27 Cdo 501/2022-394
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatelky M. P., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Davidem Záhumenským, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1922/3, PSČ 602 00, za účasti 1) Z. L., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Liborem Hronkem, advokátem, se sídlem v Praze 17, Slánská 1678/20, PSČ 163 00, 2) E. K., narozené XY, bytem XY, 3) Jedličkova ústavu a Mateřské školy a Základní školy a Střední školy, se sídlem v Praze 2, V pevnosti 13/4, PSČ 128 41, identifikační číslo osoby 70873160, zastoupeného Mgr. Tomášem Kutnarem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, PSČ 150 00, 4) Střední školy a Mateřské školy Aloyse Klara, se sídlem v Praze 4, Vídeňská 756/28, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 00638625, zastoupené JUDr. Lubošem Kunou, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, 5) Domova pro seniory Krč, se sídlem v Praze 4, Sulická 1085/53, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 70874212, zastoupeného JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, PSČ 120 00, o určení vlastnictví obchodního podílu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 9 C 102/2010, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2014, č. j. 58 Co 483/2013-183, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit první účastnici na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce první účastnice. III. Ve vztahu mezi navrhovatelkou a druhou účastnicí nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. IV. Navrhovatelka je povinna zaplatit třetímu účastníkovi na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce. V. Navrhovatelka je povinna zaplatit čtvrté účastnici na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce čtvrté účastnice. VI. Navrhovatelka je povinna zaplatit pátému účastníkovi na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupkyně.
[1] Navrhovatelka se domáhá, aby soud určil, že K. Š. (dále jen „K. Š.“) je vlastníkem obchodního podílu ve výši 22/435 ve společnosti Z. L. (dále jen „obchodní podíl“) a že K. Š., jako vlastník obchodního podílu, „má veškerá práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy o nájmu bytu č. 4 na adrese: XY“.
[2] Rozsudkem ze dne 11. 7. 2013, č. j. 9 C 102/2010-108, Obvodní soud pro Prahu 4 návrh – co do obou žalobních návrhů – zamítl (výroky I. a II.) a
rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
[3] K odvolání navrhovatelky Městský v Praze v záhlavím uvedeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
[4] Navrhovatelka podala proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
[5] Dovolatelka předestírá Nejvyššímu soudu celkem šest otázek, které – podle jejího názoru – dosud nebyly dovolacím soudem vyřešeny.
[6] Společným jmenovatelem všech předložených otázek je tvrzení dovolatelky, že K. Š. „trpěl duševní chorobou zakládající jeho nezpůsobilost k právním úkonům“. Dovolatelka však při jejich formulaci přehlíží, že odvolací soud vycházel z opačného skutkového zjištění, podle něhož K. Š. nejednal při uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu v duševní poruše. Dovolatelka tak vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu a Nejvyššímu soudu předkládá k řešení otázky založené na vlastní skutkové verzi projednávané věci.
[7] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014).
[8] Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud na její návrh nenechal vypracovat revizní znalecký posudek a neprovedl jí navržené důkazy (výslech dovolatelky a výpověď svědkyně), přehlíží, že ani tyto námitky nejsou způsobilým dovolacím důvodem (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.), neboť v souvislosti s nimi Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí závisí a jež by splňovala předpoklady vymezené v § 237 o. s. ř.
[9] Nadto Nejvyšší soud připomíná, že již dříve uzavřel, že je výhradně na úvaze soudu, které z navržených důkazů provede (srov. § 120 odst. 1 větu druhou o. s. ř.), avšak neprovede-li je, musí náležitě vyložit, z jakých důvodů tak neučinil; samotné právo soudu rozhodovat o tom, které z navrhovaných důkazů podle § 120 o. s. ř. provede, je projevem ústavního principu nezávislosti soudů dle čl. 82 Ústavy (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. III. ÚS 61/94, nebo také usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 1544/14, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 147/2017, ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2004/2018, ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2947/2018).
V projednávané věci přitom soudy řádně vysvětlily, proč dovolatelkou navržené důkazy neprovedly.
[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto, a dalším účastníkům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
[11] Náklady řízení první účastnice, třetího účastníka, čtvrté účastnice a pátého účastníka sestávají vždy z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč.
[12] Třetímu účastníku dovolací soud tak přiznal k tíži navrhovatelky celkem 3.400 Kč. První a čtvrté účastnici a pátému účastníku dovolací soud k tíži navrhovatelky přiznal podle § 137 odst. 3 o. s. ř. také náhradu za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč, tj. celkem 4.114 Kč.
[13] Druhé účastnici náklady dovolacího řízení nevznikly.
[14] Závěrem Nejvyšší soud (s ohledem na to, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno 8. 7. 2010) podotýká, že řízení o určení vlastnictví podílu ve společnosti s ručením omezeným je zde sporem z právních vztahů mezi společníky obchodní společnosti, jde-li o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti) podle § 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř. a § 200e odst. 1 a 2 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4006/2015). Jde tudíž o tzv. řízení nesporné (§ 120 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013), v němž se účastenství řídí ustanovením § 94 odst. 1 o. s. ř., v témže znění (§ 200e odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013).
[15] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu.