Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 2315/2017

ze dne 2017-05-30
ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2315.2017.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem

Dvořákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice –

Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu

škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Okresního soudu v

Pardubicích pod sp. zn. 11 C 146/2015, o dovolání žalobce proti usnesení

Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 28. 2. 2017, č.

j. 18 Co 25/2017-80, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Okresní soud v Pardubicích jako soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 1.

2017, č. j. 11 C 146/2015-74, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad

advokátů pro dovolací řízení. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v

Pardubicích jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu

prvního stupně. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že odkazuje na své

předchozí usnesení, kterým potvrdil zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce z

řad advokátů pro řízení a konstatoval, že soud prvního stupně správně

zhodnotil, že na základě zjištěných poměrů žalobce nejsou dány předpoklady pro

osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce z řad advokátů.

Odvolací soud neměl důvod odchýlit se od svého předchozího usnesení, neboť se

nezměnily poměry žalobce.

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Při

jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající

právnické vzdělání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona

č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl.

II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel

zastoupen advokátem nebo notářem.

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele

při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž

nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o

dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není

třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit,

je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen.

Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má

právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem

stanovenou podmínku povinného zastoupení.

Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení

splnil podmínku dle § 241 o. s. ř., je nutno konstatovat, že o této podmínce

byl žalobce soudy prvního stupně poučen v řízeních, ve kterých se rozhodovalo

(či rozhoduje) o jeho podobných nárocích. Z rozhodovací činnosti dovolacího

soudu je známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění

podmínky vyzýván, a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím

řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. řízení před dovolacím

soudem pod sp. zn. 30 Cdo 2314/2017, 30 Cdo 2012/2017, 30 Cdo 2013/2017, 30 Cdo

1487/2017, 30 Cdo 1488/2017). Nejvyšší soud má proto za to, že práva žalobce

nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.

Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před

středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci

nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení

v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b,

§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 30. května 2017

JUDr. Bohumil Dvořák

pověřený člen senátu