32 Cdo 4087/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně Hypoteční banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 13584324, proti žalovaným 1) P. C. a 2) J. C., oběma zastoupeným Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Oldřichova 299/23, o zaplacení částky 10 225 387,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 35/2012, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2014, č. j. 13 Co 369/2014-213, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 4. 8. 2014, č. j. 10 C 35/2012-204, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení před soudem prvního stupně (výrok II.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Ačkoli dovolatelé jako dovolací důvod uvádí i „nesprávný právní názor“, čímž zřejmě míří k nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem, v dovolání chybí vymezení dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013, podle něhož důvod dovolání se vymezí tak, že
dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Otázku hmotného či procesního práva, s níž by byla spojena přípustnost dovolání, dovolatelé nezformulovali a tuto otázku, jež by byla pro rozhodnutí odvolacího soudu určující (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013), nelze nalézt ani v obsahu dovolání, neboť dovolatelé pouze obsáhle rekapitulují dosavadní průběh řízení a své majetkové poměry. Uvedené nedostatky nelze již odstranit, protože lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula. Jde přitom o vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. pro vady odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 3. 2016
JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu