MSPH 94 INS XY 33 NSČR 63/2021-A-159
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka v insolvenční věci dlužníka J. B., bytem XY, za účasti insolvenčních navrhovatelů 1) M. N., bytem XY, zastoupeného JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, 2) M. C., se sídlem XY (identifikační číslo osoby XY), a 3) V. G., bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Mundlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS XY, o návrhu navrhovatele 2) na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Simon, Mgr. Vít Bičák, JUDr. František Ištvánek, Mgr. Jiří Němec, JUDr. David Vláčil, JUDr. Tomáš Pirk, Mgr. Viktor Sedlák a JUDr. Jan Kolba nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sen. zn. 30 NSČR 56/2021.
V insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS XY podal 17. 6. 2021 insolvenční navrhovatel 2) návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti, o němž měl podle rozvrhu práce rozhodovat senát č. 29 Nejvyššího soudu v řízení vedeném pod sen. zn. 29 NSČR 49/2021. Proti soudcům senátu č. 29 uplatnil insolvenční navrhovatel 2) v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 24. 6. 2021 námitku podjatosti. Rozhodnout o této námitce příslušelo senátu č. 30 v řízení vedeném pod sen.
zn. 30 NSČR 56/2021. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu 30. 7. 2021 vznesl insolvenční navrhovatel 2) námitku podjatosti členů senátu č. 30 Nejvyššího soudu - soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Františka Ištvánka, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Davida Vláčila, JUDr. Tomáše Pirka, Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Jana Kolby; rozhodování o této námitce podjatosti přísluší v souladu s rozvrhem práce senátu č. 33 Nejvyššího soudu; věc je vedena pod sen. zn. 33 NSČR 63/2021. Podáním ze dne 29. 11.
2021 vznesl navrhovatel 2) námitku podjatosti soudců senátu č. 33 JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka. O této námitce rozhodl senát č. 20 Nejvyššího soudu složený z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a JUDr. Zbyňka Poledny; usnesením ze dne 8. 3. 2022, č. j. 20 NSČR 98/2021-B-38, rozhodl, že soudci JUDr. Václav Duda, JUDr. Pavel Krbek, JUDr. Ivana Zlatohlávková a JUDr. Pavel Horňák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen.
zn. 33 NSČR 63/2021. Tomuto rozhodnutí předcházelo rozhodnutí senátu č. 21 Nejvyššího soudu složeného z předsedy JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o insolvenčním navrhovatelem 2) uplatněné námitce podjatosti soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Zbyňka Poledny, JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. 21 NSČR 11/2022-B-36). Podjatost soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr.
Františka Ištvánka, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Davida Vláčila, JUDr. Tomáše Pirka, Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Jana Kolby (soudců soudního oddělení 30) v řízení vedeném pod sen. zn. 30 NSČR 56/2021 spatřuje insolvenční navrhovatel 2) v tom, že „čtyři členové senátu 30 mají blízký vztah k Mgr. Zoubkovi - soudci senátu č. 29 Nejvyššího soudu, o jehož podjatosti mají i rozhodovat - a JUDr. Bradáčové, jejíž procesní postup bude předmětem posuzování Nejvyššího soudu“. Blízký přátelský vztah Mgr. Víta Bičáka k Mgr.
Hynku Zoubkovi vyvozuje navrhovatel 2) z toho, že oba působili na Městském soudu v Praze, stali se soudci Nejvyššího soudu „dva roky po sobě“ a „Mgr. Bičák byl Mgr. Zoubkovi vždy vstřícně k dispozici svou radou a pomocí“. K osobě JUDr. Davida Vláčila navrhovatel 2) uvádí, že Mgr. Hynek Zoubek mu „na začátku jeho kariéry“ pomáhal „aklimatizovat v novém prostředí, zvládnout nové administrativní povinnosti, a oba jmenování spolu často diskutovali otázky občanského hmotného práva.“ Ohledně JUDr. Tomáše Pirka a Mgr.
Viktora Sedláka insolvenční navrhovatel 2) argumentuje zejména tím, že jsou oba soudci Městského soudu v Praze, „byť dočasně přidělení k Nejvyššímu soudu … po skončení stáže se na tento soud budou vracet a nebudou si chtít zkazit vztahy s ostatními soudci Městského soudu v Praze (notabene s místopředsedkyní a předsedou Městského soudu v Praze)“, a rovněž tím, že je pojí předpokládané „dlouholeté přátelství s Mgr. Zoubkem“. Podjatost ostatních soudců senátu č. 30, tj. JUDr. Pavla Simona, JUDr. Františka Ištvánka, Mgr.
Jiřího Němce a JUDr. Jana Kolby spatřuje navrhovatel 2) v tom, že „je vyloučeno, aby čtyři zbývající soudci senátu byli zcela oproštěni od osobních zájmů zbylých, podjatých a dokázali podjatost soudců senátu 29 posoudit objektivně“. Soudci senátu č. 30 se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům, ani k projednávané věci Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Soudcův poměr k projednávané věci ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení (jejich zástupcům), jenž může být přátelský, nebo naopak zjevně nepřátelský.
Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem o tom, že určitý soudce bude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. Přímý právní zájem soudce na projednávané věci je dán bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.
Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy mezi soudci nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 4 Nd 201/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2020, sen. zn. 29 NSČR 51/2020). V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení, popřípadě k jejich zástupcům.
Insolvenční navrhovatel 2) ve svém podání neuvedl ve vztahu k soudcům Nejvyššího soudu žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Okolnost případného „blízkého“ vztahu soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Davida Vláčila, JUDr. Tomáše Pirka a Mgr. Viktora Sedláka k Mgr. Hynku Zoubkovi, sama o sobě nezakládá objektivní důvod k pochybnostem, že jmenovaní soudci budou schopni v projednávané věci postupovat nepodjatě a nepodjatě o ní rozhodnout. Takový důvod nezakládá ani skutečnost, že soudci JUDr.
Tomáš Pirk a Mgr. Viktor Sedlák byli k Nejvyššímu soudu dočasně přiděleni z Městského soudu v Praze, u něhož je vedeno insolvenční řízení na dlužníka J. B. Na tom nic nemění navrhovatelem 2) odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. III. ÚS 441/04, ani rozhodnutí velkého senátu ESLP ve věci Morice proti Francii ze dne 23. 4. 2015, stížnost č. 29369, § 76a, neboť reagují na zcela odlišnou skutkovou, právní i procesní situaci. Argumentace insolvenčního navrhovatele 2) ve vztahu k domnělé podjatosti ostatních členů senátu č. 29 Nejvyššího soudu je nejenom vágní, ale také rozporná s výše citovanou ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu.
Protože v posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Františka Ištvánka, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Davida Vláčila, JUDr. Tomáše Pirka, Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Jana Kolby, Nejvyšší soud podle § 16 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že tito soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 30 NSČR 56/2021. O námitce podjatosti bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť nebylo prováděno dokazování (§ 16 odst. 3 věta druhá o.
s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 4. 2022
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu