27 Cdo 483/2020-444
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce
B. R., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ing. Petrem Petržílkem,
Ph.D., advokátem, se sídlem v Úvalech, Dvořákova 1624, PSČ 250 82, proti
žalované NAVOS, a. s., se sídlem v Kroměříži, Čelakovského 1858/27, PSČ 767 01,
identifikační číslo osoby 47674857, zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M.,
Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, o vydání
akcií, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 26/2015, o dovolání
žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 9. 2019, č. j. 8
Cmo 171/2019-421, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
[[1] Žalobce podal dne 24. 5. 2019 dovolání proti rozsudku Vrchního
soudu v Olomouci ze dne 6. 3. 2019, č. j. 8 Cmo 202/2018-364, kterým byl
potvrzen rozsudek ze dne 19. 4. 2018, č. j. 9 Cm 26/2015-297, jímž Krajský soud
v Brně zamítl žalobu o vydání akcií společností A. J., identifikační číslo
osoby XY, a C. A., identifikační číslo osoby XY.
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 5. 6. 2019, č. j. 9 Cm
26/2015-392, vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil
soudní poplatek za dovolání ve výši 4.000 Kč s poučením o tom, že nezaplatí-li
soudní poplatek ve stanovené lhůtě, soud řízení zastaví. Dále jej poučil také o
tom, že řízení nezastaví v případě, pokud by hrozilo nebezpečí z prodlení, v
jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve stanovené
lhůtě soudu sdělí okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a zároveň doloží,
že bez své viny nemohl soudní poplatek dosud zaplatit.
[3] Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo doručeno
zástupci žalobce JUDr. Ing. Petru Petržílkovi, Ph.D., advokátu, dne 18. 6. 2019.
[4] Žalobce na soudním poplatku ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil.
[5] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. 7. 2019, č. j. 9 Cm
26/2015-405, řízení o dovolání žalobce zastavil (výrok I.) a rozhodl o
nákladech dovolacího řízení (výrok II); usnesení bylo doručeno žalobci dne 19.
7. 2019.
[6] Žalobce podal proti posledně označenému usnesení dne 31. 7. 2019
odvolání a dne 1. 8. 2019 zaplatil na účet soudu soudní poplatek za podané
dovolání ve výši 4.000 Kč.
[7] Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání
žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně č. j. 9 Cm 26/2015-405 o
zastavení dovolacího řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího
řízení (druhý výrok).
[8] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší
soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z
usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
[9] Závěr odvolacího soudu, podle něhož nezaplatil-li dovolatel soudní
poplatek – splatný podáním dovolání – současně s podáním dovolání a ani v
dodatečné 15 denní lhůtě stanovené soudem, je dán důvod pro zastavení řízení
podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „zákon“), přičemž k soudnímu poplatku
zaplacenému po lhůtě nelze přihlížet, je v souladu s ustálenou judikaturou
Nejvyššího i Ústavního soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5.
2019, sen. zn. 29 ICdo 162/2018, ze dne 31. 7. 2019, sen. zn. 29 ICdo 156/2018,
ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1841/2019, či ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27
Cdo 2870/2019, či usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. IV. ÚS
1334/18, nebo ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1335/18).
[10] Lhůta stanovená k zaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 1 a 2
zákona je propadnou soudcovskou lhůtou podle § 55 o. s. ř. procesní povahy
(srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. I. ÚS 2025/19, bod
32).
[11] Takovou lhůtu může předseda senátu prodloužit jen před jejím
uplynutím, a to na návrh účastníka (podaný ve lhůtě) či bez návrhu (§ 55 o. s.
ř. věta druhá, § 9 odst. 1 a 2 zákona), případně lze negativnímu následku
zastavení řízení zabránit postupem podle § 9 odst. 4 písm. c) zákona včasným
(ve lhůtě podaným) sdělením okolností, které osvědčují nebezpečí z prodlení, a
doložením, že bez své viny nemohl účastník poplatek dosud zaplatit (srov.
usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1335/18, bod 9).
[12] Prominutí zmeškání lhůty s účinky podle § 58 o. s. ř. přichází v
úvahu pouze u lhůt zákonných, nikoliv soudcovských podle § 55 o. s. ř. (srov.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 544/2001, ze dne
23. 3. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3773/2008, či ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 21 Cdo
4629/2018).
[13] Namítá-li dovolatel, že jeho dočasná pracovní neschopnost trvající
od 17. 6. 2019 do 19. 7. 2019 je omluvitelným důvodem pro prominutí zmeškání
lhůty k zaplacení soudního poplatku podle § 58 o. s. ř., přehlíží, že u
propadné soudcovské lhůty podle § 9 odst. 1 a 2 zákona nepřichází prominutí
jejího zmeškání v úvahu (srov. judikaturu citovanou v předchozím odstavci).
Navíc – jak správně uvedl i odvolací soud – dovolatel mohl využít možnosti
požádat o prodloužení této lhůty, případně využít postupu podle § 9 odst. 4
písm. c) zákona (o čemž jej i soud prvního stupně ve výzvě k zaplacení soudního
poplatku poučil), neboť vážnost jeho zranění (poranění kolene) mu v tom nemohla
bránit. Konečně nelze přehlédnout, že dovolatel byl po celou dobu zastoupen
advokátem, kterému – jak se podává z obsahu spisu – žádná překážka k ochraně
dovolatelových zájmů nebránila.
[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 11. 2020
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu