U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky B. Š., zastoupené Mgr. et Mgr. Petrem Mališem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sokola Tůmy 743/16, PSČ 709 00, za účasti Stavebního bytového družstva Frýdlant nad Ostravicí, se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, Janáčkova 1238, PSČ 739 11, identifikační číslo osoby 00035394, zastoupeného Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Vítkovická 3083/1, PSČ 702 00, o určení neplatnosti vyloučení navrhovatelky z družstva a o určení členství navrhovatelky v družstvu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 41 Cm 185/2008, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. září 2011, č. j. 8 Cmo 230/2011-174, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit Stavebnímu bytovému družstvu Frýdlant nad Ostravicí na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. dubna 2011, č. j. 41 Cm 185/2008-120, zamítl návrh o určení, „že vyloučení navrhovatelky z družstva je neplatné“ (výrok I.), zamítl návrh o určení, že navrhovatelka je členkou Stavebního bytového družstva Frýdlant nad Ostravicí (dále jen „družstvo“) [výrok II.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti usnesení odvolacího soudu „v celém rozsahu“ podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné. V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, jíž byl potvrzen výrok III. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, a v rozsahu, v němž směřuje proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [o situaci předvídanou v § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným neshledal. Závěr odvolacího soudu, podle něhož se u soudu nelze úspěšně domáhat vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva o vyloučení člena z družstva a soudu přísluší až přezkoumání rozhodnutí členské schůze (zde shromáždění delegátů), která rozhodovala o odvolání člena proti rozhodnutí představenstva o vyloučení, jímž odvolací soud odůvodnil zamítnutí nároku o určení neplatnosti (rozhodnutí představenstva o) vyloučení navrhovatelky z družstva, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 3. února 2005, sp. zn. 29 Odo 896/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročníku 2005, pod číslem 62, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 1055/2004, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách). Napadené rozhodnutí pak zásadně právně významným nečiní námitka, jíž dovolatelka brojí proti závěru odvolacího soudu o nedostatku jejího naléhavého právního zájmu [ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř.] na určení členství v družstvu. Je tomu tak proto, že odvolací soud dále uzavřel, že oznámení o vyloučení z družstva bylo dovolatelce řádně doručeno a marným uplynutím čtyřleté lhůty k podání odvolání ke shromáždění delegátů družstva jí členství v družstvu zaniklo. Oponuje-li dovolatelka závěru odvolacího soudu o řádném doručení oznámení o vyloučení, činí tak prostřednictvím námitek vůči skutkovým zjištěním odvolacího soudu, čímž uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., jehož prostřednictvím na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu a přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. usuzovat nelze. Z § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. se totiž podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady řízení nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Názor odvolacího soudu, podle něhož členství dovolatelky v družstvu zaniklo v důsledku marného uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty k podání odvolání ke shromáždění delegátů družstva [srov. § 231 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2000, ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. března 2000, sp. zn. 32 Cdo 2230/99, uveřejněného pod číslem 37/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 37/2001“)], je v souladu s důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2011, sp. zn. 26 Cdo 1441/2009 (vyhlášeného v řízení s týmiž účastníky), a odpovídá i závěrům R 37/2001 (srov. i závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 428/2004, uveřejněného pod číslem 70/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které – byť se vztahují k právní úpravě účinné od 1. ledna 2001 – jsou přiměřeně aplikovatelné i v poměrech projednávané věci). V této souvislosti nelze přehlédnout, že názor dovolatelky, podle něhož dojde k zániku jejího členství v družstvu až v okamžiku, kdy družstvo vznese námitku promlčení jejího práva podat odvolání ke shromáždění delegátů, vede ke zjevně nepřijatelnému závěru, podle něhož nepodá-li dovolatelka proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva odvolání ke shromáždění delegátů, její členství nikdy nezanikne. A konečně vytýká-li dovolatelka odvolacímu soudu neprovedení jí navržených důkazů, poukazuje na případnou vadu řízení ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jež však nezahrnuje právní otázku zásadního významu, a proto přípustnost dovolání nezakládá [srov. opět § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř.]. Důvod připustit dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu nemůže být dovolání přípustné. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto a družstvu vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny zástupkyně družstva za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání dle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění účinném do 7. května 2013 - jejíž výše podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu činí 3.100,- Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 300,- Kč a s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 714,- Kč tak dovolací soud přiznal družstvu k tíži navrhovatelky celkem 4.114,- Kč. K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné družstvo domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 12. února 2015 JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu