USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. dubna 2023 o dovolání, které podala obviněná L. Č., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. 3 To 69/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 T 1/2022 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněné odmítá.
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2022 sp. zn. 42 T 1/2022 byla obviněná L. Č. uznána vinnou ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Za to byla podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku za použití § 58 odst. 1 trestního zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody ve výměře tří roků, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let.
2. O odvolání obviněné proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 11. 2022 sp. zn. 3 To 69/2022, jímž je podle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 4. 11. 2022 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].
3. Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadla obviněná dovoláním, v němž uplatnila důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) trestního řádu. K důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu obviněná namítla, že ve věci nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, zejména vyslechnuti svědci, kteří mohli podstatným způsobem vypovědět k jednání poškozené v rozhodné době, praktická lékařka poškozené a její ošetřující psychiatr. Soudy se spokojily s důkazy obžaloby a v podstatě veškeré důkazní návrhy obhajoby zamítly. Přitom obviněná jako jediná projevovala o poškozenou, svou babičku, upřímný a skutečný zájem. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu obviněná uvedla, že v dané věci jednoznačně nejsou naplněny základní znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu. Předmětná darovací smlouva byla zpracována advokátní kanceláří u právního zástupce poškozené, kdy došlo k řádnému úřednímu ověření obou podpisů, tedy i podpisu poškozené. Ze strany soudů nebylo prokázáno ani odůvodněno, jak měla obviněná poškozenou údajně uvést v omyl. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl poškozenou řádně podepsán, nebylo prokázáno, že by obviněná uvedla katastr nemovitostí v omyl stran pravdivosti projevu vůle účastníka a jeho způsobilosti jej učinit. Popis skutku nemá řádnou oporu v provedených důkazech, přičemž soudy zcela rezignovaly na prokázání jednotlivých částí popisu skutku. Obviněná je přesvědčena, že v předmětné věci nebyla naplněna skutková podstata trestného činu podvodu, jelikož nikoho v omyl neuvedla. Její vina nebyla v předmětném řízení dostatečně a přesvědčivě prokázána.
4. Obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. 3 To 69/2022, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2022, č. j. 42 T 1/2022-707, a věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
5. Opis dovolání obviněné byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedla, že trestní řízení není zatíženou vadou opomenutých důkazů. Dovolatelka navrhovala provedení výslechů mnoha osob, jež měly osvětlit duševní stav poškozené a způsob každodenního obstarávání záležitostí poškozené, tyto skutečnosti však byly v řízení před nalézacím soudem již dostatečným způsobem prokázány. Podle státní zástupkyně proto nalézací soud uvedené důkazní návrhy důvodně odmítl pro jejich nadbytečnost. Rovněž závěry z lékařské zprávy R. stojí zcela izolovaně vedle závěrů provedeného znaleckého dokazování. Na základě provedeného dokazování spatřuje státní zástupkyně za zcela opodstatněný závěr nalézacího soudu, že k okamžiku uzavření předmětné darovací smlouvy nebyla poškozená pro progredující duševní nemoc, vyznačující se projevy středně těžké až těžké demence schopna v řešené otázce převodu svého majetku samostatně právně jednat a domyslet jeho důsledky. Z hlediska otázky naplnění subjektivní stránky souzeného zločinu pak lze mít důvodně za to, že se stala předmětem důsledného způsobu vyhodnocení všech rozhodných okolností posuzovaného případu. Dovolatelka si byla vědoma duševního stavu poškozené, který ji zcela zákonitě vedl minimálně k pochybám, zda poškozená svým podpisem na předmětné darovací smlouvě projevuje svou skutečnou vůli. Přesto s ní takový dvoustranný právní úkon uzavřela a na tomto podkladě učinila návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.
6. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu jako zjevně neopodstatněné.
7. Obviněná L. Č. je podle § 265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a
trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byla obviněná uznána vinnou a byl jí uložen trest.
9. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněná dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) trestního řádu, na které je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).
10. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu slouží k nápravě vad v případech, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Nesprávná realizace důkazního řízení zde může vyústit do tří základních situací – opomenutý důkaz, nepřípustný důkaz a skutková zjištění bez návaznosti na provedené dokazování (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04). Tzv. opomenutý důkaz souvisí se zásadou volného hodnocení důkazů. Jde jednak procesní situace, v nichž bylo účastníky řízení navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut, což znamená, že ve vlastních rozhodovacích důvodech o něm ve vztahu k jeho zamítnutí nebyla zmínka buď žádná či toliko okrajová a obecná neodpovídající povaze a závažnosti věci. Dále se jedná o situace, kdy v řízení provedené důkazy nebyly v odůvodnění meritorního rozhodnutí, ať již negativně či pozitivně, zohledněny při ustálení jejího skutkového základu, tj. soud je neučinil předmětem svých úvah a hodnocení, ačkoliv byly řádně provedeny (sp. zn. III. ÚS 150/93, III. ÚS 61/94, III. ÚS 51/96, IV. ÚS 185/96, II. ÚS 213/2000, I. ÚS 549/2000, IV. ÚS 582/01, II. ÚS 182/02, I. ÚS 413/02, IV. ÚS 219/03 a další). Další skupinu případů tvoří situace, kdy důkaz, resp. informace v něm obsažená, není získán co do jednotlivých dílčích komponentů (fází) procesu dokazovaní procesně přípustným způsobem, a tudíž musí být soudem a limine vyloučen z předmětu úvah směřujících ke zjištění skutkového základu věci (sp. zn. IV. ÚS 135/99, I. ÚS 129/2000, III. ÚS 190/01, II. ÚS 291/2000 a další). Konečně třetí základní skupinou vad důkazního řízení jsou případy, kdy z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, kdy v soudním rozhodování jsou učiněná skutková zjištění v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, IV. ÚS 570/03 a další).
11. Poukaz obviněné na existenci tzv. opomenutých důkazů spočívajících v tom, že soudy bez dostatečných důvodů odmítly provést jí navrhované důkazy, sice odpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu, jejím námitkám ovšem nelze přisvědčit. Z obou napadených rozhodnutí totiž vyplývá, že soudy se návrhy obhajoby na doplnění dokazování velmi pečlivě zabývaly. Žádný z důkazních návrhů obhajoby nezůstal opomenut, nýbrž již nalézací soud k jednotlivým návrhům řádně odůvodnil, proč je považoval pro rozhodnutí ve věci za nadbytečné. Související úvahy soudů jsou přiléhavé důkazní situaci, a to jak ve vztahu ke svědkům z řad osob blízkých obviněné či poškozené, tak ohledně výslechu M. R., s jehož lékařskou zprávou se již vypořádali další povolaní odborníci, jak vyplývá ze znaleckého posudku ke zdravotnímu stavu poškozené vypracovaného přímo pro účely trestního řízení znalkyní z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie MUDr. Gabrielou Leblovou, ústavního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví gerontopsychiatrie, vypracovaného Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze pro účely civilního řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 ve věci 33 Nc 1804/2018, vedeného k návrhu na omezení svéprávnosti poškozené a ustanovení jejího opatrovníka, a znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vypracovaného znalcem MUDr. Tomášem Turkem k duševnímu stavu poškozené již dne 12. 2. 2018. Zatímco uvedení znalci měli při vypracování znaleckých posudků k dispozici zdravotní dokumentaci poškozené, a to jak od její praktické lékařky L. Š., tak od jejího ošetřujícího psychiatra K. Š., M. R., který poškozenou vyšetřil dne 8. 2. 2018, ji v ten den viděl poprvé a žádné podklady k vystavení lékařské zprávy k poškozené neměl.
12. Další výhrady obviněné směřující do oblasti skutkových zjištění, konkrétně ohledně její znalosti zdravotního stavu poškozené a okolností uzavření darovací smlouvy a podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, nepřesahují prostou polemiku s hodnotícími úvahami soudů, jejímž prostřednictvím se obviněná snažila prosadit vlastní pohled na hodnocení důkazů, jehož výsledkem by byly odlišné skutkové závěry. Stejné výhrady uplatnila obviněná již v předchozích stádiích trestního řízení, přičemž soudy se s jejími námitkami náležitě vypořádaly, a lze tudíž odkázat na odůvodnění jejich rozhodnutí.
13. Napadená rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ani Městského soudu v Praze netrpí žádnými vadami, které by odůvodňovaly zásah dovolacího soudu z důvodu porušení práva obviněné na spravedlivý proces. Soud prvního stupně se s provedenými důkazy vypořádal jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech. Přitom vyhodnotil jejich obsah a zároveň podrobně vyložil a odůvodnil (§ 125 odst. 1 trestního řádu), jaké skutečnosti vzal za prokázané. Odvolací soud po provedeném přezkumu (§ 254 odst. 1 trestního řádu) neměl ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně žádných výhrad. Zdůraznil obsah usvědčujících důkazů a vypořádal se s odvolacími námitkami obviněné. Sám analyzoval důkazní situaci a přesvědčivě vyložil, proč o skutkovém stavu věci nepřetrvávají důvodné pochybnosti. Nelze říci, že by byl v projednávaném případě skutkový stav věci zjišťován povrchně, anebo že by byl výsledek řízení toliko projevem nepřípustné soudní libovůle.
14. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod se není možné domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Soudy zjištěný skutkový stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 trestního řádu. Dovolací soud přitom musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku a rozveden v jeho odůvodnění, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
15. Takto vymezenému důvodu dovolání však výhrady obviněné neodpovídaly, jelikož nesouhlas s právním posouzením skutku vyjádřila obviněná toliko prostřednictvím nesouhlasu se skutkovými závěry soudů, když argumentovala tím, že rozhodné skutkové okolnosti nebyly v řízení prokázány a skutkové závěry soudů v napadených rozhodnutích náležitě odůvodněny. V tomto smyslu tudíž nemohly výhrady obviněné založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu.
16. Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněné nebyly shledány opodstatněnými, Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).
V Brně dne 12. dubna 2023
JUDr. Pavel Šilhavecký předseda senátu