30 Cdo 2244/2024-87
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce P. B., proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, 2) Nejvyššímu soudu České republiky, se sídlem v Brně, Burešova 20, o zaplacení 10 391 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 19 C 57/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 22. 5. 2024, č. j. 72 Co 100/2024-77, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Městský soud v Brně usnesením ze dne 24. 1. 2024, č. j. 19 C 57/2021-68, zastavil řízení o žádosti žalobce doručené dne 20. 10. 2023 o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 16. 3. 2022, č. j. 72 C 47/2022-32 (výrok I), zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 16. 3. 2022, č. j. 72 C 47/2022-32 (výrok II), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok III).
2. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
4. Podle § 241 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
5. V situaci, kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
6. Přestože žalobce nebyl vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému usnesení zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, je nutno konstatovat, že z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 302/2021, či přímo k osobě žalobce usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1470/2024, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 30 Cdo 855/2023, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2022, sp. zn. 30 Cdo 3170/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2642/2021, či konkrétně v řízení proti jehož zastavení se žalobce dovolává usnesení Městského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2022 a ze dne 11. 9. 2023, sp. zn. 19 C 57/2021). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a že poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
7. Žalobce nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Dovolací soud si je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě však dovolatele k zaplacení soudního poplatku již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I.
ÚS 1887/18.
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 10. 2024
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu