezkum rozhodnutí o svém vyloučení z družstva“ členskou schůzí, popř.

soudem.

[12] Dovolatelé poukazují na to, že se v domě „ztrácí pošta“,

doručovatelé zásilky nevkládají do schránek, ale toliko je položí na schránky a

tyto se pak k adresátům nedostanou. Vyloučení z družstva považují za nezákonné

a mají za to, že soudy musí v řízení o vyklizení bytu přezkoumat soulad

vyloučení z družstva se zákonem.

[13] Žalobce považuje napadené rozhodnutí za správné. Navrhuje, aby

Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné. Současně poukazuje na to, že

tvrzení, podle něhož se v domě „ztrácí pošta“, dovolatelé uplatnili až v

odvolacím řízení. Toto tvrzení navíc není pravdivé.

[14] Dovolání je přípustné k řešení jím otevřené otázky, již Nejvyšší

soud v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 dosud neposuzoval.

[15] Podle § 617 z. o. k. o vyloučení člena z družstva rozhoduje

představenstvo nebo jiný orgán určený stanovami (odstavec první). Rozhodnutí o

vyloučení musí mít písemnou formu. Rozhodnutí obsahuje i poučení o právu

vylučovaného člena podle § 618 (odstavec třetí).

[16] Podle § 618 odst. 1 z. o. k. proti rozhodnutí o vyloučení může člen

podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení

oznámení o vyloučení; to platí i v případě, že o vyloučení rozhodla členská

schůze; k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží.

[17] Podle § 619 z. o. k. členství vylučované osoby zaniká marným

uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě

doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek.

[18] Podle § 620 z. o. k. proti rozhodnutí členské schůze a) o zamítnutí

námitek, nebo b) o vyloučení, jestliže o vyloučení rozhodovala podle stanov

členská schůze, může vylučovaná osoba podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení

rozhodnutí návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné

(odstavec první). Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby

pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči členovi uplatnit

žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství (odstavec druhý).

[19] Podle § 621 z. o. k. rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a

rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o

vyloučení se vylučovanému členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou

na adresu člena uvedenou v seznamu členů.

[20] Zákon o obchodních korporacích upravuje vyloučení člena z družstva

obdobně, jako tak činil zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Neurčí-li

stanovy jinak, rozhoduje o vyloučení člena z družstva představenstvo (§ 617

odst. 1 z. o. k.). Rozhodnutí o vyloučení musí být učiněno písemně a musí

obsahovat poučení o právu vylučovaného člena podat odůvodněné námitky proti

svému vyloučení k členské schůzi (§ 617 odst. 3 z. o. k.). Písemné rozhodnutí o

vyloučení se doručuje postupem podle § 621 z. o. k.

[21] Zákonem předvídanou obranou člena družstva proti jeho vyloučení z

družstva jsou odůvodněné námitky, jež vylučovaný člen družstva musí podat ve

lhůtě určené ustanovením § 618 odst. 1 z. o. k. O tomto právu musí být člen

družstva poučen (§ 617 odst. 3 in fine z. o. k.), jinak lhůta k podání námitek

nezačne běžet.

[22] Lhůta k podání námitek je prekluzivní (viz § 618 odst. 1 in fine z.

o. k.); jejím uplynutím právo podat námitky (a dosáhnout tak přezkoumání

souladu rozhodnutí o vyloučení s právními předpisy a se stanovami) zaniká (§

603 o. z.).

[23] Jestliže vylučovaný člen podá odůvodněné námitky proti svému

vyloučení, jeho účast nezanikne dříve, než členská schůze rozhodne o podaných

námitkách; zamítne-li je, zaniká účast člena dnem, kdy mu bylo doručeno

rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek.

[24] Nesouhlasí-li vylučovaný člen s rozhodnutím členské schůze o jím

podaných námitkách, může podat ve lhůtě určené ustanovením § 620 odst. 1 z. o.

k. návrh na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za neplatné.

Neučiní-li tak, nelze již platnost usnesení členské schůze přezkoumávat (§ 663

odst. 2 z. o. k.). Platnost usnesení členské schůze nemůže být posuzována v

jiném řízení než v řízení o návrhu podle § 620 odst. 1 z. o. k. (srov. obdobně

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017).

[25] Jakkoliv je proces vyloučení člena z družstva zákonem upraven jako

dvouetapový, je věcí vylučovaného člena – v souladu se zásadou vigilantibus

iura scripta sunt (bdělým náležejí práva) – zda využije svých práv a bude se

proti vyloučení z družstva bránit (podáním odůvodněných námitek, popř. i

podáním návrhu na zahájení řízení o prohlášení rozhodnutí o vyloučení za

neplatné).

[26] Soulad rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva s

právními předpisy a se stanovami může být přezkoumán pouze členskou schůzí na

základě odůvodněných námitek podaných vylučovaným členem ve lhůtě určené

ustanovením § 618 odst. 1 z. o. k., resp. – nevyhoví-li členská schůze podaným

námitkám – soudem v řízení o návrhu vylučovaného člena podle § 620 odst. 1 z.

o. k.

[27] Nevyužije-li vylučovaný člen svého práva podat proti rozhodnutí

představenstva odůvodněné námitky, jeho členství v družstvu zaniká marným

uplynutím lhůty k podání námitek (tj. ke konci posledního dne lhůty – viz § 601

odst. 1 o. z.). Tím je proces vyloučení člena z družstva završen a v jiném

řízení (např. v řízení o vyklizení bytu) již nemůže být jeho soulad s právními

předpisy a stanovami družstva posuzován (opačný výklad by právní úpravu

přezkumu rozhodnutí o vyloučení činil obsoletní).

[28] Z řečeného se podává, že v řízení, v němž se družstvo domáhá

vyklizení bytu s odůvodněním, že žalovaný byl z družstva vyloučen, jeho účast

zanikla a spolu s ní zanikl i nájem družstevního bytu (§ 734 odst. 3 z. o. k.),

soud toliko zkoumá, zda žalovanému bylo doručeno písemné rozhodnutí

představenstva o vyloučení v souladu s § 621 z. o. k., zda toto písemné

rozhodnutí obsahovalo poučení podle § 617 odst. 3 in fine a § 618 z. o. k. a

zda žalovaný podal odůvodněné námitky proti rozhodnutí o vyloučení. Pokud tak

učinil, soud dále posuzuje, zda členská schůze rozhodla o zamítnutí podaných

námitek, a dále, zda žalovaný podal návrh na zahájení řízení o prohlášení

rozhodnutí o vyloučení za neplatné, popř. zda toto řízení již bylo pravomocně

skončeno (viz § 620 odst. 2 z. o. k.).

[29] Ke shodným právním závěrům přijímaným při výkladu (obdobné) právní

úpravy účinné do 31. 12. 2013 srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.

2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2799/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4.

2018, sp. zn. 29 Cdo 5065/2016, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5.

2018, sp. zn. 27 Cdo 1139/2018.

[30] Zbývá dodat, že rozhodnutí o vyloučení z družstva je vylučovanému

členu doručeno v souladu s § 621 z. o. k. (projev vůle družstva mu v souladu s

§ 570 odst. 1 o. z. dojde) tehdy, kdy se dostane do sféry jeho dispozice, tj.

tehdy, kdy je mu předáno, popř. – nebyl-li při doručování zastižen a bylo-li mu

provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka (obsahující rozhodnutí o

vyloučení) je pro něj u tohoto provozovatele uložena – dnem, kdy si vylučovaný

člen družstva může zásilku u provozovatele poštovních služeb poprvé vyzvednout;

„možnost vyzvednout“ si zásilku je přitom třeba posuzovat objektivně (usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017).

[31] Namítají-li dovolatelé, že jim oznámení o uložení zásilky (výzva k

vyzvednutí zásilky) nebyla vhozena do schránky (neboť se v domě „ztrácí

pošta“), brojí proti opačným skutkovým závěrům soudů nižších stupňů, aniž v

této souvislosti otevírají jakoukoliv právní otázku, na jejímž posouzení

napadené rozhodnutí ve vztahu k této námitce spočívá (viz odst. 8 in fine

napadeného rozhodnutí), jež by splňovala některý z předpokladů přípustnosti

dovolání vymezených v § 237 o. s. ř.

[32] Jelikož se dovolatelům prostřednictvím uplatněného dovolacího

důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu

zpochybnit nepodařilo a jelikož Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady řízení, k

jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242

odst. 3 o. s. ř.), dovolání podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.

[33] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §

243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání

žalovaných bylo zamítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně

vynaložených nákladů dovolacího řízení.

[34] Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby

(vyjádření k dovolání) podle § 9 odst. 1, § 7 bodu 4 a § 11 odst. 1 písm. k)

vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a

náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši

1.500 Kč a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve

výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 378 Kč podle

§ 137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži dovolatelů

celkem 2.178 Kč.

[35] O návrhu dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku

odvolacího soudu Nejvyšší soud nerozhodoval. Návrh na odklad vykonatelnosti či

právní moci je závislé povahy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017,

sp. zn. III. ÚS 3425/16), což mimo jiné znamená, že rozhodl-li dovolací soud

(bez zbytečného odkladu) o podaném dovolání, stává se návrh na odklad

vykonatelnosti bezpředmětný (obsoletní). K tomu obdobně například rozsudek

Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2826/2017.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné

družstvo domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 12. 2. 2020

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu