5 Tdo 750/2014

5 Tdo 750/2014-129

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2014 o dovolání obviněného Mgr. P. Ch., obviněného L. N., obviněného R. P., obviněného P. S., obviněného M. Š., a obviněného J. P., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 3 To 110/2013, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 T 6/2011, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S., M. Š. a J. P. odmítají.

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2013, sp. zn. 30 T 6/2011, byli obvinění Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S. a M. Š., v bodě I) – 1-21 uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákoník“), spolupachatelstvím podle § 23 tr. zákoníku, ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr.

zákoníku, a obviněný J. P. byl uznán vinným v bodě II) – 1-8 pomocí k zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že obvinění Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S., M. Š., I) v době od 8. 10. 2007 do 27. 2. 2008 v B., okr. K. i jinde, ve společném úmyslu zkrátit český stát na spotřební dani a dani z přidané hodnoty tím, že na území České republiky dopraví z Rakouské republiky minerální oleje – motorovou naftu a úmyslně nepřiznají a nezaplatí jak daň z přidané hodnoty tak spotřební daň, společně a dále společně i s nejméně R.

O. a N. B., jejichž trestní věc byla předána justičním orgánům Slovenské republiky, jako členové společenství více osob s vnitřní organizační strukturou zaměřeného na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti, kteří měli mezi sebou stabilně rozdělené funkce a činnosti a mezi nimiž se uplatňovaly vztahy nadřízenosti a podřízenosti, předstíraje, že jednají za společnost OBUV – STYLE, s. r. o., IČ 36308056, se sídlem Nábrežná číslo 209, Partizánske, Slovenská republika (dále jen „OBUV – STYLE“), v níže uvedených případech odebrali od společnosti Rühl GmbH & Co KG se sídlem Wien, Martinstrasse 4-6, Rakouská republika, minerální oleje – motorovou naftu zařazenou do kombinované nomenklatury pod číslo .....

s tím, že tato bude od odesílatele – společnosti BP Austria Marketing GmbH se sídlem Linz, Am Tankhafen 4, Rakouská republika, v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně dopravena z Rakouské republiky do Slovenské republiky pro příjemce – společnost OBUV – STYLE, přičemž tato motorová nafta byla poté přepravena na území České republiky, kde s výjimkou přeprav ze dne 25. 10. 2007 uvedených pod bodem I) - 11 rozsudku, u nichž bylo přepravované zboží obviněným před uvedením do volného oběhu na daňovém území České republiky odcizeno, došlo k výměně originálních průvodních dokladů ke zboží za nepravdivé daňové doklady – faktury, dodací listy a listiny „ADR, ATEST“ a doklad o dopravě k dodacímu listu“, u nichž jako dodavatelé pro konečné odběratele – společnosti PTD, spol.

s r. o., IČ 49610759, se sídlem Slezská Ostrava, Na Bunčáku číslo 1092/5 (dále jen „PTD“), A + S, s. r. o., IČ 25584553, se sídlem Miroslav, Malinovského číslo 365/21 (dále jen „A + S“), a KARIMPEX, a. s., IČ 25361082, se sídlem Orlová – Poruba, Slezská číslo 320 (dále jen „KARIMPEX“) – nepravdivě vystupovaly společnosti GRAND Bohemia oil, s. r.

o., IČ 26820447, se sídlem

Čistovická číslo 242/24, Praha 6 (dále jen „GRAND Bohemia oil“), REAGENT CZ, s. r. o., IČ 26824175, se sídlem Českobratrská 18/1742, Ostrava 2 (dále jen „REAGENT“), a REDLAX, s. r. o., IČ 26945291, se sídlem Mlýnská 326/13, Brno 2 (dále jen „REDLAX“), a dále k ukončení dopravy na daňovém území České republiky a k uvedení výrobků jejich stočením na úložištích do volného daňového oběhu, aniž by v rozporu s § 21 odst. 1, § 101 odst. 1 a § 108 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v tehdy platném znění, správci daně přiznali a zaplatili daň z přidané hodnoty za uskutečněná zdanitelná plnění – dodání motorové nafty a aniž by v rozporu s § 9 odst. 3 písm. f) zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v tehdy platném znění, přiznali a zaplatili správci daně spotřební daň, kdy takto ve prospěch organizované zločinecké skupiny realizovali následující přepravy:

1) dne 8. 10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 223 litrů motorové nafty, která byla dne 9. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do prostoru pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet J. P. částku 805 524 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 300 718,85 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 128 629,09 Kč,

2) dne 10. 10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ...., obsahující 30 386 litrů motorové nafty, která byla dne 11. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do prostoru pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet J.

P. ve dvou platbách částku celkem 808 161,25 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 302 340,70 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 129 034,15 Kč, 3) dne 12. 10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K. a I. P. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D.

D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ......., obsahující 30 268 litrů motorové nafty, a ......., obsahující 30 378 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla v nočních hodinách z 12. 10. na 13. 10.

2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do prostoru pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet J. P. částku 1 616 579,70 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 603 427,70 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 258 109,38 Kč, 4) dne 15. 10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S.

K. K. a I. P. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace SK ....., obsahující 30 422 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 505 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla dne 16. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet J. P. částku celkem 1 624 070,10 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 606 223,65 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 259 305,31 Kč, 5) dne 17.

10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ...., obsahující 30 419 litrů motorové nafty, která byla dne 17. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S, v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet J.

P. částku celkem 810 848,86 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 302 669,05 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 129 463,26 Kč, 6) dne 19. 10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D.

D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 448 litrů motorové nafty, která byla dne 19. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S, v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet J. P. částku 815 245,20 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 302 957,60 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 130 165,20 Kč, 7) dne 19.

10.

2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, M. K. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace SC 67189/ SC 57023, obsahující 30 542 litrů motorové nafty, která byla dne 20. 10. 2008 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet J.

P. 815 245,20 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 303 892,90 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 130 567,05 Kč, 8) dne 22. 10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K. a M. K. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D.

D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30.078 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 633 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla v nočních hodinách z 22. 10. na 23. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S dílem na účet J. P., dílem v hotovosti částku celkem 1 625 537 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 604 074,45 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 259 539,53 Kč, 9) dne 24.

10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.a M. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 251 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 629 litrů motorové nafty, která byla dne 24. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet firmy OBUV – STYLE částku v celkové výši 1 666 285,60 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 605 756 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 266 045,60 Kč, 10) dne 25.

10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.a M. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 448 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 610 litrů motorové nafty, která byla dne 26. 10.

2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet firmy OBUV – STYLE částku celkem 1 666 285,60 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 607 527,10 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 266 823,46 Kč, 11) dne 25. 10. 2007 dovezli řidiči firmy LPG POLONIA Spolka z o.

o., 01-036 Warszawa, ulice Niska 17 lok. 10, NIP: 5252344055, Region: 140206291, A. C. K.a K. K.na území České republiky cisternové soupravy polské imatrikulace ..., obsahující 30 102 litrů motorové nafty, a ......, obsahující 27 452 litrů motorové nafty, kterou však v rozporu s pokyny obdrženými ze strany obviněných, kteří měli v úmyslu i tyto dvě cisterny stočit na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., řidiči nestočili uvedené obchodní firmě, nýbrž tuto odcizili a stočili mimo daňové území České republiky, v důsledku čehož nebyla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena na spotřební dani škoda ve výši 572 662,30 Kč a České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, nebyla způsobena ani škoda na dani z přidané hodnoty ve výši 251 510,98 Kč, 12) dne 27.

10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K. a M. K. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 480 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 599 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla dne 27. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet firmy OBUV – STYLE částku celkem 1 671 157,40 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 607 736,05 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 266 915,23 Kč,

13) dne 29. 10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K. a M. K. na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30.308 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 596 litrů motorové nafty, která byla dne 30. 10.

2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet firmy OBUV – STYLE částku 1 666 942,40 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 605 994,80 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 266 150,48 Kč, 14) dne 31. 10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S.

K. K.a M. K.na území České republiky cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 414 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 595 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla dne 31. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet firmy OBUV – STYLE, částku celkem 1 706 016,60 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 607 039,55 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 272 405,19 Kč,

15) dne 6. 11. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.a M. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K. cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 484 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 612 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla dne 6. 11. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet firmy OBUV – STYLE částku 1 788 524,30 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 607 905,20 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 285 562,71 Kč, 16) dne 8.

11. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.a M. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 342 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 648 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla dne 9. 11.

2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet firmy OBUV – STYLE částku 1 785 421,20 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 606 850,50 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 285 067,26 Kč, 17) dne 9. 11. 2007 dovezli řidiči firmy PETROTANK Sp.

z. o. o. w organizacji, ulice Wojska Polskiego 190/18, 91-726 Łodź, W. Z. a P. J. M.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ...., obsahující 28 991 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 28 342 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla dne 10. 11. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě KARIMPEX, za což obdržela organizovaná zločinecká skupina platbu ve výši 1 651 076 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 570 463,35 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 263 617,13 Kč,

18) dne 10. 11. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.a M. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K. cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 423 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 724 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla dne 10. 11. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina platbu v celkové výši 1 790 017,28 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 608 412,65 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 285 801,08 Kč, 19) dne 4.

2. 2008 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 065 litrů motorové nafty, která byla dne 5. 2. 2008 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina částku 1 565 624 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 299 146,75 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 127 671,02 Kč, 20) dne 7.

2. 2008 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K.

K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 640 litrů motorové nafty, která byla dne 7. 2. 2008 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do prostoru pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina částku 1 582 156 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 304 868 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 128 075,20 Kč,

21) dne 27. 2. 2008 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 075 litrů motorové nafty, která byla dne 27. 2. 2008 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do prostoru pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina částku 823 153 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 299 246,25 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 131 427,75 Kč,

přičemž L. N. v rámci organizované zločinecké skupiny uplatňoval přímý vztah nadřízenosti vůči R. P., P. S: a M. Š., když těmto telefonicky a osobně uděloval pokyny ke kontaktům s řidiči předmětných cisteren, k vystavování a zajišťování nepravdivých daňových dokladů obchodních firem GRAND Bohemia oil, REAGENT a REDLAX k přebírání originálních průvodních dokladů k motorové naftě, k dalšímu nakládání s originálními průvodními doklady ke zboží, k platbám řidičům a nepřímo, prostřednictvím těchto osob, dával pokyny k nakládání s průvodními doklady ke zboží a s nepravdivými daňovými doklady a k odběru a stáčení nafty řidičům cisteren S.

K., M. K., I. P., W. Z. a P. J. M., a současně L. N. plnil funkci spojovacího článku mezi činností páchanou ve prospěch organizované zločinecké skupiny na území České republiky a R. O., který přebíral od N. B. originální průvodní doklady k přepravovanému zboží, jež byly N. B. z pokynu L. N. předány R. P., a zajišťoval jejich neoprávněné označení razítkem Celní správy Slovenské republiky a doručení těchto dokladů, fiktivně osvědčujících ohlášení zdanitelných plnění firmou OBUV – STYLE celním orgánům Slovenské republiky, do centrály BP Austria Marketing GmbH ve Vídni, kdy tímto způsobem bylo Celnímu úřadu Linz v Rakouské republice doloženo dodání motorové nafty smluvnímu odběrateli uvedenému na originálních průvodních dokladech a dodržení podmínek režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, ačkoli ve skutečnosti byla motorová nafta bez jakékoli evidence celních orgánů dodána konečným odběratelům v České republice, Mgr.

P. Ch. po dohodě s L. N. pro organizovanou zločineckou skupinu zajišťoval odběratele motorové nafty, tyto informoval o množství dodaného zboží a čase jeho vyskladnění, zajišťoval jednání o ceně dodávané motorové nafty a úhradě za dodávanou motorovou naftu a přijímal také platby za dodanou motorovou naftu, R. P. zajišťoval komunikaci s N. B. ohledně času a místa předání originálních průvodních dokladů ke zboží, zajišťoval vystavování nových, nepravdivých daňových dokladů ke zboží, tyto dále předával M.

Š. za účelem jejich předání řidičům přepravujícím motorovou naftu, komunikoval s řidiči, kteří mu sdělovali množství dovážené motorové nafty, informoval L. N. o časovém harmonogramu přeprav, sjednal si přístup k bankovním účtům, na něž byly odběrateli placeny dodávky motorové nafty, a také k účtu z něhož byly prováděny platby do Rakouské republiky, komunikoval s L. N. a posléze s řidiči cisteren ohledně zahájení nakládky zboží, dále komunikoval s neustanovenou osobou „I.“ o přepravě originálních průvodních dokladů ke zboží do Rakouské republiky, s L.

N. konzultoval platby za zboží do Rakouské republiky, v některých případech také sám vyměňoval řidičům doklady ke zboží a poté originální průvodní doklady předával R. O. a konečně v některých případech platil řidičům za přepravu, P. S. objednával přepravní firmy k přepravě motorové nafty, předával řidičům a zástupcům přepravních firem finanční prostředky za provedené přepravy, komunikoval s nimi ve věci nakládky motorové nafty v Rakouské republice, instruoval M. Š.

jak a kdy bude probíhat výměna dokladů ke zboží, komunikoval s řidiči o průběhu cesty z Rakouské republiky a poskytoval L. N. informace o aktuálním průběhu přeprav,

M. Š. předával řidičům přepravních firem nové, nepravdivé daňové doklady ke zboží a předával originální průvodní doklady ke zboží, jež předtím převzal od řidičů přepravujících motorovou naftu, R. P., kdy výše popsaným jednáním byla Česká republika, zastoupená v případě spotřební daně Celním úřadem Praha D5 a v případě daně z přidané hodnoty Finančním úřadem pro Prahu 6, celkově zkrácena na spotřební dani o částku 9 657 249,95 Kč a na dani z přidané hodnoty o částku 4 270 375,06 Kč, přičemž v případě jednání popsaného pod bodem 11) k dokonání trestného činu a tím k způsobení škody České republice, zastoupené jednak Celním úřadem Praha D5 a jednak Finančním úřadem pro Prahu 6, na spotřební dani ve výši 572 662,30 Kč a na dani z přidané hodnoty 251 510,98 Kč nedošlo, obviněný J.

P. II) v době od 27. 9. 2007 do 25. 10. 2007 v H. i jinde, v úmyslu pomoci Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S:, M. Š. a také R. O., státnímu příslušníku Slovenské republiky, jehož trestní věc byla předána justičním orgánům Slovenské republiky, zkrátit český stát na spotřební dani a dani z přidané hodnoty tím, že tito, předstírajíc, že jednají za společnost OBUV – STYLE, odeberou v Rakouské republice od společnosti Rühl GmbH & Co KG se sídlem Wien, Martinstrasse 4-6, Rakouská republika minerální oleje – motorovou naftu zařazenou do kombinované nomenklatury pod číslo ....

s tím, že tato bude od odesílatele – společnosti BP Austria Marketing GmbH se sídlem Linz, Am Tankhafen 4, Rakouská republika, v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně dopravena z Rakouské republiky do Slovenské republiky pro příjemce – společnost OBUV – STYLE, přičemž tato motorová nafta poté bude přepravena na území České republiky a zde uvedena do volného oběhu tak, že bude stočena konečným odběratelům – společnostem PTD a A + S, aniž by poté v rozporu s § 21 odst. 1, § 101 odst. 1 a § 108 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v tehdy platném znění, správci daně přiznali a zaplatili daň z přidané hodnoty za uskutečněná zdanitelná plnění – dodání motorové nafty a aniž by v rozporu s § 9 odst. 3 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v tehdy platném znění, přiznali a zaplatili správci daně spotřební daň, nejméně v souvislosti s realizací přeprav, kdy:

1) dne 8. 10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 223 litrů motorové nafty, která byla dne 9. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do prostoru pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet J. P.

částku 805 524 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 300 718,85 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 128 629,09 Kč,

2) dne 10. 10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 386 litrů motorové nafty, která byla dne 11. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do prostoru pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet J.

P. ve dvou platbách částku celkem 808 161,25 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 302 340,70 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 129 034,15 Kč, 3) dne 12. 10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.a I. P.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D.

D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 268 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 378 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla v nočních hodinách z 12. 10. na 13. 10.2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě PTD do prostoru pronajatého skladu v B., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy PTD na účet J. P. částku 1 616 579,70 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 603 427,70 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 258 109,38 Kč, 4) dne 15.

10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.a I. P.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 422 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 505 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla dne 16. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet J.

P. částku celkem 1 624 070,10 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 606 223,65 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 259 305,31 Kč,

5) dne 17. 10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 419 litrů motorové nafty, která byla dne 17. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet J.

P. částku celkem 810 848,86 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 302 669,05 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 129 463,26 Kč, 6) dne 19. 10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D.

D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ....., obsahující 30 448 litrů motorové nafty, která byla dne 19. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet J. P. částku 815 245,20 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 302 957,60 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 130 165,20 Kč, 7) dne 19.

10. 2007 dovezl řidič firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, M. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D. D., okres Č. K., cisternovou soupravu polské imatrikulace ..., obsahující 30 542 litrů motorové nafty, která byla dne 20. 10. 2008 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S na účet J.

P. 815 245,20 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 303 892,90 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 130 567,05 Kč, 8) dne 22. 10. 2007 dovezli řidiči firmy Przedsiebiorstwo Handlowo-uslugowo-produkcyjne GLOB TRANS, 42-100 Klobuck, ulice Staszica 6, Region 450860657 NIP: PL 5740017833, S. K. K.a M. K.na území České republiky přes hranice České republiky v obci D.

D., okres Č. K., cisternové soupravy polské imatrikulace ....., obsahující 30 078 litrů motorové nafty, a ....., obsahující 30 633 litrů motorové nafty, nafta z obou cisteren byla v nočních hodinách z 22. 10. na 23. 10. 2007 stočena na daňovém území České republiky obchodní firmě A + S, v obci V., okres H., za což obdržela organizovaná zločinecká skupina z účtu firmy A + S dílem na účet J.

P., dílem v hotovosti částku celkem 1 625 537 Kč, čímž neodvedením spotřební daně byla České republice, zastoupené Celním úřadem Praha D5, způsobena škoda ve výši 604 074,45 Kč a neodvedením daně z přidané hodnoty České republice, zastoupené Finančním úřadem pro Prahu 6, škoda ve výši nejméně 259 539,53 Kč, s vědomím, že na tento účet budou poukazovány finanční prostředky od konečných odběratelů motorové nafty – společností PTD a A + S, které budou označovány za platby ve prospěch společnosti GRAND Bohemia oil, jejímž prostřednictvím, s využitím nepravdivých daňových dokladů – faktur, dodacích listů a „ADR, ATEST“ a dokladů o dopravě k dodacímu listu“, budou Mgr.

P. Ch., L. N., R. P., P. S. a M. Š. uvádět motorovou naftu odebranou od společnosti Rühl GmbH & Co KG do volného oběhu na daňovém území České republiky, dne 27. 9. 2007 založil v pobočce Komerční banky, a. s., účet číslo 430477210267/0100, na který poté byly ve dnech 9. 10. 2007, 10. 10. 2007, 11. 10. 2007, 12. 10. 2007, 15. 10. 2007, 15. 10. 2007 a 16. 10. 2007 poukázány společností PTD finanční prostředky ve výši 100 Kč, 805 524,29 Kč, 500 000 Kč, 308 161,25 Kč, 650 000 Kč, 809 755,97 Kč, 156 823,81 Kč a dále ve dnech 16.

10. 2007, 16. 10. 2007, 18. 10. 2007, 19. 10. 2007, 22. 10. 2007, 23. 10. 2007 a 23. 10. 2007 společností A + S finanční prostředky ve výši 810 928,83 Kč, 813 141,28 Kč, 810 848,86 Kč, 815 245,20 Kč, 817 762,05 Kč, 805 338,45 Kč a 820 198,58 Kč, které poté poukazoval na účet č. 43-465600217/0100 majitele OBUV – STYLE, vedeného Komerční bankou, a. s., dále uskutečňoval výběry finanční hotovosti z účtu č. 430477210267/0100, kterou poté předával R. O., a dále, vydávajíc se za osobu oprávněnou jednat za společnost GRAND Bohemia oil, vedl jednání s jednatelem společnosti A + S S.

Z. o dodávkách motorové nafty a zařizoval pronájem nebytových prostor od společnosti RPG RE Commercial, s. r. o., pro společnost GRAND Bohemia oil, přičemž v souvislosti s touto pomocí J. P., u přeprav realizovaných pod bodem I) 1-8, Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S. a M. Š. zkrátili Českou republiku, zastoupenou v případě spotřební daně Celním úřadem Praha D5 a v případě daně z přidané hodnoty Finančním úřadem pro Prahu 6, na spotřební dani o částku 3 326 304,90 Kč a na dani z přidané hodnoty o částku 1 424 812,97 Kč. Za tento trestný čin, jakož i za sbíhající se zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr.

zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný podle § 21 – § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2012, č. j. 54 T 8/2011 – 2605, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 5 To 81/2012, byl obviněný Mgr. P. Ch. odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2, § 108 odst. 1 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let, podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou, současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.

5. 2012, č. j.

54 T

8/2011 – 2605, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 5 To 81/2012, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný L. N.byl odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 108 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let, podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Obviněný R. P. byl odsouzen podle § 240 odst. 3 tr.

zákoníku za použití § 108 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let a 3 (tří) měsíců, podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Obviněný P. S. byl odsouzen za tento trestný čin, jakož i za sbíhající se zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2010, č. j. 50 T 5/2009 – 1263, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22.

9. 2010, sp. zn. 5 To 26/2010, podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2, § 108 odst. 1 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) let, podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou, současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2010, č. j. 50 T 5/2009 – 1263, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 5 To 26/2010, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obviněný M. Š. byl odsouzen za tento trestný čin, jakož i za sbíhající se trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zák.“), kterým byl uznán vinným trestním příkazem samosoudkyně Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, č. j. 103 T 146/2007 – 62, doručeným dne 23. 7. 2007, jenž nabyl právní moci 1. 8. 2007, podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2, § 108 odst. 1 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let a 3 (tří) měsíců, podle § 56 odst. 3 tr.

zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou, současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu samosoudkyně Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, č. j. 103 T 146/2007 – 62, doručeného dne 23. 7. 2007, jenž nabyl právní moci 1. 8. 2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci – ve výroku rozsudku specifikovaných střelbyschopných palných zbraní.

Obviněnému J. P. byl uložen podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) let, podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr.

zákoníku jim byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikání v oboru nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu, dále v oboru provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy a dále v oboru obchodní činnosti v rozsahu koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, jakož i zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech se stejnými obory činnosti nebo jejich zastupování na základě plné moci, na dobu, a to obviněnému Mgr. P. Ch. v trvání 7 (sedmi) let, obviněnému L. N. v trvání 8 (osmi) let, obviněnému R. P. v trvání 7 (sedmi) let, obviněnému P. S: v trvání 7 (sedmi) let, obviněnému M. Š. v trvání 7 (sedmi) let.

Vrchní soud v Olomouci, který projednal odvolání obviněných Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S., M. Š. a J. P., jako soud odvolací, rozhodl rozsudkem ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 3 To 110/2013, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněného M. Š. napadený rozsudek zrušil ve výroku o uloženém trestu tomuto obviněnému. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného M. Š. odsoudil za zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr.

zákoníku, spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal výrok o vině nezměněn, podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku, § 108 odst. 1 tr. zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání 9 (devíti) let a 2 (dvou) měsíců. Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro účely výkonu tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému M.

Š. uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu podnikání v oboru nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu, dále v oboru provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy a dále v oboru obchodní činnosti v rozsahu koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, jakož i zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech se stejnými obory činnosti nebo jejich zastupování na základě plné moci, na dobu 7 (sedmi) let.

Podle § 256 tr. ř. byla odvolání obviněných Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S. a J. P. zamítnuta. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 3 To 110/2013, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 6. 2013, sp. zn. 30 T 6/2011, podal obviněný Mgr. P. Ch. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Daniela Tobola dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., obviněný L. N.podal dovolání prostřednictvím své obhájkyně Mgr.

Kateřiny Siudové z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněný R. P. podal dovolání prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Evy Lotterové z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněný P. S. podal dovolání prostřednictvím svého obhájce JUDr. Romana Haise z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněný M. Š. podal dovolání prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Ivany Mádrové z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a obviněný J.

P.podal dovolání prostřednictvím svého obhájce JUDr. Josefa Jurase z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.

Obviněný Mgr. P. Ch. svým dovoláním napadl výrok o zamítnutí jeho odvolání podle § 256 tr. ř. učiněný v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, a to v celém jeho rozsahu. V podrobnostech dovolatel namítal, že skutečně zajišťoval odběratele motorové nafty a jednal o ceně této nafty, informoval o množství odebrané nafty a čase jejího vyskladnění, a to vše na základě řádně uzavřené smlouvy o zprostředkování. I pokud skutečně jednáním ostatních obviněných došlo ke spáchání trestného činu podle § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, nelze z provedeného dokazování nijak dovodit, že si byl této skutečnosti vědom. Nalézací soud se tak nevypořádal se subjektivní stránkou stíhaného trestného činu. Z žádných provedených důkazů nijak nevyplývá ta skutečnost, že by si byl vědom toho, že jednotlivé dodávky motorové nafty nebyly řádně zdaněny. Je třeba rovněž vzít na vědomí, že při činnosti, kterou vykonával, nijak nemohl ovlivnit a ani neovlivnil, zda tato daň bude či nebude hrazena, resp. zda bude či nebude krácena. Protože konkrétní zhodnocení důkazů ve vztahu k jeho zavinění zcela absentuje, nelze než uzavřít tak, že jeho zavinění, tím spíše pak ve formě úmyslu, nebylo nalézacím soudem zjištěno.

Dovolatel se rovněž neztotožnil se závěry nalézacího soudu, že se vytýkaného jednání měl dopustit ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 tr. zákoníku. Podle dovolatele nebyl naplněn jediný znak organizované zločinecké skupiny, kterými jsou existence vnitřní organizované skupiny, rozdělení funkcí a dělba činností, a že by tato skupina byla zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Nalézací soud nijak nekonstatoval dovolatelovu příslušnost v rámci hierarchie organizované zločinecké skupiny. Činnost, kterou vykonával, vykonával na základě smlouvy o zprostředkování. Nebyl si vědom, jaké případné další „funkce“ jsou ostatními obviněnými vykonávány nebo jaká je mezi nimi dohoda o dělbě činností, pokud taková vůbec kdy existovala. Ke stíhanému jednání skupiny došlo v průběhu jediného měsíce, resp. 33 dní, od 8. 10. 2007 do 10. 11. 2007, a následně pak ve 3 dnech, tedy 4. 2. 2008, 7. 2. 2008 a 27. 2. 2008, nemohlo se tedy jednat o soustavné páchání trestné činnosti. Absentují rovněž znaky relativní stabilnosti s přísným dodržováním pravidel, včetně zásadního utajení organizace, její struktury a akcí. Z uvedeného řízení nijak nevyplývá a nebylo nijak prokázáno, že by se měl uvedeného jednání dopustit ve smyslu § 107 tr. zákoníku ve prospěch organizované zločinné skupiny. V napadeném rozsudku zcela absentuje i závěr, v jaké formě k této součinnosti s organizovanou skupinou mělo dojít, tedy zda měl trestný čin spáchat coby člen organizované zločinecké skupiny, vědomě se členem organizované zločinecké skupiny nebo v úmyslu organizované zločinecké skupině napomáhat. Dovolatel zdůraznil, že si nebyl vědom existence takové skupiny a v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1037/2013.

V dalším dovolatel namítal, že odposlech telefonních hovorů byl pořízen v rozporu s právní úpravou a odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/2006. Podle dovolatele příkazy, kterými bylo rozhodnuto o odposlechu a pořízení záznamu telekomunikačního provozu, nesplňují podmínky stanovené jednak zákonnou úpravou obsaženou v ustanoveních § 88 tr. ř. a jednak ústavněprávním požadavkům, o které se opírá shora uvedený nález Ústavního soudu. Nadto nalézací soud a následně ani odvolací soud neodkazují na konkrétní návrhy a konkrétní příkazy, když pouze konstatují jejich soulad se zákonnými požadavky. Záznam telekomunikačního provozu byl přitom pořízen v souvislosti s jinou kauzou, a to v souvislosti s činností skupiny podezřelých údajně směřující k nezákonnému dovozu a prodeji lihu v kontejnerových zásilkách na území České republiky.

Závěrem svého mimořádného opravného prostředku tak dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 3 To 110/2013, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil všechna další rozhodnutí na předmětné rozhodnutí obsahově navazující. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 2651 odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci nové projednání a rozhodnutí ve věci, anebo aby Nejvyšší soud podle § 265m odst. 1 tr. ř. v tomto smyslu sám rozhodl.

Obviněný L. N. ve svém dovolání namítal, že jeho odsouzení bylo provedeno na základě jediného, a to ještě nepřímého důkazu, a to odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Záznam o odposlechu pořízený v jiné trestní věci, než je ta, v níž byl telefonický odposlech a záznam proveden, lze jako důkaz užít jen tehdy, pokud je v současné době i v této věci vedeno trestní řízení pro trestný čin uvedený v § 88 odst. 1 tr. ř. Ve spisovém materiálu absentuje protokol o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, z něhož by bylo patrno, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.

Ve spisovém materiálu rovněž absentuje v originální podobě zadokumentovaný záznam o odposlechu telekomunikačního provozu na médiu pro verifikaci použitelnosti tohoto důkazu. Záznam o zahájení úkonů v trestním řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., sepsaný dne 8. 2. 2007 Celním ředitelstvím Ostrava, oddělení pátrání Frýdek – Místek pod sp. zn. OV-1435/TS-9/2007 neobsahuje žádnou zmínku o osobě L. N. Rovněž není prokázáno znaleckým posudkem, že na pořízených záznamech jde o hlasy obviněných. Ze všech těchto důvodů tento odposlech a záznam telekomunikačního provozu, na základě kterého obecné soudy dovodily vinu obviněného L.

N., lze považovat jen za operativně pátrací úkon podle zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a ne za přípustný důkaz, který by mohl být použit v tomto trestním řízení a stát se předmětem hodnocení podle § 89 odst. 2 tr. ř., když není praxí jak Nejvyššího soudu, tak také Ústavního soudu České republiky uznáváno za přípustný důkaz. V nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 789/06, se Ústavní soud podrobně zabýval náležitostmi příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, mimo jiné se veřejně vyslovil proti obecně známému faktu, kdy odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu je primárně zjišťováno, zda určité osoby vůbec páchají trestnou činnost.

Dovolatel rovněž odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06, který stanovil, že již samotný návrh státního zástupce na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jakož i podnět policejního orgánu k takovému návrhu, musí splňovat ústavněprávní limity a k návrhu musí být přiloženy odpovídající důkazy. Ústavní soud se jasně vyslovil např. v nálezu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 2806/08, kdy stanovil, že pokud „tedy obecný soud rozhodne o vině především na základě operativně pátracího prostředku citelně zasahujícího do soukromí osoby, aniž by byl efektivně přezkoumán návrh na pořízení takového důkazu a aniž by byly zaznamenány ve spise všechny relevantní skutečnosti odůvodňující jeho povolení, porušuje ústavně garantovaná práva a svobody“.

Tedy, aby bylo možno použít jako důkaz záznamy ať už odposlechnutého telekomunikačního provozu nebo prostorového odposlechu v jiné trestní věci, než ve které byly nařízeny, resp. povoleny, je nezbytné, aby jejich nařízení, resp. povolení bylo ústavně souladné.

Proto musí z příslušných opatření vyplývat, na základě jakých konkrétních indicií je dán vztah mezi sledovanou osobou (jí užívaným telefonním číslem nebo jí užívaným prostorem) a podezřením ze spáchání určité trestné činnosti.

Závěrem svého mimořádného opravného prostředku tak dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 3 To 110/2013 ve výroku o odsouzení L. N., a dále postupoval podle § 2651 nebo § 265m tr. ř.

V doplnění svého dovolání obviněný L. N. dále namítal, že skutkový stav, který soud zjistil, není trestným činem, neboť nevykazuje znaky jednání jakožto složky objektivní stránky trestného činu, a rozsudek konstatuje trestní odpovědnost L. N. na základě jediného a navíc nepřímého důkazu, který nebyl proveden v souladu s trestním řádem. Soud se podle názoru dovolatele chybně vypořádal s otázkou všech náležitostí rozhodnutí o povolení odposlechů, dále i s otázkou zda trestní řízení bylo řádně zahájeno, tedy o jaké indicie se opírá závěr o důvodnosti podezření, že se konkrétně dovolatel mohl dopustit trestného jednání a ani tím, k čemu konkrétně je zjištění požadovaných informací v rámci trestního řízení třeba.

Dovolatel vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím nalézacího soudu, že by vytýkané jednání bylo spácháno ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku. V daném konkrétním případě nebyly splněny všechny znaky uváděné u pojmu organizovaná zločinecká skupina, tj. podle definice § 129 tr. zákoníku, a tudíž ani splnění podmínek podle ustanovení § 107 odst. 1 tr. zákoníku, tzn. že spáchal trestný čin ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a to jako její člen. Spáchání úmyslného trestného činu osobou, jenž je členem organizované zločinecké skupiny, předpokládá, že osoba, která takový čin spáchala, byla v dané době začleněna do organizační struktury organizované zločinecké skupiny a aktivní účast této osoby na realizaci jejího poslání v době soustavného páchání úmyslné trestné činnosti. Je tudíž nutné, aby podle zásady individuální trestní odpovědnosti fyzické osoby bylo prokázáno, že tato osoba vědomě, úmyslně páchala trestný čin ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Dovolatel se nemůže ztotožnit se závěrem nalézacího soudu, že v jeho případě byly všechny znaky pro použití ustanovení § 107 odst. 1 tr. zákoníku naplněny, potažmo vůbec došlo k naplnění definice organizované zločinecké skupiny ve smyslu ustanovení § 129 tr. zákoníku.

Závěrem proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 3 To 110/2013 ve výroku o odsouzení L. N., a dále postupoval podle § 2651 nebo § 265m tr. ř.

Obviněný R. P. podal dovolání z důvodů uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Také tento obviněný namítal, že soud založil své závěry o vině zejména na odposleších, které však byly pořízeny v rozporu se zákonem, a odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 2806/08. Za splnění podmínek uvedených v § 160 odst. 4 tr. ř. může být odposlech a záznam telekomunikačního provozu vykonán i před zahájením trestního stíhání. V protokolu o provedení tohoto úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován. V opačném případě nelze použít záznam v trestním řízení jako důkaz. V této souvislosti obviněný poukazuje na to, že se ve spise nenachází protokol o provedení neodkladného nebo neopakovatelné úkonu, z něhož by vyplývalo, na základě jakých skutečností byly příkazy k odposlechům jako neodkladné a neopakovatelné provedeny. Ve spisovém materiálu se rovněž nenachází originální záznam odposlechu a telekomunikačního provozu, který by sloužil k ověření použitelnosti tohoto důkazu. Dále obviněný poukázal na to, že v záznamu o zahájení úkonů podle § 158 odst. 3 tr. ř. ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. OV-1435/TS-9/2007, vydaného Celním ředitelstvím Ostrava, oddělením pátrání a dohledu, je uvedeno, že trestní řízení je vedeno proti neustanovené skupině osob, resp. nezjištěným osobám. O R. P. v něm není žádná zmínka. Následně i obviněný R. P. odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/2006, s tím, že odposlechy a záznamy o zahájení telekomunikačního provozu nesplňují zákonné požadavky, aby mohly být procesně použitelné. Výrok o vině byl přitom založen zejména na tomto důkazu, jelikož z ostatních nepřímých důkazů toliko vyplývalo, že obviněný R. P. byl v kontaktu s osobami uvedenými v rozsudku, nicméně neprokazovaly jeho účast na páchání posuzované trestné činnosti. Kromě toho obviněný namítal, že se soud dostatečně nevypořádal s otázkou, na základě jakých skutečností se opírá závěr o důvodné podezření, že se obviněný mohl dopustit trestného jednání, a zda trestní řízení bylo zahájeno řádně.

Dále má obviněný R. P. za to, že skutková zjištění obsažená ve výroku o vině napadeného rozsudku nenaplňují všechny zákonné znaky organizované zločinecké skupiny předvídané v § 129 tr. zákoníku pro organizovanou zločineckou skupinu, a taktéž nejsou splněny všechny předpoklady zakotvené v § 107 odst. 1 tr. zákoníku pro páchání trestného činu ve prospěch takové skupiny. V daném případě se nejedná o organizovanou zločineckou skupinu, jelikož nebyl naplněn zejména znak soustavnosti páchání úmyslné trestné činnosti a nebyly rovněž splněny předpoklady pro postup podle § 107 tr. zákona.

V závěru svého mimořádného opravného prostředku dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 12. 2013, č. j. 3 To 110/2013 – 8080, z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a aby podle ustanovení § 2651 odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, resp. aby rozhodl ve věci sám podle § 265m tr. ř.

Obviněný P. S. ve svém dovolání namítal, že závěry soudů nižších stupňů nejsou podloženy důkazy a nemají oporu v provedeném dokazování. Zde je třeba upozornit na nález Ústavního soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. I. ÚS 608/2006, podle kterého ani nejvyšší stupeň podezření sám o sobě nestačí pro odsouzení. Svědkyně G. S.-M. ve své výpovědi prohlásila, že osoba jednající za společnost OBUV – STYLE, se kterou projednávala přepravy motorové nafty, se nenachází v soudní síni. Nelze tedy akceptovat závěr nalézacího soudu, že svědkyně označila odsouzeného, neboť takovýto závěr je v logickém rozporu se svědectvím jmenované svědkyně.

Ve věci byl jako důkaz použit záznam telekomunikačního provozu, kdy tento důkaz je procesně nezpůsobilý. Odposlechy mají primárně sloužit k dokazování trestného činu, nikoliv ke zjišťování toho, zda se trestný čin stal a v jakém rozsahu, jak tomu bylo v dané věci. Příkazy k odposlechům nebyly řádně a dostatečně odůvodněny, kdy má odsouzený za to, že návrh státního zástupce a soudní příkaz neobsahovaly veškeré zákonem (trestním řádem ve znění účinném do 30. 6. 2008) vyžadované náležitosti. Již z formulace odůvodnění odvolacího soudu („nebylo zjištěno žádné podstatné procesní pochybení“) na straně 29 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu lze dovodit, že k procesnímu pochybení došlo. Dosud např. nebylo přezkoumáno, zda existuje řádně pořízený protokol o záznamu telekomunikačního provozu. V dané věci rovněž nebylo důvěryhodně prokázáno, že odposlouchávané telefonní číslo patřilo odsouzenému. Odsouzeného nebylo možno objektivně ztotožnit s odposlouchávaným telefonním číslem, neboť odsouzený takové číslo nikdy nevlastnil (a nic nenasvědčuje, že by vlastnil), při domovní prohlídce bylo zabaveno několik telefonů, ale žádný z nich neobsahoval kartu s předmětným telefonním číslem a v neposlední řadě nebyl ani ztotožněn hlas odsouzeného na provedených telekomunikačních záznamech, když nebyl vypracován znalecký posudek z oboru fonetika.

V napadených rozhodnutích schází konkrétní důkazy, z nichž by bylo možno usuzovat, že se o organizovanou zločineckou skupinu skutečně jednalo. Jednáním popisovaným v napadených rozhodnutích pak nebyla naplněna ani zákonná definice organizované zločinecké skupiny, když údajná trestná činnost trvala necelé tři měsíce, tedy nelze hovořit o nějaké dlouhodobé spolupráci a soustavnosti páchání

V neposlední řadě trest uložený odsouzenému ve výši jedenácti let neodpovídá způsobené škodě a bez ohledu na to, že se odsouzený cítí být nevinen, je nepřiměřeně přísný. Postavení odsouzeného v údajné organizované zločinecké skupině nebylo zásadní, přesto je mu soudy nižších stupňů ukládán nejpřísnější trest ze všech spoluobviněných. Uložený trest tak neodpovídá skutkovým zjištěním a tím porušuje princip rovnosti všech před zákonem.

V závěru svého dovolání proto obviněný P. S. navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozsudky zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby sám rozhodl podle § 265m tr. ř. Dovolatel současně vyjádřil souhlas, aby o dovolání bylo rozhodováno v neveřejném zasedání.

Obviněný M. Š. své dovolání zaměřil do výroku o vině pod bodem II. napadeného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 3 To 110/2013, a následně rovněž do výroku o trestu téhož napadeného rozsudku. Dovolatelovy námitky spočívaly v tom, že v napadeném rozsudku či rozsudku nalézacího soudu nejsou uvedeny žádné konkrétní okolnosti, a to hlavně takové, na kterých by mohl být zcela bezchybně postaven či odůvodněn závěr, že se stíhaného skutku dopustil sám či jako spolupachatel, není potvrzeno, že by páchal uvedenou trestnou činnost soustavně a dlouhodobě, aniž by získal značný prospěch, popř. že by věděl, že určitým jednáním by mohl získat značný prospěch. Skutek je popsán všeobecně, nijak nekonkretizuje jednoznačně jeho údajné trestní jednání, a to tak, aby bylo bezchybně uvedeno, čeho se měl dopustit a jakým způsobem. Jsou zde pouze obecně uvedeny skutkové okolnosti, tedy formulace skutkové věty konkrétně a jednoznačně nevymezuje konkrétní jednání jednotlivých osob, čeho se dopustily, jak a jakou mírou se podílely na údajné trestné činnosti, jaký z toho měly údajný konkrétní zisk.

Posouzení a rovněž odsouzení spočívá na základě nepřímého důkazu, a to odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, když další důkaz svědčící pro jeho vinu neexistuje, zejména výpovědi svědků, neboť žádný svědek jej neznal. Má za to, že příkazy k odposlechům nebyly řádně a dostatečně odůvodněny. Odposlechy mají sloužit k dokazování v již vedeném trestním řízení, nikoliv k tomu, aby se teprve zjišťovalo, zda a v jakém rozsahu a za účasti jakých osob se měl skutek stát. Ve spise není ani založen protokol o provedení neodkladnému či neopakovatelného úkonu. Pokud u hlavního líčení nevypovídal, nedal vzorek svého hlasu ke znaleckému zkoumání, nebyl mu zabaven žádný telefon ani čipová karta, pak nemůže být odposlech použit jako důkaz, když není ztotožněná jeho osoba jako osoba volající, navíc majitel telefonu ještě nemusí být osoba volající. Jako vadu považuje i to, že originál záznamů odposlechů telekomunikačního provozu z bezprostředního pramene není ke spisu připojen a nemůže sloužit ani jako důkaz srovnávací.

Soudy rovněž pochybily, když definovaly činnost jako organizovanou zločineckou skupinu za použití § 107 (§ 129) tr. zákoníku. O žádné organizované zločinecké skupině nevěděl, tedy ani o údajné vnitřní organizační struktuře, žádnou funkci nezastával a už vůbec se nepodílel na soustavném, tedy dlouhodobém, páchání úmyslné trestné činnosti. Dovolatel má za to, že nebyly pro použití § 107 odst. l tr. zákoníku splněny všechny znaky uváděné v definici § 129 tr. zákoníku.

Soudy nižších stupňů u jeho osoby nespecifikovaly, jakým podílem měl zkrátit Českou republiku na daních a jakého dosáhl zisku. Konkrétní míra zavinění, která se v rozsudku nenalézá, by měla najít výraz při úvaze o druhu a výměře trestu, když trest, který mu byl soudem stanoven na základě nesprávného právního posouzení skutku, je neobjektivní a nesprávný. Na žádost dovolatele jeho obhájkyně přiložila k tomuto dovolání dvě čestná prohlášení spoluobviněných Mgr. P. Ch. a L. N., a to na podporu tvrzení dovolatele o jeho nevině.

Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud na základě ustanovení § 265k odst. 1, 2 zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 3 To 110/2013, a aby podle § 2651 odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, popř. aby rozhodl ve věci sám podle § 265m tr. ř.

Podle obviněného J. P. neexistuje žádný přímý důkaz o tom, že by se přímo on, nikoliv jen jeho zneužitá identita, dopustil toho, co je mu vytýkáno. Odvolací soud se s touto obhajobou vypořádal tak, že je podle něj dostatečně prokázáno, že odsouzený založil předmětný účet u Komerční banky, a. s., neboť neexistuje žádný reálný důvod se domnívat, že by tak učinil někdo jiný zneužívaje přitom jeho identity. Reálný důvod však podle mínění odsouzeného ve věci rozhodně dán byl, neboť soud v rámci listinných důkazů disponoval prokazatelně zfalšovanou notářsky ověřenou plnou mocí a rovněž tak mu bylo známo, že u Komerční banky, a. s., byl založen i účet společnosti OBUV – STYLE, na který byly platby přeposílány. Jediný jednatel této společnosti však vypověděl, že on žádný účet v bance nezakládal, a že o něm nic neví, přičemž této výpovědi soudy uvěřily. Odvolací soud se pak pustil i do otázky svěřené znalci, když laicky porovnal podpisy odsouzeného s podpisy na ve spisu založených listinách a shledal je identickými.

Účastenství předpokládá úmysl směřující k účasti ve formě pomoci na konkrétním úmyslném trestném činu a také, že mezi jednáním účastníka a trestným činem spáchaným hlavním pachatelem musí existovat příčinný vztah. Odsouzený setrvává na svém stanovisku, že mezi ním a spoluobviněnými neexistuje jakékoliv spojení, že nebyl proveden jediný důkaz, z kterého by bylo možno dovodit, že jmenovaný chtěl ostatním spoluobviněným pomoci při zkrácení daně nebo že by alespoň věděl o tom, že jim k tomu pomáhá. Jestliže byl odsouzený, jak soudy dovodily, aktivně zapojen do organizované zločinecké skupiny, je zcela nelogické, aby neexistoval, resp. nebyl jako důkaz zajištěn jediný záznam ze sledování, ve kterém by odsouzený figuroval a neexistuje ani žádný odposlechnutý hovor, do kterého by byl odsouzený aktivně zapojen, nebo v něm alespoň pasivně zmíněn někým jiným.

Obviněný J. P. proto závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud ve smyslu ustanovení § 265k tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí ve vztahu k jeho osobě a aby přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci ve věci znovu jednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž byla dovolání obviněných doručena ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř., se k nim vyjádřil s tím, že pokud jde o zahájení trestního řízení, resp. o provedené odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, má za to, že záznam o zahájení úkonů trestního řízení je namístě, pokud jsou dány skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a budou činěny kroky k jejich objasnění a prověření. Do takového záznamu sepíše policejní orgán skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl (§ 158 odst. 3 tr.

ř.). To značí, že není nutné, aby v době jeho vyhotovení byla známa jména všech podezřelých osob a aby byla zahrnuta do takového záznamu. Dále se domnívá, že neodkladné či neopakovatelné úkony mohou být pouze úkony prováděné policejním orgánem [srov. § 158 odst. 3 písm. i) tr. ř. a Šámal, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha, C.H.Beck, 2013, s. 1954]. Nařízení zmíněného odposlechu záznamu takovou povahu nemá, proto není namístě, v případě provádění zmíněného úkonu před zahájením trestního stíhání, nijak jeho neodkladnost či neopakovatelnost odůvodňovat.

Nakonec k dané problematice dodal, že soudní praxe zejména Ústavního soudu vyslovila určité nároky na obsahovou stránku souvisejících příkazů (srov. zejména nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06), tj. příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, ovšem při zohlednění, že v dané fázi trestního řízení nelze stran skutečností odůvodňujících odposlech a záznam požadovat jistotu, ale postačují určité indicie, vyložené v odůvodnění takových rozhodnutí. Podle názoru státního zástupce přitom předmětné náležitosti byly naplněny a tudíž k porušení žádných práv obviněných, ani k naplnění žádného dovolacího důvodu, nedošlo.

Na okraj dodal, že podstatné v dané souvislosti rovněž není, kdo je formálním uživatelem odposlouchávaného telefonního čísla, ale rozhodní jsou jeho uživatelé faktičtí a z toho vyplývající faktická možnost prostřednictvím odposlechu a záznamu zjistit důležité skutečnosti o trestné činnosti (což se také ve věci obviněných zjevně podařilo).

Pokud jde o námitky, směřující proti aplikaci § 240 tr. zákoníku, předložené obviněnými Mgr. P. Ch. a L. N., je především potřeba zmínit, že při jejich hodnocení je nutné vycházet z učiněných skutkových zjištění, podle nichž všichni obvinění jednali cíleně se záměrem zkrátit Českou republiku na spotřební dani a na dani z přidané hodnoty a za tím účelem opakovaně dopravili z Rakouska motorovou naftu tak, že za pomoci fingovaných dokladů její dovoz nepřiznali a zmíněné daně nezaplatili. Tyto útoky v konečném důsledku směřovaly ke škodě (v majoritní části také reálně vzniklé) ve výši cca 15 mil. Kč. S ohledem na to se státní zástupce domnívá, že aplikace § 240 odst. 1, 3 tr. zákoníku (příp. za užití § 21 odst. 1 a § 23 tr. zákoníku), včetně konstatování potřebné subjektivní stránky, je zcela namístě. Na popsaném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že kupříkladu Mgr. P. Ch. zajištoval odběratele nafty a jednání o ceně a přebíral platby. Bylo totiž právě důsledkem existence funkční organizované zločinecké skupiny (viz dále), že jednotliví obvinění nemuseli sami realizovat celou trestnou činnost od počátku do konce, ale mohli se vždy soustředit na svůj vymezený úkol, s vědomím, že další pachatelé provedou úkony další.

Pokud jde potom o posouzení jednání obviněných jako spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, i zde je podle názoru státního zástupce třeba se ztotožnit se závěry soudů činných dříve ve věci. Jak bylo zjištěno, obvinění (případně se spoluobviněným M. Š.) jednali po dohodě tak, že obviněný L. N.byl v rámci jejich skupiny nadřízeným a ostatním uděloval pokyny k postupům při nakládání s naftou a při souvisejících úkonech. Ostatní spoluobvinění potom jednali podle jeho pokynů, každý v zásadě ve své vymezené oblasti, jak to podrobně popsal ve výroku o vině svého rozsudku soudu prvního stupně. Takto všichni spoluobvinění jednali plánovitě, opakovaně a poměrně sofistikovaným způsobem za účelem opakovaného krácení daně, které bylo, zejména v návaznosti na jejich fungující souhru, opakovaně po dobu v podstatě 5 měsíců úspěšné. Státní zástupce se domnívá, že učiněná skutková zjištění tak aplikaci § 129 tr. zákoníku, resp. § 107 odst. 1 tr. zákoníku, plně odůvodňují. S přihlédnutím k námitkám obviněných je totiž zřejmé, že pachatele nespojovala jen dělba úkolů, postačující pro organizovanou skupinu, ale skutečná hierarchie a propracovanost rozdělení úkolů a funkcí. Stejně tak je zřejmé, že zásadním cílem skupiny bylo páchání výše uvedené trestné činnosti po dostačující dobu několika měsíců (srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 1. Vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, s. 1231). Ani v daném ohledu tak nelze soudům dříve činným ve věci ničeho vytknout.

Nakonec státní zástupce doplnil, že obviněný P. S. napadl i výrok o trestu odnětí svobody, který shledal nepřiměřeným. K tomu ovšem uvedl, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu, s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí, lze ovšem v dovolacím řízení úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., a to jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani žádného jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (srov. rozhodnutí publikované pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Ani v daném rozsahu tak není možné učiněné podání akceptovat.

Státní zástupce proto dovodil, že ve věci nedošlo ke vzniku vad, tvrzených v dovolání obviněných. Podané opravné prostředky proto shledal zjevně neopodstatněnými a navrhl je podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout. Současně souhlasil, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ odlišného stanoviska Nejvyššího soudu rovněž souhlasil podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s tím, aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve v souladu se zákonem zkoumal, zda není dán některý z důvodů pro odmítnutí uvedených dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř., a na základě tohoto postupu shledal, že dovolání ve smyslu § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. jsou přípustná, byla podána osobami oprávněnými [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], řádně a včas (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňují náležitosti dovolání. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vymezených v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněnými vznesené námitky naplňují jimi tvrzené dovolací důvody, a shledal, že dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. byly uplatněny v podstatě v souladu se zákonem vymezenými podmínkami. Následně se Nejvyšší soud zabýval důvodem odmítnutí uvedených dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., tedy zda nejde o dovolání zjevně neopodstatněná.

Všichni obvinění uplatnili dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v němž je stanoveno, že tento důvod dovolání je naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat buď nesprávnost právního posouzení skutku, tj. mylnou právní kvalifikaci skutku, jak byl v původním řízení zjištěn, v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva, anebo vadnost jiného hmotně právního posouzení. Z toho vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být

samotné nesprávné skutkové zjištění, a to přesto, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotně právní posouzení vždy navazují na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. V rámci dovolání podaného z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možné na skutkový stav poukázat pouze z hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

Nejvyšší soud je zásadně povinen vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, případně doplněných nebo pozměněných odvolacím soudem. V návaznosti na tento skutkový stav pak zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž samotné skutkové zjištění učiněné v napadených rozhodnutích nemůže změnit, a to jak na základě případného doplňování dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. To vyplývá také z toho, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je zákonem určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr.

ř., není a ani nemůže být další (třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je z hlediska uspořádání zejména hlavního líčení soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř., popř. do pozice soudu projednávajícího řádný opravný prostředek, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem (srov. § 147 až § 150 a § 254 až § 263 tr.

ř., a taktéž přiměřeně např. usnesení Ústavního soudu ve věcech pod sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03 a II. ÚS 651/02, dále např. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 7. 2008, sp. zn. IV. ÚS 60/06). V té souvislosti je třeba zmínit, že je právem i povinností nalézacího soudu hodnotit důkazy v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř., přičemž tento postup ve smyslu § 254 tr. ř. přezkoumává odvolací soud. Zásah Nejvyššího soudu jako dovolacího soudu do takového hodnocení přichází v úvahu jen v případě, že by skutková zjištění byla v extrémním nesouladu s právními závěry učiněnými v napadeném rozhodnutí (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 17.

května 2000, sp. zn. II. ÚS 215/99, uveřejněný pod č. 69 ve sv. 18 Sb. nál. a usn. ÚS ČR nebo nález Ústavního soudu ze dne 20. června 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, uveřejněný pod č. 34 ve sv. 3 Sb. nál. a usn. ÚS ČR; dále srov. rozhodnutí pod sp. zn. III. ÚS 166/95 nebo III. ÚS 376/03). Zásah do skutkových zjištění je dále v rámci řízení o dovolání přípustný jen tehdy, učinil-li dovolatel extrémní nesoulad předmětem svého dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 8 Tdo 849/2006).

K extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními srov. také např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010, usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2009, sp. zn. IV.

ÚS 889/09, nebo rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 359/05. Takový závěr, že by skutková zjištění byla v extrémním nesouladu s právními závěry učiněnými v napadených rozhodnutích, však s ohledem na obsah obou citovaných rozhodnutí a jejich návaznost na provedené dokazování, které je zachyceno v přezkoumaném spisovém materiálu Nejvyšším soudem, nelze učinit. Přesto se však Nejvyšší soud považuje za potřebné z hlediska možného extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, jakož i s právními závěry učiněnými v napadených rozhodnutích, stručně vyjádřit k uplatněným skutkovým námitkám obviněných.

Obvinění Mgr. P. Ch. a J. P.také uplatnili dovolací důvod podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Dovolacím důvodem zde je rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy spočívá ve třech různých okolnostech: řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle § 148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. nebo podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání, anebo řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše jako první okolnost, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Obvinění Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S. a M. Š. se ve svých dovoláních zabývali nezákonností telefonních odposlechů.

Obviněný Mgr. P. Ch. k této námitce uvedl, že odposlech telefonních hovorů byl pořízen v rozporu s právní úpravou a odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/2006. Podle dovolatele příkazy, kterými bylo rozhodnuto o odposlechu a pořízení záznamu telekomunikačního provozu, nesplňují podmínky stanovené jednak zákonnou úpravou obsaženou v ustanoveních § 88 tr. ř. a jednak odporují ústavněprávním požadavkům, o které se opírá shora uvedený nález Ústavního soudu (obdobně argumentovali i obviněný R. P. a obviněný P. S., který stejně jako obviněný M. Š. poznamenal, že příkazy k odposlechům nebyly řádně a dostatečně odůvodněny). Nadto nalézací soud a následně ani odvolací soud neodkazují na konkrétní návrhy a konkrétní příkazy, když pouze konstatují jejich soulad se zákonnými požadavky. Obviněný L. N.k tomuto také namítal, že v nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 789/06, se Ústavní soud podrobně zabýval náležitostmi příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, mimo jiné se veřejně vyslovil proti obecně známému faktu, kdy odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu je primárně zjišťováno, zda určité osoby vůbec páchají trestnou činnost. Obdobně namítal P. S., že odposlechy mají primárně sloužit k dokazování trestného činu, nikoliv ke zjišťování toho, zda se trestný čin stal a v jakém rozsahu, jak tomu bylo v dané věci (stejně argumentoval i obviněný M. Š.).

Obvinění L. N.a M. Š. také namítali, že ve spisovém materiálu absentuje protokol o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu, z něhož by bylo patrno, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován. Obdobně obviněný R. P. namítal, že za splnění podmínek uvedených v § 160 odst. 4 tr. ř. může být odposlech a záznam telekomunikačního provozu vykonán i před zahájením trestního stíhání. V protokolu o provedení tohoto úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován. V opačném případě nelze použít záznam v trestním řízení jako důkaz. Obvinění L. N.a R. P. dodali, že záznam o zahájení úkonů v trestním řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., sepsaný dne 8. 2. 2007 Celním ředitelstvím Ostrava, oddělení pátrání Frýdek – Místek, pod sp. zn. OV-1435/TS-9/2007, neobsahuje žádnou zmínku o jejich osobách.

Záznam telekomunikačního provozu byl podle obviněného Mgr. P. Ch. pořízen v souvislosti s jinou kauzou, a to v souvislosti s činností skupiny podezřelých údajně směřující k nezákonnému dovozu a prodeji lihu v kontejnerových zásilkách na území České republiky, což namítal také obviněný L. N.a dodal, že záznam o odposlechu pořízený v jiné trestní věci, než je ta, v níž byl telefonický odposlech a záznam proveden, lze jako důkaz užít jen tehdy, pokud je v současné době i v této věci vedeno trestní řízení pro trestný čin uvedený v § 88 odst. 1 tr.

ř. Obviněný L. N.také vytknul, že není prokázáno znaleckým posudkem, že na pořízených záznamech jde o hlasy obviněných. Ze všech těchto důvodů proto tento odposlech a záznam telekomunikačního provozu, na základě kterého obecné soudy dovodily vinu obviněného L. N., lze považovat jen za operativně pátrací úkon podle zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a ne za přípustný důkaz, který by mohl být použit v tomto trestním řízení a stát se předmětem hodnocení podle § 89 odst. 2 tr.

ř. Ústavní soud se jasně vyslovil např. v nálezu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 2806/08, kdy stanovil, že pokud „tedy obecný soud rozhodne o vině především na základě operativně pátracího prostředku citelně zasahujícího do soukromí osoby, aniž by byl efektivně přezkoumán návrh na pořízení takového důkazu a aniž by byly zaznamenány ve spise všechny relevantní skutečnosti odůvodňující jeho povolení, porušuje ústavně garantovaná práva a svobody“. Tedy, aby bylo možno použít jako důkaz záznamy ať už odposlechnutého telekomunikačního provozu nebo prostorového odposlechu v jiné trestní věci, než ve které byly nařízeny, resp. povoleny, je nezbytné, aby jejich nařízení, resp. povolení bylo ústavně souladné.

Proto musí z příslušných opatření vyplývat, na základě jakých konkrétních indicií je dán vztah mezi sledovanou osobou (jí užívaným telefonním číslem nebo jí užívaným prostorem) a podezřením ze spáchání určité trestné činnosti (k tomu se obdobně ve svém dovolání vyjadřoval obviněný R. P.). Obviněný P. S. k tomu dále namítal, že nebylo důvěryhodně prokázáno, že odposlouchávané telefonní číslo patřilo odsouzenému. Odsouzeného nebylo možno objektivně ztotožnit s odposlouchávaným telefonním číslem, neboť odsouzený takové číslo nikdy nevlastnil (a nic nenasvědčuje, že by vlastnil), při domovní prohlídce bylo zabaveno několik telefonů, ale žádný z nich neobsahoval kartu s předmětným telefonním číslem a v neposlední řadě nebyl ani ztotožněn hlas odsouzeného na provedených telekomunikačních záznamech, když nebyl vypracován znalecký posudek z oboru fonetika.

Stejně tak i obviněný M. Š. ve svém mimořádném opravném prostředku uváděl, že pokud u hlavního líčení nevypovídal, nedal vzorek svého hlasu ke znaleckému zkoumání, nebyl mu zabaven žádný telefon ani čipová karta, pak nemůže být odposlech použit jako důkaz, když není ztotožněná jeho osoba jako osoba volající, navíc majitel telefonu ještě nemusí být osoba volající.

Podle obviněných L. N., R. P. a M. Š. ve spisovém materiálu rovněž absentují v originální podobě zadokumentované záznamy o odposlechu telekomunikačního provozu na médiu pro verifikaci použitelnosti tohoto důkazu.

Nalézací soud v odůvodnění svého rozhodnutí k odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. ř. uvedl, že podle jeho názoru bylo postupováno zcela v souladu s trestním řádem. Dříve, než místně příslušný soudce vydal příkaz, předcházela tomuto žádost policejního orgánu, jež byla adresována příslušnému státnímu zastupitelství, které posléze podalo podrobně odůvodněný návrh příslušnému soudci, který po zjištění splnění všech zákonných podmínek vydal příslušný příkaz, jež odůvodnil ve smyslu ustanovení trestního řádu.

Provedené záznamy odposlechů jsou procesně využitelné, neboť je k nim připojen protokol policejního orgánu, ze kterého vyplývá místo, čas, způsob i obsah provedeného záznamu včetně orgánu, který jej pořídil. Zájmové hovory jsou jednak zadokumentovány na médiu, jednak jsou přepsané v listinné podobě a tvoří součást vyšetřovacího spisu. Nalézací soud rovněž akcentoval i ustanovení § 88 odst. 6 věta poslední tr. ř., podle kterého v jiné trestní věci, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1, nebo souhlasí-li s tímto uživatel odposlouchávané stanice.

Aby bylo možno pracovat se zadokumentovanými záznamy telekomunikačního provozu, bylo nutno objektivizovat účastníky hovorů, resp. zájmových osob. Z obsahu vyšetřovacího spisu bylo zjištěno, že obvinění S., N. a další neposkytli ve smyslu ustanovení § 114 tr. ř. vzorek hlasu pro účely trestního řízení, jak vyplývá z protokolů, jež se nachází ve spise na č. l. 1288 a násl. spisu. Nalézací soud si ověřoval, zda policejním orgánem označení účastníci předmětných hovorů skutečně odpovídají realitě a tudíž bylo nutno učinit závěr, jaké telefonní číslo užívali ať již obvinění či svědci, resp. účastníci zájmového telefonního hovoru.

Následně nalézací soud předestřel přehled vycházející z obsahu vyšetřovacího spisu a údajů zde uvedených či vyplývajících ze samotných telefonních hovorů, a popsal, na základě jakých zjištění dospěl k závěru, která telefonní čísla používali jednotliví obvinění a svědci, a to následovně K. 7 – ....... – obviněný P. S. – protokol o výslechu zadrženého podezřelého ze dne 11. 6. 2008 – č. l. 84 – podezřelý udal tuto účastnickou stanici jako kontaktní, protokol o domovní prohlídce + sdělení UZČ (č. l.

911 a násl.), K. 07 (viz protokol na č. l. 2200), K. 08 – ........ – obviněný P. S. – výpověď svědka S. K. – č. l. 5370 (číslo hovoru 7 přehledu) – nesprávně uvedeno K.

57. Jako uživatel je ztotožněn obviněný P. S., K. 21 – ........– obviněný P. Ch. – protokol o výslechu zadrženého podezřelého ze dne 10. 6. 2008 – č. l. 52 – podezřelý udal tuto účastnickou stanici jako kontaktní, protokol o domovní prohlídce + sdělení UZČ (č. l. 911 a násl.) K. 21 (viz č. l. 2203), protokol o výslechu svědka L. B. ze dne 5. 8. 2008 – č. l. 1322, K. 28 – ..... 794 – obviněný P. S. – výpověď svědkyně G. S.-M. na č. l. 5352 – z této účastnické stanice bylo hovořeno osobou, která jednala za společnost OBUV – STYLE, mělo se jednat o jistého P., k tomu K.

28 – hovory obviněný P. Ch. (.....) – obviněný P. S. (K. 28), 22. 1., 27. 1. 2008, 30. 1. 2008, č. l. 2874 – 2875, 2905, 2916 – hovoří se o L. a S., o S., k tomu K. 28 – hovor obviněný P. S. (K. 28) – nezjištěná polsky mluvící osoba, 28. 1. 2008, 18.56 hod., č. l. 2912 – hovoří se o zajištění přepravy, K. 28 hovoří o G., svědek M. K. – č. l. 5389 – k hovorům 37 (č. l. 5141) – rozhovor s K. 7 – souvisel s přepravou nafty, 198 (č. l. 5145), 290 (č. l. 5148), 323 (č. l. 5149) – z výpovědi vyplývá, že svědek byl uživatelem stanice K.

82, dále, že uživatel stanic K. 7 a K. 28 byl shodný (jedná se o obviněného P. S.), K. 32 – ..... – svědek L. B. – protokol o výslechu svědka L. B. ze dne 5. 8. 2008 – č. l. 1322, K. 47 – .... – svědek R. O. – obviněný P. S. má v mobilním telefonu uloženo tel. číslo ...... – Rado+sk (č. l. 6385) – K. 47, K. 57 – ..... – svědek S. K. – z hovoru č. 245 na č. l. 5353 je zřejmé, že uživatelem K. 57 byl svědek S. K., K. 58 – ......... – nezjištěná osoba J. – výpověď svědkyně G. S.-M. na č. l. 5352 – neustanovená osoba, kterou označuje B., dále výpověď svědkyně G.

S.-M. na č. l. 5352 – tvrdí, že jedním z účastníků hovoru (101, 103) je osoba, která jí volala v souvislosti s objednáváním přeprav motorové nafty (jedná se o obviněného P. S.), K. 59 – .... – obviněný L. N.– hovor ze dne 15. 10. 2007, 16.55 hod., číslo hovoru 69 – volaný označuje volaného (K. 59) L., hovor ze dne 15. 10. 2007, 21.51 hod., číslo hovoru 81 – volaný končí hovor s volajícím (K. 59) slovy: „…Dobře L., čau…“, výpověď svědka N. B., č. l. 3292 a násl. – za jednu z hovořících osob označuje obviněného R.

P., druhou osobu nezná, obviněný R. P. tedy byl v kontaktu s uživatelem stanice K. 59, K. 60 – ......... – obviněný P. Ch. – hovor ze dne 23. 10. 2007, 15.09 hod., číslo hovoru 297 – volající (K. 60) sděluje volanému, že je na jihu, že ten z jihu by se chtěl sejít s oběma, buď s ní, nebo s ním, volající se ptá jestli to je možné, pak volající uvádí, že nemyslí dopravce, ale firmu, tento hovor koresponduje s výpovědí svědka S. Z., hovor ze dne 9. 11. 2007, 14.03 hod., číslo hovoru 305 – volaný oslovuje volajícího (K.

60) P., K. 61 – ....... – obviněný P. S. – hovor ze dne 27. 10. 2007, 13.30 hod., číslo hovoru 586 – volající (K. 61) se v hovoru označuje za P., hovor ze dne 9. 11. 2007, 18.43 hod., číslo hovoru 344 – volaný oslovuje volajícího (K. 61): „…Ahoj P.…“, hovor volající K. 61 – volaný svědek R. O., 27. 10. 2007, 14.09 hod., č. l. 2826, volající K. 61 uvádí, že teď hovořil s L., hovor volající K. 61 – volaný obviněný L. N.(776 497 103), 27. 10. 2007, 15.03 hod., č. l. 2830 – volající K. 61 protistranu označuje L., hovor volající svědek R.

O. – volaný K. 61 – 27. 10. 2007, 16.03 hod., č. l. 2833, svědek R. O. protistranu oslovuje P., P. říká, že zavolá L., poté v 16.13 hod. volající (K. 61) volá obviněnému L. N. (776 497 103), K. 62 – ..... – svědek R. O. – podle obsahu hovorů K. 62 s K. 47, 88,128, K. 63 – ...... – obviněný R. P. – výpověď svědka N. B., č. l. 3292 a násl. – osobu uživatele stanice K.

63 označuje za R., který používal vozidlo Škoda Fabia, s tímto se potkával ve Frýdku-Místku u Tesco (k tomu viz protokol a záznam o sledování osob a věcí – č. l. 2400 – 2403 – dokumentuje setkání svědka s obviněným R. P. dne 30. 10. 2007), k tomu přehled hovorů na č. l. 3229 a násl. spisu, K. 68 – ... – obviněný M. Š. – protokol o výslechu zadrženého podezřelého ze dne 11. 6. 2008 – č. l. 89 – K. 68 (viz č. l. 2203), podezřelý toto telefonní číslo udal jako své kontaktní číslo, K. 76 – .... – svědek S.

K. – výpověď svědka – S. K. – č. l. 5310 – 5319, 5355 – 5374, uživatelem stanice K. 76 byl svědek, K. 77 – .... – svědek N. B.– výpověď svědka N. B., č. l. 3292 a násl. – osobu uživatele stanice K. 77 označuje za sebe, K. 78 – +421 918 287 764 – neustanovená osoba I. – na to číslo bylo voláno z K. 61 (obviněný P. S.), K. 80 – +485 051 47 612 – svědek M. K. – výpověď svědka – M. K. – č. l. 5389 – označuje svou osobu za uživatele této účastnické stanice, K. 81 – .... – svědek S. K. – výpověď svědka – S.

K. – č. l. 5310-5319, 5355-5374 – za uživatele účastnické stanice označil svou osobu, výpověď svědkyně G. S.-M. na č. l. 5354 – uvádí, že protistranou je řidič, hovory se týkají přeprav pro společnost OBUV – STYLE, K. 82 – ...... – svědek M. K. – výpověď svědka – M. K. – č. l. 5389 a násl. – z této výpovědi vyplývá, že byl uživatelem účastnické stanice K. 82, K. 86 – .... – obviněný M. Š. – výpověď svědka – M. K. – č. l. 5389 a násl. – vyjádření svědka k hovorům 37 (č. l. 5141) – rozhovor s K. 7 – souvisel s přepravou nafty, 198 (č. l.

5145), 290 (č. l. 5148), 323 (č. l. 5149) – z výpovědi vyplývá, že svědek byl uživatelem stanice K. 82, dále, že uživatel stanic K. 7 a K. 28 byl shodný (obviněný P. S.), dále z výpovědi lze dovodit, že uživatelem stanice K. 86 byl obviněný M. Š., v hovoru padá jméno M., K. 88 – ..... – svědek R. O. – podle obsahu hovorů K. 88 s K. 47, 62,128, K. 101 – ..... – svědek L. B. – protokol o výslechu svědka L. B. ze dne 5. 8. 2008 – č. l. 1322, K. 104 – ..... – obviněný L. N.– podle obsahu hovorů K. 104 a K.

59, K. 124 – ..... – obviněný P. Ch. – protokol o výslechu svědka L. B. ze dne 5. 8. 2008 – č. l. 1322, K. 127 – ..... – obviněný P. S. – podle obsahu hovorů K. 127 s K. 61, 28, 7, K. 128 – ...... – svědek R. O. – podle obsahu hovorů K. 128 s K. 47, 62, 88, K. 129 – ...... – obviněný L. N.– podle obsahu hovorů, v hovorech se svědkem R. O. se hovoří o možnosti zajištění razítka, o pokračování obchodu s jinými osobami – konkrétně hovor ze dne 2. 2. 2008, 14.38 hod., číslo hovoru 6, dále hovor ze dne 3.

2. 2008, 13.30 hod., číslo hovoru 11, hovor ze dne 5. 2. 2008, 21.10 hod., číslo hovoru 44 – volaný na pozadí jiné osobě sděluje: „…L.…“. Voláno je z K. 129, K. 130 – ......... – obviněný R. P. – hovor ze dne 5. 2. 2008, 15.43 hod., číslo hovoru 38 – je hovořeno o nákupu nových mobilních telefonů – k tomu viz Sdělení T-Mobile Czech Republic, a. s., na č. l. 2459 spisu, faktura na č. l. 2460 spisu a přiložené záznamy z bezpečnostních kamer na č. l. 2461 a násl. spisu – to vše dokumentující nákup mobilních telefonů v tento den obviněným R.

.

Při ztotožňování účastníků hovorů nalézací soud vycházel i ze závěrů znaleckého posudku z oboru kriminalistika, specializace kriminalistická a počítačová expertiza, znalce Ing. Ivo Kadlčíka. Zmíněný znalecký posudek se nachází na č. l. 5926 a násl. spisu, kdy v úvodní části je specifikováno, které stopy a vzorky byly zkoumány, kdy se jednalo o věci zajištěné v souvislosti s domovními prohlídkami či prohlídkami nebytových prostor (viz č. l. 5927 – 5930 spisu). Předmětem znaleckého zkoumání bylo 18 mobilních telefonů a 25 čipových karet (č. l. 5931 – 5933 spisu). Nalézací soud rovněž poukázal na zadokumentované hovory vztahující se mj. k dovozu motorové nafty ze dne 17. 10. 2007, týkající se bodu I. 5) rozsudku, kde vystupují oba obvinění P. S. a M. Š. (v podrobnostech srov. str. 81 – 87 odůvodnění rozsudku nalézacího soudu).

Odvolací soud se rovněž velice obsáhle v odůvodnění svého rozsudku zabýval zákonností opatřených záznamů o telekomunikačním provozu a zcela se ztotožnil se závěry nalézacího soudu, přičemž rovněž poukázal na rozhodnutí nalézacího soudu v hlavním líčení dne 20. 2. 2012. Odvolací soud uvedl, že z obsahu spisového materiálu je zřetelné, že v této trestní věci došlo nejdříve k zahájení úkonů trestního řízení, tzv. ve věci Odborem pátrání a dohledu Celního ředitelství Ostrava ze dne 8. 2. 2010 (č. l.

1 spisu) pro podezření, že nezjištěná skupina osob má doposud blíže nezjištěnými formami trestné součinnosti páchat trestný čin zkrácení daně poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. a), c) tr. zák., tedy zvlášť závažný úmyslný trestný čin podle § 41 odst. 2 tr. zák., a to nezákonným dovozem lihu do České republiky v kontejnerových zásilkách, s podezřením, že má dále sloužit k další distribuci či výrobě alkoholických nápojů bez splnění zákonné daňové povinnosti. Následně v souvislosti s dalšími zjištěnými skutečnostmi bylo zahájeno řízení i ve věci podezření pro spáchání takového trestného činu ve vztahu k podezření k činnosti takové skupiny osob, která svůj původní záměr nezákonného dovozu lihu ukončila a zaměřila svoji činnost na nelegální dovoz motorové nafty na území České republiky, při distribuci do Slovenské republiky, kdy na území České republiky byly přepravy nelegálně ukončeny a minerální oleje byly nabízeny k prodeji (č. l.

2 spisu). Při hodnocení základních podmínek právní úpravy platné v době, kdy jednotlivé příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly vydány, nebylo zjištěno žádné podstatné procesní pochybení, neboť existovalo důvodné podezření z páchání závažného trestného jednání takového charakteru, jemuž odpovídala nezbytná potřeba zajistit informace a důkazy i tímto, jinak krajním způsobem, zasahujícím do soukromí jednotlivých osob, při respektování zásady subsidiarity aplikace takových prostředků.

Podstatou důvodů pro použití uvedených prostředků byla potřeba prověření podezření z páchání promyšlené sofistikovaně provedené a zejména značně utajované, velmi závažné trestné činnosti, s cílem ustanovit způsob páchání trestného jednání a podíl, do té doby anonymních osob na takovém jednání. Odvolací soud dále uvedl, že provedené odposlechy byly podloženy formálně řádně vydanými příkazy, jež se vztahovaly ke všem záznamům v daném období i k jednotlivým telefonním číslům. Tyto byly doloženy potřebnými protokoly označenými názvem akce K.

s příslušným číselným označením i samotným zvukovým záznamem na paměťových mediích CD. Všechny tyto záznamy jsou součástí přílohy spisu, jež měl i odvolací soud k dispozici a tyto v přípravě na veřejné zasedání bedlivě přezkoumal. Také všem obviněným tyto záznamy byly plně poskytnuty, případně na jejich žádost byl zkopírován jejich celý obsah či jeho část, a to již v přípravném řízení (srov. údaje na č. l. 156, 159, 393, 640, 653 a další spisu).

Odvolací soud se neztotožnil s tvrzením obviněných, že pro nedostatečný rozsah odůvodnění jednotlivých vydaných příkazů, by bylo možno považovat tyto provedené záznamy o odposleších za neuskutečněné v souladu se zákonem. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v kritické době, za tehdy účinného znění trestního řádu, zákon nepožadoval současné zvýšené nároky na odůvodnění, vztahující se ke konkrétním skutkovým okolnostem vedoucím k vydání takového příkazu. To ovšem neznamená, že jednotliví soudci při rozhodování o vyhovění návrhu na vydání takového příkazu zákonné podmínky nezvažovali.

Odvolací soud k posouzení namítané zákonnosti takových rozhodnutí dále připomněl názor publikovaný v usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 15 Tdo 510/2013, podle nějž posuzování obsahu odůvodnění napadených příkazů z toho pohledu, zda některé jsou svojí slovní argumentací lépe, či méně výstižně odůvodněny skutkovými okolnostmi či v právním výkladu, v situaci, kdy se jedná o zjevně navazující komplex úkonů při šetření reálného trestního jednání, jež aplikaci takových prostředků zasahujících do soukromí osob evidentně odůvodňovalo, nemůže mít zásadní vliv na zpochybnění zákonnosti samotných příkazů a z nich vzešlých záznamů telefonních odposlechů.

Ve vztahu k samotnému provedení dokazování takto zajištěnými důkazy záznamy obsahu telekomunikačního provozu orgány trestního řízení dodržely podmínky § 88 odst. 6 tr. ř., když k jednotlivým zvukovým záznamům byly připojeny protokoly s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedených záznamů i o orgánu, který záznam pořídil, a ty záznamy obsahující skutečnosti významné pro dokazování podle § 2 odst. 5 tr. ř. byly v písemné formě vyhotoveny, případně v situaci, kdy zaznamenaly hovory vedené v cizím jazyce, jejich obsah byl přeložen a samotné zvukové záznamy pak byly v hlavním líčení přehrány (v podrobnostech srov. str.

27 – 33 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud zcela odmítl základní obsah tvrzení většiny obviněných, že z obsahu telefonních záznamů nebylo možno bezpečně vzít za prokázané, že tyto telefonní hovory vedli právě jednotliví obvinění. Odvolací soud se ztotožnil s obsahem závěrů nalézacího soudu (srov. str. 82 – 85 rozsudku nalézacího soudu) ve vztahu k důvodům, z nichž dovodil, že v konkrétní době zmíněné zájmové hovory byly uskutečněny těmi konkrétními uvedenými osobami, včetně obviněných.

Tato identifikace ostatně vyplývá nejenom z toho, že jednotlivé osoby takové telefonní spojení v mnoha případech jako své označily, ale i z obsahu vyjadřování osob, které hovory vedly, jejich vzájemného oslovování, představení, návaznosti na další důkazy, například o prokázané době a místě, kde se takové osoby nacházely, a jaké konkrétní jednání vykazovaly. Je zcela nereálná možnost, že hovory z těchto sledovaných telefonních čísel byly aktuálně vždy vedeny někým jiným, než osobami, které jinak telefony k běžnému dalšímu hovoru užívaly.

Odvolací soud nemohl souhlasit s názorem, že výhradně fonoskopickým znaleckým porovnáním zaznamenaných hlasů a vzorků hlasů obviněných, kteří k úkonu na opatření hlasových vzorků odmítli přistoupit, takové závěry bylo možno objektivizovat (srov. str. 34 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu).

Nejvyšší soud přezkoumal odůvodnění rozsudků soudů nižších stupňů a předložený spisový materiál v částech týkajících se opatřených záznamů o telekomunikačním provozu, a ohledně závěrů obou soudů nižších stupňů, s nimiž se plně ztotožnil, dospěl k následujícím zjištěním.

Podle ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2008, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po kterou bude odposlech a záznam prováděn a která nesmí být delší než šest měsíců. Podle odst. 4 téhož ustanovení, má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila. Ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní věci, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo souhlasí-li s tím účastník odposlouchávané stanice. Podle ustanovení § 41 odst. 2 tr. zák. zvlášť závažnými trestnými činy byly trestné činy uvedené v § 62 tr. zák. a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanovil trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu (elektronické komunikace) je zajišťovacím institutem, který je svou povahou velmi blízký operativně pátracím prostředkům upraveným v § 158b a násl. tr. ř. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení. Skutečnostmi významnými pro trestní řízení jsou především skutečnosti naznačené v § 89 odst. 1 písm. a) až c) tr. ř. za podmínky, že jsou pro trestní řízení závažné.

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu může být vykonán i před zahájením trestního stíhání jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon. Za splnění podmínek uvedených v § 160 odst. 4 tr. ř. může být odposlech a záznam telekomunikačního provozu vykonán i před zahájením trestního stíhání (§ 160 tr. ř.). V protokolu o provedení tohoto úkonu (srov. odstavec 6 věty první) je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován (srov. § 160 odst. 4 poslední věta tr.

ř.). Za splnění všech podmínek stanovených v § 88 tr. ř. může být záznam telekomunikačního provozu (elektronické komunikace) použit v trestním řízení jako důkaz, je však nutné k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i o orgánu, který záznam pořídil.

Obvinění ve svých dovoláních odkazovali na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/2006, uveřejněný pod č. 88 ve sv. 45 Sb. nál. a usn. ÚS ČR, podle nějž soudní příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být podle § 88 tr. ř. písemný a odůvodněný, z toho vyplývá, že musí být vydán ve vztahu k určité osobě, proti níž se již trestní stíhání pro uvedené trestné činy vede, nebo vůči níž je důvodné podezření, že se takových trestných činů dopustila. Pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá.

Může tedy být vydán jen v řádně zahájeném trestním řízení pro zákonem kvalifikovanou trestnou činnost, a musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání takového trestného činu. Příkaz musí být individualizován ve vztahu ke konkrétní osobě, která je uživatelem telefonní stanice. Pokud tato skutečnost nevyplývá ze zjištění, že se jedná o majitele telefonní stanice, musí být zdůvodněno, na základě jakých zjištění je dovozováno, že ji má v držení a že ji skutečně používá, nebo ji v minulosti v nikoliv nepodstatné míře používala, a že tak bude s vysokou pravděpodobností činit i v budoucnu.

Konečně musí příkaz alespoň v minimální míře konkrétně uvést, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být takto zjištěny, a z čeho je to vyvozováno. Dovolatelé rovněž odkazovali na nález Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 789/06, uveřejněný pod č. 150 ve sv. 46 Sb. nál. a usn. ÚS ČR, jenž ukládá, aby i v řízení podle § 88a odst. 1 tr. ř. byla zkoumána opodstatněnost vedení příslušného trestního řízení. Z hlediska ústavně chráněných základních práv je nepřípustné, aby zahájení úkonů k objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 158 odst. 3 tr.

ř., např. ve formě odposlechů, bylo zneužíváno jako prostředku k teprve dodatečnému opatřování podkladů pro tento postup, tj. samotné důvodnosti podezření. Dovolatelé v neposlední řadě odkazovali také na nález Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. II. ÚS 2806/08, uveřejněný pod č. 15 ve sv. 56 Sb. nál. a usn. ÚS ČR, který zkonstatoval, že pokud v dané věci existovaly konkrétní skutečnosti, z nichž vyplývalo podezření, že se na souzené trestné činnosti podílí stěžovatel, pak to s ohledem na ústavní limity nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mělo být patrno již z odůvodnění příslušného opatření soudu a posléze z opatření státního zástupce.

Nejvyšší soud tak v intencích těchto nálezů přezkoumal předmětný obsah spisového materiálu a zjistil následující skutečnosti svědčící pro to, že jednotlivé příkazy byly individualizovány ve vztahu ke konkrétní osobě. Nejprve je však třeba zdůraznit, že v této trestní věci bylo řádně zahájeno trestní řízení, a to úkony podle § 158 odst. 3 tr. ř. ze dne 8. 2. 2007 (č. l. 1 spisu) a ze dne 8. 10. 2007 (č. l. 2 spisu), a to pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. a), c) tr.

zák. Ačkoliv v těchto úkonech policejního orgánu nebyla skupina podezřelých uváděna jmenovitě, jak bylo namítáno dovolateli, nezpůsobuje tato okolnost žádnou vadu tohoto trestního řízení, neboť ustanovení § 158 odst. 3 tr. ř. pouze vyžaduje, aby o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepsal policejní orgán neprodleně záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl.

K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu, v rámci čehož je mj. oprávněn způsobem uvedeným v hlavě čtvrté, kam spadá i odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle ustanovení § 88 tr. ř., provádět neodkladné nebo neopakovatelné úkony, pokud podle tohoto zákona jejich provedení nepatří do výlučné pravomoci jiného orgánu činného v trestním řízení [srov. § 158 odst. 3 písm. i) tr.

ř.]. Až v rámci zahájení trestního stíhání hovoří ustanovení § 160 odst. 1 tr. ř. o tom, že nasvědčují-li prověřováním podle § 158 tr. ř. zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k postupu podle § 159a odst. 2 a 3 tr. ř. nebo § 159b odst. 1 tr. ř. Ustanovení § 158 odst. 3 tr. ř. tedy nevyžaduje konkrétní vymezení podezřelých osob, což vyplývá z toho, že uvedené ustanovení upravuje postup orgánů činných v trestním řízení před zahájením trestního stíhání, tedy v době, kdy získané poznatky jsou často minimální a teprve prověřováním jsou získávány důkazy, které mají vliv na to, zda orgány činné v trestním řízení budou mít dostatek důkazů pro to, aby mohly zahájit trestné stíhání konkrétní osoby či osob, a tím ukončit prověřování a přejít do fáze vyšetřování.

Počáteční menší rozsah důkazního materiálu, sestávající nezřídka jen z operativně pátracích úkonů, je tedy až následně rozšiřován o další důkazy, které jsou potom v rámci řízení před soudem v souladu se zákonem „zprocesněny“, jako je tomu i v případě odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

Nejvyšší soud tak k námitce obviněných, že záznam o zahájení úkonů v trestním řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř., sepsaný dne 8. 2. 2007 Celním ředitelstvím Ostrava, oddělení pátrání Frýdek – Místek, pod sp. zn. OV-1435/TS-9/2007, neobsahuje žádnou zmínku o jejich osobách, podotýká, že tato okolnost nemá vliv na zákonnost pořízených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, neboť z předloženého spisového materiálu se podává, že již v té fázi trestního řízení, kdy docházelo k vydávání jednotlivých příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zde byly indicie, na základě nichž bylo možné určit, tedy individualizovat jednotlivé osoby, podílející se na stíhané trestné činnosti.

K ustanovení osob podílejících se na šetřené trestné činnosti bylo využito zejména sledování osob a věcí podle ustanovení § 158d odst. 1, 2 tr. ř. Podle záznamu o sledování osob a věcí ze dne 22. 10. 2007 (č. l. 2391 a násl. spisu) byl lustrací vozidla Mercedes 250D RZ ..... zjištěn jako majitel M. Š. (srov. č. l. 2392 spisu). Podle záznamu o sledování osob a věcí ze dne 31. 10. 2007 (č. l. 2400 a násl. spisu) byl poznán řidič motorového vozidla Škoda Fabia, RZ ....... R. P. s osobou M. Š. (k tomu také srov. smlouvu o nájmu tohoto automobilu založenou na č. l.

1980 spisu, uzavřenou mezi pronajímatelem D. K., jenž byl ustanoven v záznamu o sledování osob a věcí na č. l. 2397 spisu, a R. P.). V záznamu o sledování osob a věcí ze dne 31. 10. 2007 byl ztotožněn jednatel společnosti MIRANET, s. r. o., M. O.r (č. l. 2403 spisu). V záznamu o sledování osob a věcí vystupuje také polský řidič S. K. (č. l. 2415 spisu). Jelikož se jednalo o organizovanou zločineckou skupinu, v rámci níž se jednotlivé osoby ji tvořící snažily jednat maximálně utajeně, docházelo k postupnému ustanovování osob, které se podílely na trestné činnosti spočívající v nezákonném dovozu minerálních olejů do České republiky.

Tak např. podle úředního záznamu Celního ředitelství Ostrava, odbor Pátrání a dohledu, ze dne 23. 10. 2007, byl dne 17. 10. 2007 ustanoven M. Š. jako osoba, která má od řidičů cisteren s minerálními oleji přebírat přepravní doklady s tím, že tyto doklady následně má odevzdávat osobám kolem P. S., který jej na tuto činnost najal. M. Š. měl tuto činnost vykonávat od 17. 10. 2007, předtím ji vykonával sám P. S. (srov. č. l. 1981 spisu). Podle úředního záznamu téhož orgánu ze dne 21. 11. 2007 bylo předchozí den u ředitelky Hotelového domu Merkur v H.

zjištěno, že v rámci pronájmu nebytových prostor společnosti GRAND Bohemia oil byl jako kontaktní osoba uváděn obviněný J. P. tel. č. .... (srov. č. l. 1947 spisu). Nejvyšší soud zdůrazňuje, že je potřeba přihlédnout i k tomu, že kromě obviněných Mgr. P. Ch., L. N., R. P., P. S., M. Š. a J. P. na dovozech participovali také státní příslušníci Slovenské republiky R. O. a N. B., jejichž trestní věc byla předána justičním orgánům Slovenské republiky, a dále polští řidiči kamionů, kteří zajišťovali faktickou přepravu z Rakouska.

Z uvedeného je zřejmé, že se jednalo o přeshraniční trestnou činnost (Rakousko – Polsko – Česká republika – Slovensko).

Bylo tedy na orgánech činných v trestním řízení, aby se zabývaly i tím, zda je třeba i další osoby ustanovit jako pachatele, příp. účastníky na předmětné trestné činnosti. Individualizace konkrétních pachatelů byla také komplikována tím, že sledovaná skupina často měnila anonymní SIM karty. Jak se uvádí např. v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 13. 6. 2007, skupina podezřelých realizovala částečnou obměnu používaných anonymních telefonních stanic, za účelem snížení možnosti jejich odhalení (srov. č. l.

1989 spisu), stejně tak v žádosti o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 25. 6. 2007 se uvádí, že „ke kontaktu s dalšími osobami mají používat mimo jiné i níže uvedené anonymní a paušální telefonní SIM karty a e-mailové adresy, které slouží ke kontaktu mezi podezřelými“ a že „skupina podezřelých realizovala částečnou obměnu používaných anonymních telefonních stanic za účelem snížení možnosti jejich odhalení“ (srov. č. l. 1997 spisu). Ačkoliv tedy v návrzích a příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyla z důvodu utajení uváděna konkrétní jména a individualizace byla provedena primárně podle telefonních čísel, IMEI a e-mailových adres, přesto má Nejvyšší soud za to, že orgány činné v trestním řízení disponovaly dostatečným důkazním materiálem, na jehož základě ustanovily později jednotlivé obviněné (tehdy podezřelé) jako pachatele této trestné činnosti.

V době, kdy docházelo k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tak existovalo u individualizovaných pachatelů, kteří působili jako organizovaná zločinecká skupina, důvodné podezření, že se dopouštějí trestné činnosti spočívající v krácení daně. Orgány činné v trestním řízení zjistily jak odesílatele, tak oprávněného příjemce minerálních olejů, zjistily nasmlouvané příjemce minerálních olejů v České republice, ustanovily obviněného J. P. jako osobu, která v Komerční bance vystupovala s dispozičním právem k účtu č. .....

klienta Komerční banky J. P. [srov. přípis a záznam kamerového systému Komerční banky, a. s., na č. l. 2435 a násl. spisu, který byl v rámci hlavního líčení konaného dne 23. 1. 2012 postupem podle ustanovení § 213 odst. 1 tr. ř. předložen stranám k nahlédnutí, a k němuž neměla obhájkyně JUDr. Hrazdílková (v substituci JUDr. Josefa Jurase) obviněného J. P., který nebyl u tohoto hlavního líčení přítomen, žádných výhrad ani připomínek (č. l. 7231 spisu)], ustanovily také obviněného R. P., který kromě jiného pronajal kanceláře pro společnost GRAND Bohemia oil (srov. již shora zmíněný úřední záznam na č. l.

1947 spisu), ustanovily obviněného P. S., který zajišťoval polského přepravce (srov. rovněž shora zmíněný úřední záznam na č. l. 1981 spisu) a obviněného M. Š., kterého řídil obviněný P. S. (srov. tamtéž), ustanovily obviněného L. N., u nějž byly v rámci prohlídky jiných prostor konané v osobním motorovém vozidle evidovaném na jeho osobu mj. zajištěny dva internetové výpisy z obchodního rejstříku Slovenské republiky vztahující se k podnikatelskému subjektu OBUV – STYLE, a dále „oznámenie platobných symbolov pre účely platenia spotrebnej dane a zloženia zábezpeky“ vydané dne 22.

8. 2007 Celním úřadem Trenčín daňovému subjektu OBUV – STYLE (srov. č. l. 840 – 843 spisu), a v neposlední řadě ustanovily také obviněného Mgr. P. Ch., kterého usvědčují smlouva o zprostředkování a faktura, zažurnalizované na č. l. 1112 – 1114 spisu, přičemž podle smlouvy o zprostředkování, kterou uzavřel již dne 2. 4. 2007 se společností PTD, se zavázal, že zajistí využití jedné nádrže na motorovou naftu ve skladu v PJ Bohumín a na podkladě této smlouvy poté fakturoval společnosti PTD za období od 1.

10. 2007 do 31. 10. 2007 částku 35.700 Kč. Nejvyšší soud proto neshledal, že by odposlechy byly zneužity jako prostředek k teprve dodatečnému opatřování podkladů pro samotné odůvodnění podezření, neboť již v době, kdy předmětné odposlechy byly nařizovány a posléze realizovány, existovalo určité pro tuto fázi řízení odůvodněné podezření ze spáchání předmětné trestné činnosti konkrétních obviněných (tehdy podezřelých).