29 Cdo 1248/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Krčmáře a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce
Mgr. M. Ch., advokáta, jako správce konkursní podstaty úpadkyně I. a. s.,
zastoupeného Mgr. E. O., advokátkou, proti žalované B., spol. s r. o. ,
zastoupené JUDr. A. R., advokátem, o zaplacení částky 64.984,- Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 25 C 76/2006, o
dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. září 2007,
č. j. 51 Co 311/2007-311, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího
řízení 5.865,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího
zástupce.
V záhlaví označeným rozsudkem změnil Krajský soud v Ostravě k odvolání
žalované rozsudek ze dne 20. října 2006, č. j. 25 C 76/2006-244, ve znění
opravného usnesení ze dne 10. května 2007, č. j. 25 C 76/2006-299, tak, že
zamítl žalobu o zaplacení částky 64.984,- Kč s příslušenstvím z titulu
neuhrazeného nájemného za pronájem nebytového prostoru za období od 1. listopadu 2003 do 22. prosince 2004. Odvolací soud - na rozdíl od soudu prvního stupně - uzavřel, že
sepsal-li dne 2. listopadu 2001 nemovitost, v níž se pronajatý nebytový prostor
nachází, v souladu s ustanovením § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o
konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“) správce konkursní podstaty úpadkyně Č.s.,
a. s., není žalobce „k inkasu nájemného“ aktivně věcně legitimován. Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jež je přípustné podle § 237
odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen
„o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně
bezdůvodné. Učinil tak proto, že v posouzení otázky otevřené dovoláním napadené rozhodnutí
odpovídá závěrům plynoucím z rozsudků Nejvyššího soudu uveřejněných pod čísly
27/2003 a 43/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále z rozsudků
Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2009, sp. zn. 29 Cdo 5083/2008, a ze dne 30. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 3233/2007 (jež jsou veřejnosti k dispozici na
webových stránkách Nejvyššího soudu). Jde rovněž o výklad souladný s judikaturou Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2008, sp. zn. 8 Afs
33/2007, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího
správního soudu) a Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. června 2007, sp. zn. II. ÚS 659/04 a ze dne 23. srpna 2007, sp. zn. II. ÚS
645/2006, jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního
soudu, nebo nález Ústavního soudu ze dne 17. března 2005, sp. zn. III. ÚS
220/04, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 36,
ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 58). V typově shodné věci týchž účastníků Nejvyšší soud dovolání žalobce rovněž
odmítl usnesením ze dne 28. ledna 2010, sp. zn. 29 Cdo 5432/2007, na něž
odkazuje a které je veřejnosti opět k dispozici na webových stránkách
Nejvyššího soudu, Nejvyšší soud odkazem na tutéž judikaturu vysvětlil věc
obšírněji. Zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané
situace za zbytečné. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5, §
224 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované
vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za
zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž
výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“). Podle
ustanovení § 3 odst. 1 bod 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 16 odst. 2
vyhlášky činí sazba odměny 9.175,- Kč. Takto určená sazba se podle § 18 odst. 1
vyhlášky snižuje o 50%, tj.
na částku 4.587,50 Kč, jelikož zástupce žalované
učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k
dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 20% daň z přidané hodnoty ve výši
977,50 Kč podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal
první žalované k tíži dovolatelky celkem 5.865,- Kč. Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 30. června 2009) se podává z bodu
12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se
oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 23. února 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu