Nejvyšší soud Usnesení procesní

27 Nd 144/2017

ze dne 2017-10-31
ECLI:CZ:NS:2017:27.ND.144.2017.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra

Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci

navrhovatelky D. K., za účasti 1) SC Servis, s. r. o., se sídlem v Praze 3,

Soběslavská 2064/48, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 46709088, a 2) J.

Š., obou zastoupených Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem, se sídlem v Praze 4,

Pobočná 1395/1, PSČ 141 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady,

vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 208/2004, o námitce

podjatosti, takto:

Námitka podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Olgy Římalové ve věci

vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 14 Cmo 81/2016 se odmítá.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 15. srpna 2016, č. j.

14 Cmo 81/2016-291, potvrdil (k odvolání navrhovatelky) usnesení Městského

soudu v Praze ze dne 11. ledna 2016, č. j. 21 Cm 208/2004-244, jímž byl

navrhovatelce ustanoven zástupce pro dovolací řízení Mgr. Radim Struminský,

advokát.

V podání ze dne 17. září 2016, doručeném Městskému soudu v Praze téhož dne,

uplatnila navrhovatelka námitku podjatosti proti soudkyni JUDr. Olze Římalové.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu

(dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a

rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům

řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti

soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se

zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o

důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do

15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník

uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k

osobám soudců (přísedících).

Podle § 16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne

nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný

senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud

uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2).

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda navrhovatelka uplatnila námitku

podjatosti včas.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. září 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009,

vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a

případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které

mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit

během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko

v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení

bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného

opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní

již nemůže mít vliv na výsledek řízení, viz Drápal, L., Bureš, J. a kol.

Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck,

2009, str. 83). Srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července

2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, či ze dne 28. ledna 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015.

Uplatnila-li proto navrhovatelka – jak se podává z obsahu spisu – námitku

podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Olgy Římalové (podáním ze dne

17. září 2016) až poté, kdy řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn.

14 Cmo 81/2016 pravomocně skončilo, učinila tak opožděně.

Pouze na okraj pak Nejvyšší soud podotýká, že námitka podjatosti je – s ohledem

na navrhovatelkou tvrzené důvody podjatosti – i zjevně nedůvodná (srov.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012,

uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. září 2010, sp. zn. 4 Nd 296/2010, ze dne

20. března 2012, sp. zn. 20 Nd 14/2012, či ze dne 28. března 2012, sp. zn. 23

Nd 370/2011).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2017

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu