U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla
Simona a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v
právní věci žalobce Ing. L. M., zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se
sídlem v Ostravě, Masná 8, proti žalované České republice – Ministerstvu
spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 198.000,- Kč s
příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 22/2012,
o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2013,
č. j. 14 Co 198/2013 - 69, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění zák. č. 404/2012 Sb. (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), dále
jen „o. s. ř.“, dovolání žalobce odmítl jako nepřípustné.
V otázce posouzení přiměřenosti délky řízení vedeného u Krajského soudu v
Ostravě pod sp. zn. 22 Ca 369/2008 (dříve 22 Ca 195/2005) za použití kritérií
uvedených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu
způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich
činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“, a v otázce přiznání zadostiučinění
ve formě konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené
lhůtě, odpovídá rozsudek odvolacího soudu judikatuře Nejvyššího soudu (srov.
stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České
republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné ve Sbírce
soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 58/2011, rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1209/2009, rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2174/2012, a usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3007/2010; stanovisko a
rozhodnutí Nejvyššího soudu v tomto usnesení citovaná jsou dostupná na
www.nsoud.cz). Dovolací námitky dovozující opak proto přípustnost dovolání
podle § 237 o. s. ř. nezakládají.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 31. března 2014
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu