4 Pzo 6/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 4. 2022 návrh J. P., nar. XY, bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Rakovníku dne 5. 8. 2015 pod sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015 a podle §314m odst. 1 tr. ř. rozhodl
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015, zákon byl porušen v části týkající se navrhovatele.
Dne 9. 2. 2022 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh J. P. (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Rakovníku dne 5. 8. 2015, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nejprve navrhovatel J. P. uvedl, že dne 14. 8. 2021 mu byla Policií České republiky, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, odborem závažné hospodářské trestné činnosti, doručena informace ze dne 21. 7. 2021 o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve smyslu ust. § 88 odst. 1 tr. ř., a to účastnického čísla, jehož je uživatelem. Odposlech trval od 5. 8. 2015 do 5. 10. 2015. Dodává, že proti němu neprobíhalo a ani neprobíhá žádné trestní řízení, ze kterého by vyplývalo použití rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku vedené pod shora uvedenou spisovou značkou. Uvádí, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015 k dispozici neměl a ani ke dni sepisu tohoto podání jej k dispozici nemá. Vzhledem k tomu, že navrhovateli k dnešnímu dni nebyl poskytnut příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, z procesní opatrnosti navrhuje, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost tohoto příkazu, tedy zákonem a judikaturou předpokládané náležitosti a odůvodnění, a to zejména z pohledu neodkladnosti a nezbytnosti tohoto procesního úkonu, tedy zda nezbytnost tohoto procesního rozhodnutí byla patrná z příslušného spisového materiálu v době jeho vydání, včetně posouzení naplnění požadavků zdůvodnění neodkladnosti či neopakovatelnosti tohoto procesního úkonu, zda odůvodnění předmětného příkazu splňuje všechna nezbytná zákonná kritéria uvedená v § 88 tr. ř. včetně toho, zda se Okresní soud v Rakovníku zabýval subsidiaritou tohoto zajišťovacího prostředku a zda nebylo možné sledovaného účelu dosáhnout jiným způsobem, nebo proč by bylo dosažení účelu trestního řízení podstatně ztížené, včetně zdůvodnění doby trvání nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Z výše uvedených důvodů proto navrhl, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení § 314l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení § 88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v § 88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel J. P. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě 6 měsíců ode dne 14. 8. 2021, kdy mu byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zákon porušen byl.
V posuzovaném případě je z obsahu spisu zjevné, že předmětný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vydaný Okresním soudem v Rakovníku dne 5. 8. 2015 pod sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015 byl vydán na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. V 14-49/2015 – 4 VZN 1508/2015. Trestní řízení bylo v projednávané věci zahájeno dne 17. 2. 2015, kdy byl Policií České republiky, Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu, službou kriminální policie a vyšetřování, sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., který byl dne 27. 5. 2015 rozšířen, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčovaly důvodnému podezření, že M. B., E. G. a V. M., spolu s dalšími dosud neustanovenými osobami, měli spáchat zločin a přečin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a přečin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku, když těchto se měli dopustit ovlivněním veřejných zakázek vyhlašovaných Lesní správou XY, která je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky. V rámci těchto záznamů o zahájení a rozšíření úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. není ani zmínka o osobě J. P.
Z podnětu policejního orgánu k podání návrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze na vydání příkazu soudcem příslušného soudu dle § 88 tr. ř., ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. V 6-106/2015 – UOOZ/V2, se podává, že policejní orgán v rámci operativně pátrací činnosti zjistil informace týkající se ovlivňování veřejných zakázek či veřejných soutěží, vypisovaných Lesní správou XY. Šlo zejména o následující skutečnosti. K výběrovému řízení „XY“ bylo vyhodnocením úkonů dle § 88 odst. 1 tr.
ř. zjištěno, že toto se týkalo sanace ujíždějících svahů u údolní nádrže s pitnou vodou. Dne 6. 2. 2015 byla B. rozeslána zadávací dokumentace adresovaná společnostem V. D. P., VALBEK, s. r. o. a společnosti Ateliér projektování inženýrských staveb, s. r. o. Po otevření obálek s nabídkami jednotlivých společností bylo zjištěno, že díky nabídkové ceně zvítězila společnost V. D. P., čímž se potvrdila v minulosti zjištěná informace, že vítězem bude právě tato společnost. Tato skutečnost umocnila podezření, že všechny tři společnosti byly ještě před oficiální výzvou k podání nabídky osloveny zástupci zadavatele M.
B. a E. G. a byly s nimi dohodnuty podmínky jejich účasti, předány příslušné podklady tak, aby zakázku vyhrála konkrétní společnost. Vyhodnocením odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a záznamů pořízených při sledování kanceláře M. B. bylo potvrzeno, že podezřelí jednali se zástupci stavebních společností v době, kdy ještě nebylo oficiálně vyhlášeno výběrové řízení na provedení stavby. Vyhodnocením odposlechů bylo zjištěno, že dne 16. 3. 2015 se ve sledované kanceláři uskutečnila schůzka mezi B.
a V. M. Z jejich komunikace jednoznačně vyplynulo, že již proběhlo výběrové řízení na projektanta, které v souladu s tím, co si řekli, vyhrála společnost V. D.
V podnětu policejního orgánu je dále uvedeno, že E. G. je v kontaktu s osobou M. D., který je generálním ředitelem stavební společnosti S. C. Jednou z osob, které M. D. zmiňuje, je navrhovatel J. P., kterého zmiňuje Z., blíže neustanovený zaměstnanec V. D. v hovoru s G. Z provedených odposlechů dále vyplynulo, že navrhovatel J. P. byl v telefonickém kontaktu s G., což dokládá i komunikace ze dne 24. 3. 2015, kdy se domlouvají na schůzce, ke které došlo dne 25. 3. 2015 na XY. J. P. se též účastnil schůzky dne 6.
5. 2015 v hotelu XY. Z komunikace dle policejního orgánu jednoznačně vyplynulo i to, že o tom, kdo vyhraje výběrové řízení na provedení stavby v první etapě, mělo být již rozhodnuto. Probíhala jednání a pravděpodobně i úpravy projektu tak, aby vyhovoval dané stavební společnosti. Dne 27. 7. 2015 došlo k rozlepení obálek s nabídkami jednotlivých společností. Nejnižší nabídku poslala společnost Energie – stavební a báňská a.s. J. P. tuto skutečnost oznámil M. D. v hovoru dne 27. 7. 2015. Z hovoru vyplývá, že uvedení měli informace o zakázce před jejím vyhlášením a již zahájili výrobu prefabrikátů, na jejichž podobě se podíleli.
Na závěr policejní orgán dodal, že lze důvodně předpokládat, že v podnětu uvedené osoby se podílejí na prověřované trestné činnosti, budou vzájemně komunikovat s již ustanovenými podezřelými, ale i s dalšími neustanovenými osobami podílejícími se na prověřované trestné činnosti zatím blíže nezjištěným způsobem, a proto je důvodný předpoklad, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu bude zjištěno, kdo a jakým způsobem se na této činnosti bud podílet.
V návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř. státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. V 14-49/2015 – 4 VZN 1508/2015, jsou podrobně uvedeny jednotlivé skutečnosti související s ovlivňováním veřejných zakázek. Konkrétně jde o výběrové řízení na zakázku „XY“, které bylo ovlivněno tak, aby v něm zvítězila společnost KAISER, s. r. o. Dalším projektem mělo být „XY“, ke kterému je uvedeno, že společnosti, které měly ve výběrových řízeních uspět, měly být podezřelými předem určeny, přičemž projektovou dokumentaci měla zpracovávat společnost V.
D. P. a stavební práce jedna ze společností EUROVIA CS, a. s. a S GROUP HOLDING, a. s., s jejichž zástupci byli podezřelí v kontaktu. K osobě navrhovatele J. P. jsou v návrhu státního zástupce uvedeny totožné skutečnosti, jako v podnětu policejního orgánu, tedy, že navrhovatel J. P. a jeho kolega M. D., generální ředitel stavební společnosti S. C. se pravidelně scházeli s pracovníky projektanta. Dále že byl navrhovatel v kontaktu s G., s nímž se i dne 25. 3. 2015 sešel v Praze a účastnil se rovněž schůzek mezi M.
D. a G. v hotelu XY. Z návrhu se dále rovněž podává, že dne 27. 7. 2015 došlo v rámci zadávacího řízení k rozlepování obálek s nabídkami, přičemž nejnižší nabídku podala společnost Energie – stavební a báňská a. s., Kladno. Druhou nejnižší nabídku podala společnost Metrostav a.s. Navrhovatel J. P. tuto informaci telefonicky sdělil M. D., přičemž z jejich hovoru vyplývá, že informace o zakázce měli již před jejím vyhlášením a již zahájili výrobu prefabrikátů, na určení jejichž parametrů se podíleli.
Je zřejmé, že byli domluveni nejméně se čtyřmi společnostmi, které se účastnily výběrového řízení, s nimiž spolupracovali. Státní zástupce proto uvedl, že lze předpokládat, že J. P. bude v souvislosti s prověřovanou trestnou činností prostřednictvím svého mobilního telefonu komunikovat s dalšími osobami, zejména z řad pracovníků S. C. a EUROVIA CS a. s., podílejícími se na předmětném projektu, a to i v souvislosti s dalšími etapami projektu.
V návrhu na vydání příkazu státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze dále uvedl, že obsah telefonické komunikace osob v návrhu uvedených je pro potřeby trestního řízení třeba zadokumentovat, protože jejím prostřednictvím mohou být zjištěny skutečnosti důležité pro objasnění trestné činnosti, zejména mohou být zjištěny a ustanoveny další osoby, které se na trestné činnosti podílí a zjištěna jejich činnost. Je dle jeho názoru pravděpodobné, že uvedené osoby nebudou z konspiračních důvodů prostřednictvím svých mobilních telefonů hovořit přímo, ale budou si zejména domlouvat osobní schůzky, na nichž budou řešit otázky související s prověřovanou trestnou činností.
Dále dospěl státní zástupce k závěru, že zákonné podmínky podle § 88 odst. 1 tr. ř. jsou splněny, protože se v této věci jedná mj. o podezření ze spáchání zločinu s horní hranicí trestní sazby osm let a trestný čin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku je mezi trestnými činy uvedenými v § 88 odst. 1 tr. ř. Je dle něj zřejmé, že při charakteru této trestné činnosti, která je spojena s konspirativním jednáním přesně neurčeného okruhu podezřelých tvořících organizovanou skupinu, probíhajícím na místech veřejnosti přístupných, a nepochybně při snaze zakrýt vzájemné kontakty a jejich skutečnou povahu, nelze v rámci prověřování použít pouze instituty méně zasahující do jejich práv.
Co se samotného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Okresního soudu v Rakovníku dne 5. 8. 2015, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015, týká, tento byl vydán na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 4. 8. 2015, sp. zn. V 14-49/2015 – 4 VZN 1508/2015. Příkaz kopíruje skutečnosti uvedené ve výše uvedeném návrhu státního zástupce ze dne 4. 8. 2015. Do odůvodnění příkazu byly převzaty téměř doslovně jednotlivé pasáže z návrhu státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, jež jsou uvedeny v předchozích odstavcích.
V předmětném příkaze nechybělo konstatování, že bylo vedeno trestní řízení pro trestné činy uvedené v § 88 odst. 1 tr. ř. Spisovým materiálem byl dostatečně podložen i závěr, že předmětné telefonní stanice užívají M. T., J. P., O. Z. a J. U., tedy osoby, které byly a i nadále jsou v častém kontaktu s podezřelými B. a G., jakož i dalšími osobami, u nichž je podezření, že se na předmětných v trestním řízení prověřovaných zakázkách rovněž podílejí. Z předmětného příkazu dále vyplynulo, že údaje, které mohou být zjištěny na základě tohoto příkazu, mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zejména mohou být zjištěny a ustanoveny další osoby, které se na předmětné trestné činnosti podílejí, a může být zadokumentována jejich vlastní činnost.
K řádnému objasnění trestné činnosti a k zamezení vzniku dalších škodlivých následků je nezbytné využívat především prostředky, jejichž použití bude utajeno, kdy důkazy o předmětné trestné činnosti nelze získat jiným způsobem, přičemž zásah do individuálních práv předmětných uživatelů telefonních čísel je v tomto případě zdůvodněn zejména závažností prověřované trestné činnosti, když došlo k podstatnému ohrožení zájmu společnosti na řádném hospodaření s majetkem státu a na řádném a transparentním zadávání veřejných zakázek.
Pokud se jedná o dobu nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tato byla stanovena na dva měsíce, neboť se jedná o rozsah přiměřený tomu, aby během ní mohlo být prokázáno či naopak vyvráceno, zda shora uvedené osoby komunikují prostřednictvím svých mobilních telefonů v souvislosti s prověřovanou trestnou činností a zda obsah této jejich komunikace je významný pro její objasnění. Ze všech v příkaze uvedených důvodů bylo soudcem Okresního soudu v Rakovníku shledáno naplnění všech zákonných podmínek, na základě čehož povolil odposlech a záznam telekomunikačního provozu v úvodu specifikovaných účastnických čísel a jejich uživatelů, a to na dobu od 5.
8. 2015 do 5. 10. 2015. Nejvyšší soud dodává, že k navrhovateli J. P. byly uvedeny naprosto shodné skutečnosti, tak jak byly uvedeny v podnětu policejního orgánu i návrhu státního zástupce na vydání uvedeného příkazu.
Podle tehdy platného ustanovení § 88 odst. 1, 2 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle § 226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známá a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než 4 měsíce. V odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu včetně doby jeho trvání odůvodňují.
Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být vydán jen v řádně zahájeném trestním řízení pro zákonem kvalifikovanou trestnou činnost. Nejvyšší soud si je samozřejmě vědom toho, že raná fáze trestního řízení, jakou prověřování je, slouží k objasnění a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Trestná činnost v tomto stadiu nemusí (a ani nemůže) být prokázána v takové míře jako v dalších fázích trestního řízení. Na druhou stranu, pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, resp. příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06).
V této souvislosti je třeba připomenout zásadu týkající se nařizování odposlechů a vyslovenou Nejvyšším soudem, a sice že není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet, přičemž je třeba, aby byl validní, což znamená, že musí pocházet ze spolehlivého zdroje a musí být dostatečně přesvědčivý. V žádném případě se nemůže jednat o pouhou spekulativní konstrukci, byť vedenou tzv. „užitečným záměrem.“ Je tomu tak zejména proto, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř. představuje výrazný a citelný zásah do práva na ochranu soukromí. Proto je nezbytné trvat na tom, aby orgány činné v přípravném řízení (včetně soudce), důsledně respektovaly zákonné podmínky pro vydání příkazu a požadavky na jeho odůvodnění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 4 Pzo 14/2016 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. 4 Pzo 14/2018).
K naplnění náležitostí a dostatečnosti odůvodnění příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015, Nejvyšší soud konstatuje následující. V daném příkazu jsou uvedeny uživatelské adresy (telefonní čísla), osoby jejich uživatelů, doba provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (která není delší než čtyři měsíce), jakož i úmyslný trestný čin ve smyslu § 88 tr. ř. Je sice třeba připustit, že trestné činy, pro něž bylo zahájeno trestní řízení, byly trestnými činy ve smyslu § 88 odst. 1 tr. ř., ve vztahu k navrhovateli však není z příkazu seznatelné, ze spáchání jaké trestné činnosti je osobou podezřelou a jak se měl svým jednáním na jejím páchání podílet. Ačkoliv jsou jak návrh státního zástupce, tak i předmětný příkaz podrobně zdůvodněné, nejsou v nich obsaženy takové skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit důvodné podezření, zda vůbec a jakou trestnou činnost měl navrhovatel J. P. páchat. Podstatné je, že to však nevyplývá ani z doloženého důkazního materiálu. V příkazu okresního soudu je pouze uvedeno, že spisovým materiálem byl dostatečně podložen závěr, že předmětné telefonní stanice užívají M. T., J. P., O. Z. a J. U., tedy osoby, které byly a nadále i jsou v kontaktu s podezřelými B. a G., jakož i ostatní osoby v příkazu uvedené, které se na předmětných v trestním řízení prověřovaných zakázkách rovněž podílejí, přičemž specifikace konkrétního protiprávního jednání navrhovatele chybí.
V podnětu policejního orgánu, v návrhu státního zástupce, a tudíž ani v příkaze Okresního soudu v Rakovníku (test účinnosti trojí kontroly) není dostatečně popsáno, jakými důkazy jsou konkrétní skutkové okolnosti v nich uvedené podloženy a zdůvodněny. Jestliže je konstatováno, že měl být navrhovatel v telefonickém i osobním kontaktu s osobami M. D., G. a případně dalšími, pak je k tomu třeba uvést, že ze spisového materiálu nevyplývá, že by měl být v kontaktu s těmito jmenovanými osobami v souvislosti s předmětnou trestnou činností. Nedostačující jsou rovněž poznatky ze zajištěné komunikace mezi navrhovatelem a M. D., které měly svědčit pro závěr, že tito měli informace o zakázce již před jejím vyhlášením a již zahájili výrobu prefabrikátů, na určení jejichž parametrů se podíleli. Bylo-li tak dovozováno rovněž na základě setkání navrhovatele s G., pak ani tyto zjištěné skutečnosti neodůvodňují závěr, že by měl svým aktivním vystupováním ovlivňovat výběrové řízení a tím se podílet na páchání trestné činnosti.
Skutečnosti, vztahující se k navrhovateli J. P., uvedené v podnětu policejního orgánu, které byly převzaty do návrhu státního zástupce i do samotného příkazu jsou následující: „Jednou z osob, které M. D. zmiňuje, je navrhovatel J. P., kterého zmiňuje Z., blíže neustanovený zaměstnanec V. D. v hovoru s G. Z provedených odposlechů dále vyplynulo, že je J. P. v telefonickém kontaktu s G., což dokládá i komunikace ze dne 24. 3. 2015, kdy se domlouvají na schůzce, ke které došlo dne 25. 3. 2015 na XY. J. P. se též účastnil schůzky dne 6. 5. 2015 v hotelu XY.“ Nejvyšší soud ovšem konstatuje, že z výše uvedeného nelze vyvodit závěr, že by měl navrhovatel svým aktivním vystupováním jakkoliv ovlivňovat výběrové řízení.
V těchto souvislostech nelze pominout ani fakt, že v dané věci v záznamech o zahájení a rozšíření úkonů trestního řízení není ani zmínka o J. P.
S ohledem na výše uvedené je tedy třeba uzavřít, že z předmětného příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015, není seznatelné, kterými konkrétními skutkovými okolnostmi podepřenými jakými indiciemi měla být skutková podstata kterého trestného činu naplněna, a jaký, resp. jaké trestné činy jsou tedy v jednání navrhovatele spatřovány a jakým způsobem se měl na jejich páchání podílet, což nevyplývá ani z přiloženého důkazního materiálu.
Po konstatování těchto závěrů je zcela irelevantní se blíže zabývat splněním dalších náležitostí příkazu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015, ve smyslu § 88 odst. 2 tr. ř. I pokud by jinak totiž bylo možno považovat formální náležitosti za splněné, absentuje v něm zcela zásadní poznatek a zdůvodnění toho, jak měl být navrhovatel J. P. zapojen do trestné činnosti, pro níž bylo vedeno trestní řízení.
Nejvyšší soud proto stran příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Rakovníku ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015, uzavírá, že ve vztahu k navrhovateli J. P. nebyly splněny všechny zákonem požadované podmínky k jeho vydání, a nebyl proto vydán v souladu se zákonem.
Nejvyšší soud proto s ohledem na vše uvedené rozhodl podle § 314m odst. 1 tr. ř. tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným Okresním soudem v Rakovníku dne 5. 8. 2015, sp. zn. V 10-2/2015 – 10 Nt 10/2015, byl porušen zákon v částech týkajících se navrhovatele v ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314m odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 26. 4. 2022
JUDr. Jiří Pácal předseda senátu