U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci
žalobkyně České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62,
PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, proti žalovanému L. L.,
zastoupenému Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 5, Janáčkovo
nábřeží 39/51, PSČ 150 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu,
vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1850/2013, o
dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna
2015, č. j. 2 Cmo 65/2015-54, takto:
Dovolání se odmítá.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud
odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti
žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §
237 o. s. ř. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013,
uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek,
vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou
situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo
na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o
osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům
žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá
dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U
fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních
prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k
důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního
poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U
právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu
rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu
majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se
spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti
vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti,
ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem
získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové
zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí
promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své
poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením,
včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže
mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající
osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo
jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným
způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o
jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším
soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015).
Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození
dovolatele od soudních poplatků plně respektoval, přičemž závěru odvolacího
soudu, podle kterého žádosti žalovaného o přiznání osvobození od soudních
poplatků není možné v poměrech dané věci vyhovět, neboť žalovaný ohledně svých
majetkových poměrů nesplnil ani povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní, nelze
nic vytknout. Námitky, podle kterých žalovaný neměl (v důsledku nesprávného postupu soudu
prvního stupně, který mu řádně nedoručil formulář prohlášení o majetkových,
výdělkových a osobních poměrech) možnost doložit své majetkové poměry
odůvodňující přiznání osvobození od soudních poplatků, neotevírají žádnou
otázku procesního nebo hmotného práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí
závisí a jež dosud nebyla Nejvyšším soudem řešena (nebo na kterou by se
vztahovala další kritéria přípustnosti dovolání vymezená § 237 o. s. ř.), a
nečiní tak dovolání přípustným. Ostatně nemůže být žádných pochyb o tom, že žalovanému nemohla být upřena
možnost vylíčit (a doložit) osobní a majetkové poměry rozhodné pro posouzení
důvodnosti jeho žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků jen tím, že
(případně) neměl k dispozici „příslušný formulář“. Jinak řečeno, pro rozhodnutí
o žádosti účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků není významné,
jakým způsobem své osobní a majetkové poměry žadatel vylíčí a doloží (zda se
tak stane na „příslušném formuláři“, nebo jiným vhodným způsobem). K tomu srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 511/2015. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001,
uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.