29 Cdo 3516/2022-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v exekuční věci
oprávněného CASPER CONSULTING a. s., se sídlem v Praze 6, náměstí Borise
Němcova 510/3, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupeného Mgr. Soňou
Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinným 1/ J.
H., narozenému XY, a 2/ J. H., narozenému XY, obou bytem XY, pro 5 552 321,84
Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci
Králové pod sp. zn. 16 C 43/2021, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 14. července 2022, č. j. 5 Co 56/2022-14, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
dne 14. června 2021, č. j. 3 Co 70/2021-562, (bod I. výroku) a rozhodl o
náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14.
července 2022, č. j. 5 Co 56/2022-14, usnesení soudu prvního stupně potvrdil v
bodu I. výroku (první výrok) a v bodu II. výroku jej změnil tak, že se o
nákladech řízení nerozhoduje (druhý výrok).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní včasné dovolání, při
jehož podání nebyli zastoupeni advokátem.
4. Nejvyššímu soudu je ze své činnosti známo a plyne to i z obsahu
spisu, že dovolatelé dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu
opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po
zahájení řízení podávají velké množství vesměs neodůvodněných procesních
podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných.
Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za
obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února
2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu ze dne 27. října
2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, a to
např. v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve
vztahu k dovolatelům např. v usnesení ze dne 24. června 2020, sp. zn. 30 Cdo
4138/2019, nebo ze dne 1. listopadu 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022.
5. Dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni, aby si pro podání
dovolání zvolili zástupcem advokáta či notáře a aby podali řádné dovolání
prostřednictvím tohoto zástupce. Nejvyšší soud ovšem opakovaně konstatuje, že
dovolatelé si musí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení
kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z
předchozích vedených řízení (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30
Cdo 4138/2019, či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Procesní
postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem (srov. usnesení
Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13). Nejvyšší soud
proto podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst.
2 a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též
jen „o. s. ř.“), dovolací řízení zastavil. Tím je vypořádán i akcesorický návrh
dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
6. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé podáním datovaným dne 9.
prosince 2022 vznesli námitku podjatosti soudců senátu 29 Cdo Nejvyššího soudu,
s tím, že „bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této
věci byly a jsou vědomě páchány velmi závažné zločiny“.
7. Takto vznesená námitka podjatosti neobsahuje žádná tvrzení o
okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o
nepodjatosti soudců soudního oddělení 29 Cdo Nejvyššího soudu (tvrzení o poměru
soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům).
8. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou
nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není
řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto
hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím
k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany [srov. v daných souvislostech
obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd
201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek
(dále jen „Sb. rozh. obč.“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sb. rozh.
obč.]. Uvedené platí i s přihlédnutím k § 6 o. s. ř. a ke způsobu, jakým
dovolatelé přistupují k využití svých procesních práv (viz odst. 4. shora).
Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího
soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tak dán není.
9. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím,
že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným
proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. § 87 a násl. zákona č.
120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o
změně dalších zákonů].
10. S přihlédnutím k době vydání napadeného usnesení je pro dovolací
řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., článku II,
části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o
zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 12. 2022
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu