4 Td 25/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 5. 2025 v trestní věci obviněné FVE Petrovice, a. s., IČO: 24662721, se sídlem Přívozní 1054/2, 170 00 Praha 7, vedené u Nejvyššího soudu v dovolacím řízení pod sp. zn. 3 Tdo 296/2025, o návrhu na vyloučení soudce podle § 31 odst. 1 tr. ř.,
Soudce JUDr. Petr Šabata není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 3 Tdo 296/2025.
1. Senátu č. 4, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu určen k rozhodování o vyloučení soudců senátu č. 3, byl předložen návrh obviněné FVE Petrovice, a. s. (dále „obviněné“) na vyloučení soudce senátu č. 3 JUDr. Petra Šabaty z rozhodování v trestní věci obviněné, která je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 3 Tdo 296/2025.
2. Obviněná ve svém návrhu na rozhodnutí o vyloučení výše zmíněného soudce uvedla, že JUDr. Petr Šabata rozhodoval (coby předseda senátu) ve věci u stejného skutku v řízení vedeném proti fyzickým osobám, tedy i proti D. E., jehož jednání je obviněné přičítáno. Nyní by věc skutkově naprosto totožnou měl rozhodovat i v řízení proti právnické osobě – obviněné. Obviněná konstatuje, že lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci, konkrétně proto, že tento soudce již rozhodoval stejný skutek, nemůže nyní JUDr. Petr Šabata nestranně rozhodovat. Pokud JUDr. Šabata ve věci fyzických osob rozhodl určitým způsobem, je tímto svým rozhodnutím nepochybně ovlivněn. Obviněná má za to, že z těchto důvodů nemůže nyní JUDr. Petr Šabata nestranně rozhodovat. Pochybnosti o nestrannosti shledala obviněná i v tom, že ve věci proti obviněnému E. byl prvostupňovým Krajským soudem v Brně v odsuzujícím rozsudku učiněn i výrok o zabrání věci obviněné coby zúčastněné osobě. Uvedený výrok byl odvolacím Vrchním soudem v Olomouci zrušen a prvostupňové řízení o tomto zabrání stále probíhá. Obviněná tak v řízeních týkajících se jednoho skutku vystupuje v jednom jako zúčastněná osoba a v jednom jako obviněná. Obviněná tak dovodila, že tato situace by měla být analogicky podřazena pod důvody vyloučení spočívající v tom, že soudce ve věci již některé úkony činil, resp. rozhodoval v jiném stupni soudní soustavy.
3. K návrhu obviněné se vyjádřil soudce senátu č. 3, který byl řádně určen rozvrhem práce k projednání této věci, tedy JUDr. Petr Šabata. Uvedl, že popisovanou procesní situaci není možno podřadit pod obligatorní důvody vyloučení soudce uvedené v § 30 tr. ř. Rozhodování o dovolání jiného obviněného jednak vůbec nespadá pod katalog taxativně vymezených procesních úkonů uvedených v § 30 odst. 2 tr. ř., jednak se zcela míjí s ukotvením do přípravného řízení, z něhož jedině mohou vyjmenované úkony důvody pro vyloučení zakládat. Stejně tak se nejedná o situaci, kdy by předseda dovolacího senátu JUDr. Šabata rozhodoval v různých stupních soudní soustavy ve smyslu § 30 odst. 3 tr. ř., jelikož jak tamní věc obviněného E., tak nynější věc obviněné se týká rozhodování v dovolacím řízení. Poukaz na to, že stran zabrání věci pokračuje prvostupňové řízení, je zcela nepřípadný, neboť na něm se předseda senátu JUDr. Šabata vůbec nepodílel, ba dokonce toto prvostupňové řízení nemá žádnou spojitost s tehdejším dovolacím řízením ve věci obviněného E., protože tamní původní výrok prvostupňového soudu o zabrání věci byl zrušen soudem odvolacím, takže do dovolacího řízení v E. kauze vůbec nepřerostl. Závěrem předseda senátu dodal, že jeho účast na rozhodování o dovolání obviněného E. nezakládá ani důvod vyloučení podle § 30 odst. 1 tr. ř. Tamní rozhodování pod sp. zn. 3 Tdo 345/2022 o dovolání obviněného E., který byl předsedou představenstva nynější dovolatelky a jehož jednání je jí přičitatelné v rámci nyní projednávaného skutku, představovalo standartní trestní věc ničím se nevymykající jakýmkoli jiným kauzám a nemělo tak ani potenciál založit u předsedy senátu nějaký poměr, který by mohl ovlivňovat jeho rozhodování v nyní projednávané věci.
4. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.
5. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že dotčený orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností. Obdobný poměr může mít též např. orgán policie, který byl svědkem trestného činu (srov. rozhodnutí č. 62/1980 Sb. rozh. tr.), nebo ten, kdo ve věci vystupoval jako tlumočník (srov. rozhodnutí č. 10/1990-II. Sb. rozh. tr.). Z dikce § 30 tr. ř. vyplývá, že projednávanou věcí se rozumí skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter.
Pochybnosti o nestrannosti soudce tudíž musejí vyplývat z faktických a zřejmých okolností svědčících o jeho neobjektivním přístupu. Za podjatost soudce pro poměr k věci nemůže být považována každá skutečnost dovozovaná jen ze subjektivních názorů obviněného či jiných ničím nepodložených předpokladů a domněnek. Na podjatost lze usuzovat jen tehdy, pokud existují skutečné a konkrétní okolnosti svědčící o tom, že soudce není schopen spravedlivě a nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci se může projevit různým způsobem, a to i mimo vedené trestní řízení.
Pochybnosti o nestrannosti a objektivitě soudce může vyvolat např. uveřejnění článku v denním tisku, ve kterém se soudce odvolacího soudu před rozhodnutím o opravném prostředku vyjadřuje v tom smyslu, zda jím napadený rozsudek je či není správný, a to bez ohledu na to, zda publikovaný text je přímou citací nebo jen volnou parafrází prohlášení soudce (srov. rozhodnutí č. 14/2000 Sb. rozh. tr.). Dále by se mohlo jednat např. o soudce, který inicioval trestní stíhání znalce pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, byť tak učinil až po pravomocném skončení trestního stíhání, v němž znalec podal znalecký posudek.
Naproti tomu odlišný právní názor soudce nelze považovat za poměr k projednávané věci podle § 30 odst. 1 tr. ř. a nelze za něj považovat ani poměr abstraktního rázu, který se promítá v právním názoru a z něj vycházejícího přístupu k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci
samé, ale toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku. Poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem, podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce nestranně přistupovat k věci a k úkonům jí se týkajícím. Jak Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí vyslovil, tzv. subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, samo rozhodování o této otázce se však musí dít na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. III. ÚS 187/10).
6. Podle § 30 odst. 2 tr. ř. je soudce nebo přísedící dále vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, jestliže byl v projednávané věci činný jako státní zástupce, policejní orgán, společenský zástupce, obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného. Po podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků, vydal příkaz k zadržení nebo příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na niž byla poté podána obžaloba nebo s níž byla sjednána dohoda o vině a trestu.
7. Podle § 30 odst. 3 tr. ř. je z rozhodování u soudu vyššího stupně kromě toho vyloučen soudce nebo přísedící, který se zúčastnil rozhodování u soudu nižšího stupně, a naopak. Z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu je vyloučen státní zástupce, který napadené rozhodnutí učinil anebo dal k němu souhlas nebo pokyn.
8. Podle § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.
9. Senát č. 4, jemuž byla věc přidělena k rozhodnutí o návrhu obviněné FVE Petrovice, a. s., na vyloučení soudce JUDr. Petra Šabaty z rozhodování v trestní věci obviněné, zjistil, že JUDr. Šabata rozhodoval coby předseda senátu v řízení vedeném proti fyzickým osobám, konkrétně proti D. E., jehož jednání je obviněné právnické osobě přičítáno. Nyní má věc skutkově totožnou rozhodovat v řízení proti této právnické osobě (obviněné), která má za to, že lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci, konkrétně proto, že již rozhodoval stejný skutek, nemůže nyní JUDr. Petr Šabata nestranně rozhodovat. Nejvyšší soud konstatuje, že námitku podjatosti nelze pokládat za důvodnou. Rozhodování o dovolání obviněné jednak nespadá pod taxativně vymezené procesní úkony, uvedené v § 30 odst. 2 tr. ř., stejně tak se nejedná ani o situaci, když by předseda dovolacího senátu JUDr. Šabata rozhodoval v různých stupních soudní soustavy ve smyslu § 30 odst. 3 tr. ř. Ani však skutečnost, že JUDr. Šabata již rozhodoval o dovolání obviněného D. E. (rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 3 Tdo 345/2022), který byl předsedou představenstva nynější obviněné a jehož jednání je jí přičitatelné v rámci nyní projednávaného skutku, nepředstavuje důvod založit u předsedy senátu poměr k projednávané věci, jak předvídá ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. Rozhodování v dovolací trestní věci obviněného E. se sice týkalo jednání, jež má provázanost s nyní řešeným skutkem, to se však nijak netýkalo posouzení důvodnosti podezření, natož pak viny nynější obviněné. Ani skutečnost, že obviněná stále vystupuje v pozici zúčastněné osoby ve stále probíhajícím řízení před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 40 T 4/2015 nemá vliv na podjatost soudce JUDr. Šabaty, který se na probíhajícím řízení stran zabrání věci vůbec nepodílel a nepodílí.
10. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v dané trestní věci nejsou podle § 30 odst. 1 tr. ř. dány důvody pro vyloučení JUDr. Petra Šabaty z vykonávání úkonů v rámci řízení o dovolání, vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 3 Tdo 296/2025, neboť nejsou zřejmé žádné konkrétní důvody, které by jeho vyloučení opodstatňovaly. Stejně tak neexistují důvody pro jeho vyloučení ani podle § 30 odst. 2, 3 tr. ř. Z návrhu dotčeného soudce přitom vyplývá, že i jeho subjektivní postoj svědčí o jeho schopnosti nestranně rozhodnout. 11. Z důvodů výše uvedených proto senát č. 4 v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. rozhodl, že JUDr. Petr Šabata není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 3 Tdo 296/2025.
P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 5. 2025
JUDr. Jiří Pácal předseda senátu