30 Cdo 1002/2022-175
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 15 000 Kč měsíčně, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 313/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2021, č. j. 14 Co 395/2021-169, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 6. 9. 2017, č. j. 12 C 313/2015-81, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2017, č. j. 14 Co 403/2017-91, odmítl žalobu žalobce. Proti usnesení Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího podal žalobce dovolání. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 8. 10. 2020, č. j. 12 C 313/2015-152, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2021, č. j. 14 Co 417/2020-157, dovolací řízení zastavil. Proti usnesení Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího podal žalobce opět dovolání.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 7. 2021, č. j. 12 C 313/2015-164, zastavil řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2021, č. j. 14 Co 417/2020-157, (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Usnesením ze dne 19. 11. 2021, č. j. 14 Co 395/2021-169, Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 27. 12. 2021 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejího splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání.
Výjimku stanoví § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. platí, že není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné. Podle § 104 odst. 2 o.
s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.). Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto postupoval podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání.
Žalobce si proto musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady, naposledy v tomto řízení v návaznosti na jeho dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2017, č. j. 14 Co 403/2017-91, a to usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 12. 2017, č. j. 12 C 313/2015-96, které bylo žalobci doručeno dne 12. 1. 2018, a přípisem ze dne 4. 12. 2019, doručeným žalobci dne 23. 12. 2019, a dále v návaznosti na jeho dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4.
1. 2021, č. j. 14 Co 417/2020-157, a to usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 3. 2021, č. j. 12 C 313/2015-163, které bylo žalobci doručeno dne 2. 4. 2021 (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, dostupné z https://nalus.usoud.cz, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo ze dne 13. 1. 2016, sp. zn.
30 Cdo 3716/2015, dostupná z www.nsoud.cz). Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, dostupné z www.nsoud.cz ), v daném případě k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků.
Tímto postupem pak žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu, když podává mnohočetné návrhy na zahájení různých řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; takové počínání pak lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1184/2021, dostupná z www.nsoud.cz). Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 4. 2022
JUDr. Hana Polášková Wincorová pověřená členka senátu