33 Cdo 1412/2024-169
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Vždy krok vpřed a.s., se sídlem v Olomouci, Starodružiníků 1015/1 (identifikační číslo 278 22 834), zastoupené Mgr. Františkem Stratilem, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, proti žalované J.L. s.r.o., se sídlem v Praze 2, Bělehradská 858/23 (identifikační číslo 077 70 111), zastoupené Mgr. Lucií Petránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, o 605 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 46 C 270/2021, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2023, č. j. 13 Co 248/2023-141, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 1. 2024, č. j. 13 Co 248/2023-144, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobkyně se – po částečném zpětvzetí žaloby – domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 605 000 Kč (část uhrazené provize za zprostředkování). Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 19. 4. 2023, č. j. 46 C 270/2021-113, zastavil řízení co do částky 100 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), uložil žalované zaplatit žalobkyni 605 000 Kč s příslušenstvím (výrok II) a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení 98 727 Kč (výrok III). Rozsudkem ze dne 22. 11. 2023, č. j. 13 Co 248/2023-141, ve znění opravného usnesení ze dne 12.
1. 2024, č. j. 13 Co 248/2023-144, Městský soud v Praze změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II tak, že žalobu zamítl, a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 143 850 Kč. Podle odvolacího soudu účastnice uzavřely smlouvu, jíž se žalovaná zavázala obstarat pro žalobkyni příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu, jejímž předmětem bude úplatné poskytnutí peněžních prostředků za účelem koupě označených nemovitých věcí (§ 2445 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.
z.“). K zaplacení provize za obstarání příležitosti se žalobkyně zavázala, aniž by měla jakékoliv požadavky na obsah zprostředkovávané smlouvy, a strany nesjednaly žádné další povinnosti žalované jdoucí nad rámec vymezené zprostředkovatelské činnosti. Obstaráním reálné příležitosti pro žalobkyni k uzavření smlouvy s DAMIRO Team s. r. o., která byla připravena výkup nemovitých věcí financovat, žalovaná svůj závazek splnila a má právo na provizi (§ 2447 odst. 2 o. z.). Nebylo povinností žalované sjednávat mezi jí vyhledanou třetí osobou a žalobkyní smlouvu předpokládanou ve smlouvě o zprostředkování, neboť její uzavření již bylo věcí samotné žalobkyně; ta o potřebě předložení dokladu o úhradě části kupní ceny a podnikatelského záměru byla opakovaně informována žalovanou bezprostředně po uzavření smlouvy o zprostředkování.
Dovolání, kterým žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.
s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně. Žalobkyně (zájemkyně) uzavřela 15.
6. 2020 s žalovanou smlouvu o zprostředkování na dobu určitou (do 12. 9. 2020), jíž se žalovaná (zprostředkovatelka) zavázala obstarat pro žalobkyni příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, jejímž obsahem bude úplatné poskytnutí finančních prostředků formou půjčky, úvěru nebo hypotéky u bankovní či nebankovní společnosti ve výši od 20 000 000 Kč do 25 000 000 Kč „na výkup objektu v Přemyslovicích č.p. 10“, a žalobkyně se zavázala za obstarání této příležitosti žalované zaplatit provizi 1 000 000 Kč s daní z přidané hodnoty, a to její první část ve výši 500 000 Kč s daní z přidané hodnoty do tří dnů od podpisu této smlouvy a druhou část ve výši 500 000 Kč s daní z přidané hodnoty do tří dnů od obstarání příležitosti uzavřít s třetí osobou smlouvu o poskytnutí finančních prostředků s tím, že provize nezahrnuje náhradu nákladů spojených se zprostředkováváním.
Strany dále ujednaly, že nezajistí-li žalovaná do tří měsíců příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu o poskytnutí finančních prostředků, je povinna první část provize ve výši 500 000 Kč s daní z přidané hodnoty vrátit zpět žalobkyni a že právu na provizi není na újmu, byla-li smlouva uzavřena nebo splněna až po zániku závazku ze zprostředkovatelské smlouvy. Žalobkyně se zavázala předávat žalované pravdivé údaje a poskytnout jí potřebnou součinnost k uzavření smlouvy; v opačném případě má žalovaná právo od smlouvy odstoupit a požadovat smluvní pokutu 100 000 Kč „jako náhradu vynaložených nákladů“.
V případě, že žalobkyně neuvede pravdivé informace, jedná se o hrubé porušení této smlouvy a žalovaná není povinna vracet jí provizi v plné výši. Žalovaná se zavázala postupovat s vynaložením odborné péče, znalostí a pečlivostí tak, aby žalobkyni nevznikla újma (body VII, IX smlouvy). Žalobkyně 16. 6. 2020 uhradila žalované první část sjednané provize ve výši 605 000 Kč. Cena nemovitostí „objektu v Přemyslovicích č.p. 10“ byla stanovena částkou 29 218 000 Kč (ocenění č. 014/2019). V potvrzení z 15.
12. 2021 D. P. – zastupující DAMIRO Team s. r. o. – prohlásila, že žalovaná v roce 2020 poptávala podnikatelský úvěr pro žalobkyni, neboť uvedená společnost byla připravena na základě předešlých jednání financovat výkup nemovitostí. Podmínkou čerpání financí bylo doložení dokladu o úhradě části kupní ceny (7 000 000 Kč) žalobkyní a vypracování podnikatelského záměru. Tyto podklady nebyly ani po několika urgencích doloženy.
Přípustnost dovolání spatřuje dovolatelka v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na řešení dvou otázek hmotného práva, z nichž první („zda je závazek ze smlouvy o zprostředkování splněn obstaráním příležitosti k uzavření zprostředkovávané smlouvy s osobou, která není schopna reálně zprostředkovávanou smlouvu uzavřít nebo není schopna závazek ze zprostředkovávané smlouvy splnit“) v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a druhou („zda je závazek ze smlouvy o zprostředkování splněn obstaráním příležitosti k uzavření zprostředkovávané smlouvy již tím, že třetí osoba takovýto zájem uzavřít zprostředkovávanou smlouvu projeví vůči zprostředkovateli“) odvolací soud vyřešil odchylně od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu „ve věci účinků právního jednání.“ Nesprávnost právního posouzení obou otázek však zakládá na vlastní skutkové verzi průběhu obstarávání příležitosti uzavřít smlouvu s třetí osobou, čímž nezpochybňuje právní závěr, ale pouze správnost a úplnost skutkových zjištění.
Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na skutkovém zjištění, že DAMIRO Team s. r. o. byla připravena na základě předešlých jednání financovat výkup objektu v Přemyslovicích a že podmínkou čerpání financí bylo doložení dokladu o úhradě části kupní ceny a podnikatelského záměru. Oproti tomu žalobkyně prosazuje, že jí žádná reálná nabídka financování předložena nebyla. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení, vychází-li z jiného skutkového stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 (§ 211) o.
s. ř., dovolacímu přezkumu nepodléhají. Předloženou argumentací se tak žalobkyně domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem. Jelikož dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). K namítaným vadám řízení, které – pokud by jimi bylo skutečně zatíženo – mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přihlédnout nelze, není-li (jako v projednávané věci) dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o.
s. ř.). Přesto dovolací soud upozorňuje, že poučení účastníků řízení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. přichází v úvahu jen tehdy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkům prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto. Jinými slovy, soud účastníky řízení poučí, jestliže jimi uvedená tvrzení a navržené (případně nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle § 118a odst. 2 o.
s. ř. přistupovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6.
2003, sp. zn. 21 Cdo
121/2003, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3090/2008, ze dne 14. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2954/2008, ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 3326/2010). Situace, na níž dopadá citované ustanovení, v dané věci nenastala, neboť to, zda žalovaná splnila svou povinnost ze zprostředkovatelské smlouvy, bylo možno posoudit již za dosavadního vylíčení skutkového stavu věci.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 3. 2025
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu