U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 1 600 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 43/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2016, č. j. 35 Co 471/2015-11, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací výrokem I usnesení ze dne 27. 1. 2016, č. j. 35 Co 471/2015-11, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 26. 10. 2015, č. j. 27 C 43/2015-5, kterým byla ve smyslu § 43 odst. 2 věta první o. s. ř. odmítnuta žaloba ze dne 31. 8. 2015 pro neodstranění vad žaloby dle pokynů obsažených v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 9. 2015, č. j. 27 C 43/2015-4, (výrok I) a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud dále výrokem II napadeného usnesení rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 22. 3. 2016 dovolání (č. l. 16). Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Podáním učiněným téhož dne (č. l. 31) žalobce též požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro předmětné dovolací řízení.
Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 1. 11. 2016, č. j. 27 C 43/2015-33, tak, že žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I) a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro podání dovolání (výrok II). Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 24. 1. 2017, č. j. 35 Co 4/2017-50, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. K žalobcem podanému dovolání Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3307/2017.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen.
Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta ve smyslu § 241 o.
s. ř. a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Je nutno konstatovat, že o této podmínce byl žalobce soudy prvního stupně poučen v řízeních, ve kterých se rozhodovalo (či rozhoduje) o jeho obdobných nárocích. Z rozhodovací činnosti dovolacího soudu je známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění podmínky vyzýván, a tudíž žalobce musel být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. řízení před dovolacím soudem pod sp. zn. 30 Cdo 3156/2016, 30 Cdo 4697/2016, 30 Cdo 1085/2017, 30 Cdo 2928/2017 nebo 30 Cdo 2930/2017).
Nejvyšší soud má proto za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 12. prosince 2017
JUDr. Pavel Simon předseda senátu