U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla
ve věci žalobce: obec Němčice, IČ: 00250554, se sídlem Němčice 53, zast. Mgr.
Ondřejem Pustějovským, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Zahradní
314/8, proti žalovanému: Lesy České republiky, s.p., IČ: 42196451, se sídlem v
Hradci Králové, Přemyslova 1106/19, o určení vlastnického práva, vedené u
Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 C 91/2013, o dovolání
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. září
2014, č. j. 8 Co 1149/2014-126, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož
přípustnost opírá o ustanovení § 237 občanského soudního řádu (o. s. ř.), maje
za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva v
rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené. Za nesprávné pokládá právní
posouzení věci v otázce charakteru lhůty stanovené § 8 odst. 1 zákona č.
172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do
vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, a možné aplikace ustanovení §
122 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.) při počítání
této lhůty k uplatnění práva.
Nejvyšší soud odmítl dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty
první o. s. ř., neboť dovoláním označenou právní otázku, na jejímž řešení
rozhodnutí závisí – tedy že lhůta stanovená v § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991
Sb., ve znění zákona č. 173/2012 Sb., je speciální hmotněprávní propadnou
lhůtou, na jejíž počítání se nevztahuje ustanovení § 122 odst. 3 obč. zák. –
odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací prací dovolacího soudu,
od níž není důvod se odchýlit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
27. května 2014, sp. zn. 28 Cdo 1782/2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.
října 2014, sp. zn. 28 Cdo 1008/2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.
října 2014, sp. zn. 28 Cdo 4271/2014 – dostupná na www.nsoud.cz; nebo rozsudek
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. listopadu 2013, sp. zn. 7 Co
2428/2013, uveřejněný pod č. 89/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu proto přípustné není (srov. § 237 o.
s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c
odst. 3 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za
situace, kdy k náhradě oprávněnému žalovanému v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. března 2015
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu