33 Cdo 2848/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce V. R., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Machálkem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Palackého 470, proti žalovaným 1) Š. R., a 2) Š. R., zastoupeným Mgr. Alešem Zapletalem, advokátem se sídlem v Hranicích, Masarykovo náměstí 122, o určení vlastnického práva a o vydání nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 12 C 369/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 12. 1. 2016, č.j. 69 Co 365/2015-115, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání, kterým žalobce napadl v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci potvrdil rozsudek ze dne 24. 6. 2015, č.j. 12 C 369/2014-82, kterým Okresní soud v Přerově zamítl jeho žalobu o vydání a určení vlastnictví ke specifikovaným nemovitostem, neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb./, dále jen „o.s.ř.“); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto (kvalifikovanou) vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.
5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013, ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 4575/2014, a ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3166/2013).
Uvádí-li žalobce k otázce přípustnosti dovolání jen to, že „odvolací soud i soud prvního stupně věc po právní stránce nesprávně posoudil“, požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2017
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu