Nejvyšší soud Usnesení insolvence

29 ICdo 148/2025

ze dne 2025-11-12
ECLI:CZ:NS:2025:29.ICDO.148.2025.1

KSOL 10 INS 17564/2016

1 ICm 1368/2017

29 ICdo 148/2025-746

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a

soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Finančního

úřadu pro Olomoucký kraj, se sídlem v Olomouci, Lazecká 545/22, PSČ 779 00,

identifikační číslo osoby 72080043, proti žalované Mgr. Ing. Petře Hýskové, se

sídlem v Praze 2, Tyršova 1835/13, PSČ 120 00, jako insolvenční správkyni

dlužníka HOPR TRADE CZ, s. r. o., za účasti 1/ I. N., zastoupené JUDr. Ing.

Pavlem Fabianem, advokátem, se sídlem v Brně, Marešova 304/12, PSČ 602 00, a 2/

HOPR TRADE CZ, s. r. o., se sídlem v Olomouci, Třída Jiřího Pelikána 1389/5,

PSČ 779 00, identifikační číslo osoby 26869306, zastoupeného JUDr. Kateřinou

Martínkovou, LL.M., MBA, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Sokolská třída

966/22, PSČ 702 00, jako vedlejším účastníkům na straně žalované, o určení

pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě ? pobočky v Olomouci pod sp.

zn. 1 ICm 1368/2017, jako incidenční spor v insolvenční věci druhého vedlejšího

účastníka, o dovolání žalované a druhého vedlejšího účastníka proti rozsudku

Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. května 2025, č. j. 1 ICm 1368/2017, 13

VSOL 41/2025-706 (KSOL 10 INS 17564/2016), o návrhu druhého vedlejšího

účastníka na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí takto:

Návrh druhého vedlejšího účastníka na odklad právní moci rozsudku Vrchního

soudu v Olomouci ze dne 14. května 2025, č. j. 1 ICm 1368/2017, 13 VSOL

41/2025-706 (KSOL 10 INS 17564/2016), se zamítá.

1. Krajský soud v Ostravě ? pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční

soud“) rozsudkem ze dne 1. října 2024, č. j. 1 ICm 1368/2017-640, určil, že

žalobce (Finanční úřad pro Olomoucký kraj) má za dlužníkem (HOPR TRADE CZ, s.

r. o.) ve výroku specifikované pohledávky na dani z přidané hodnoty (bod I.

výroku), zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal určení, že u pohledávek

specifikovaných v bodě I. výroku má právo na uspokojení ze zajištění ze

2. K odvolání žalované (proti bodům I. a III. výroku) a druhého

vedlejšího účastníka (proti bodům I. a V. výroku) Vrchní soud v Praze ve výroku

označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodě I. výroku

(první výrok), změnil jej v bodě III. výroku o nákladech řízení mezi žalobcem a

žalovanou (druhý výrok) a v bodě V. výroku o nákladech řízení mezi žalobcem a

druhým vedlejším účastníkem (třetí výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího

řízení (čtvrtý výrok).

3. Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně proti jeho prvnímu výroku)

podali dovolání žalovaná a druhý vedlejší účastník na straně žalované.

Požadují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil mu věc

k dalšímu řízení.

4. Druhý vedlejší účastník v dovolání současně navrhuje, aby Nejvyšší

soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí. Návrh odůvodňuje tím, že

vyřešení otázky existence pohledávek žalobce může významným způsobem ovlivnit

míru uspokojení pohledávek ostatních věřitelů v insolvenčním řízení vedeném na

jeho majetek. V případě pravomocného skončení tohoto incidenčního sporu by mohl

insolvenční správce přistoupit k částečnému rozvrhu, což by mohlo poškodit jeho

práva a zkrátit majetkovou podstatu.

5. Věřitelé GOMANOLD TRADING LIMITED a WETCO, spol. s r. o. (členové

věřitelského výboru) ve vyjádření považují návrh na odklad právní moci

rozhodnutí odvolacího soudu za nedůvodný a rozporný s dobrými mravy.

6. Pro dovolací řízení je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní

řád, v aktuálním znění (dále jen „o. s. ř.“).

7. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i

bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným

výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní

moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a

nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

8. Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na

odklad vykonatelnosti nebo právní moci rozhodnutí již v usnesení ze dne 21.

listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018

Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v

usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž R 144/2018

výslovně vychází). Mezi tyto předpoklady patří (mimo jiné) to, že dovolání je

včasné a přípustné (subjektivně i objektivně).

9. V dané věci pak nejsou předpoklady pro odklad právní moci rozhodnutí

odvolacího soudu splněny již proto, že dovolání vedlejšího účastníka není

subjektivně přípustné; podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu totiž

není vedlejší účastník oprávněn k podání dovolání. Srov. usnesení Nejvyššího

soudu ze dne 27. května 2003, sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejněné pod číslem

3/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a důvody usnesení Nejvyššího

soudu ze dne 23. dubna 2014, sp. zn. 25 Cdo 644/2014, uveřejněného pod číslem

94/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo v poměrech incidenčních

sporů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2024, sen. zn. 29 ICdo

181/2024, dle rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2016, sen. zn. 29 ICdo

11/2014, uveřejněný pod číslem 25/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

10. Nejvyšší soud proto návrh druhého vedlejšího účastníka na odklad

právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v

insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i

zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 11. 2025

JUDr. Helena Myšková

předsedkyně senátu