5 Tdo 950/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 10. 2025 o návrhu předsedy senátu Městského soudu v Praze na odklad výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř. v trestní věci obviněného Miroslava Pelty, bytem Puškinova 4780/6, Jablonec nad Nisou, který podal dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 40 T 2/2020, takto:
Podle § 265h odst. 3 tr. ř. se u obviněného Miroslava Pelty přerušuje výkon rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 40 T 2/2020, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024, a to do rozhodnutí o dovolání nejvyššího státního zástupce ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 908/2025.
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 40 T 2/2020, byl obviněný Miroslav Pelta uznán vinným účastenstvím ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), na pokusu zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 21 odst. 1 a § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zákoníku, na pokusu zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 21 odst. 1 a § 220 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a na pokusu zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 21 odst. 1 a § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a c) tr. zákoníku. Za to byl podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5,5 roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu korporace či jeho člena na dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen peněžitý trest v počtu 250 denních sazeb, s výší jedné denní sazby 20 000 Kč, celkem ve výměře 5 000 000 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Česká republika zastoupená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy odkázána s uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání obviněný Miroslav Pelta, spoluobviněná Mgr. Simona Kratochvílová, MBA, a státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále i jen „státní zástupce“) v neprospěch obou obviněných do výroku o uloženém trestu. O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024, tak, že z podnětu odvolání obviněného Miroslava Pelty podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o uloženém trestu zákazu činnosti. Jinak zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nezměněn a odvolání spoluobviněné Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, a státního zástupce odvolací soud podle § 256 tr. ř. zamítl.
3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, které bylo obviněnému doručeno dne 12. 9. 2025 a jeho obhájcům dne 29. 8. 2025, resp. 8. 9. 2025, takže v současné době ještě neuplynula lhůta pro podání dovolání ve smyslu § 265e odst. 1 tr. ř., podal dne 30. 9. 2025 obviněný Miroslav Pelta prostřednictvím svých obhájců dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a), g) a h) tr. ř. Součástí podaného dovolání je i žádost obviněného adresovaná předsedovi senátu soudu prvního stupně, aby podle § 265h odst. 3 tr. ř. předložil bez zbytečného odkladu spisy s návrhem na odložení výkonu rozhodnutí Nejvyššímu soudu.
4. Uvedenou žádost učinil obviněný s ohledem na obsah jím podaného dovolání, s poukazem na mimořádnou skutkovou i právní složitost jeho trestní věci. Současně namítl, že závěr o jeho vině je založen na procesně nepoužitelných důkazech, překvapivost rozhodnutí odvolacího soudu, skutečnost, že trest, který mu byl uložen, je nepřiměřeně přísný. Dále argumentoval dovolatel i délkou trestního řízení, které bylo zahájeno v roce 2016, rozsahem spisového materiálu, skutečností, že ve věci byly před nyní výše citovanými rozhodnutími vydány již dvě předchozí meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně, na které reagoval odvolací soud jejich opakovaným zrušením a vrácením věci k novému rozhodnutí. Namítl i nesprávné obsazení senátu odvolacího soudu.
5. Předseda senátu Městského soudu v Praze, u kterého obviněný podal dovolání podle § 265e odst. 1 tr. ř., předložil již v souvislosti s obdobnou žádostí spoluobviněné Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, dne 26. 9. 2025 podle § 265h odst. 3 tr. ř. Nejvyššímu soudu dovolání této obviněné spolu se spisy a s návrhem na odložení výkonu trestu obviněné, který odůvodnil tím, že věc je komplikovaná, neboť podané dovolání obviněné Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, není jediným dovoláním, o kterém bude Nejvyšší soud rozhodovat. Spis je totiž předložen Nejvyššímu soudu i k rozhodnutí o dovolání nejvyššího státního zástupce, které směřuje proti předchozímu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 6. 2024, sp. zn. 1 To 9/2023, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 40 T 2/2020, kterým byli obvinění Mgr. Simona Kratochvílová, MBA, a Miroslav Pelta částečně uznáni vinnými pro skutek pod bodem A. výroku o vině, avšak současně byli s dalšími spoluobviněnými zproštěni obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. pod bodem B. tohoto rozsudku pro skutky pod body 1. a 2. Dále předseda senátu soudu prvního stupně uvedl, že s vědomím složitosti i rozsahu věci a výše uvedené skutečnosti, výjimečně navrhuje odložit výkon rozhodnutí ve vztahu k obviněné Mgr. Simoně Kratochvílové, MBA, i obviněnému Miroslavu Peltovi. V době předložení spisů s uvedeným návrhem Nejvyššímu soudu však ještě nebylo obviněným podáno dovolání proti rozsudku soudu odvolacího, toto dovolání obviněným Miroslavem Peltou bylo soudu prvního stupně doručeno až dne 30. 9. 2025. O návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně na odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ve vztahu k obviněnému Miroslavu Peltovi proto nemohlo být Nejvyšším soudem rozhodováno společně s návrhem vztahujícím se ke spoluobviněné Mgr. Simoně Kratochvílové, MBA. Teprve dne 13. 10. 2025 soud prvního stupně doručil Nejvyššímu soudu doplněk návrhu na odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí dovolateli Miroslavu Peltovi, a to spolu s dovoláním obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024. V návrhu předseda senátu soudu prvního stupně odkázal na svůj předchozí návrh a znovu poukázal na složitost a rozsah předmětné trestní věci.
6. Je třeba připomenout, že podle § 265h odst. 3 tr. ř. dospěje-li předseda senátu soudu prvního stupně na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí anebo by mělo být pozastaveno nakládáni s věcmi, které propadly nebo byly zabrány na základě takového rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení. Vyhoví-li Nejvyšší soud návrhu, provede všechna potřebná opatření k tomu, aby byl výkon rozhodnutí neprodleně odložen nebo přerušen anebo bylo pozastaveno nakládání s propadlými nebo zabranými věcmi. Podle § 240 tr. ř. rozhodne Nejvyšší soud o takovém návrhu v neveřejném zasedání.
7. Je nezbytné zdůraznit, že v pouhém podání dovolání jako takovém nelze spatřovat důvod k odložení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř., neboť v takovém případě by důvod pro odložení výkonu rozhodnutí byl dán prakticky vždy. Dovolání jako mimořádnému opravnému prostředku by tak zároveň byl v rozporu se zákonnou úpravou v podstatě přiznán suspenzivní účinek. Proto k návrhu na odklad nebo přerušení výkonu tohoto rozhodnutí nepostačuje paušální odkaz na kasační pravomoc Nejvyššího soudu, kterou lze obecně uplatnit z podnětu dovolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. 5 Tdo 243/2002, uveřejněné pod č. 9/2003 Sb. rozh. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 5 Tdo 464/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 6 Tdo 303/2021, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 11 Tdo 771/2021). Jde totiž o závažný zásah do vykonatelnosti pravomocného rozhodnutí, proto musí být podložen dostatečně vážnými důvody, které musí předseda senátu soudu prvního stupně v podaném návrhu blíže rozvést. Návrh na odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 3 tr. ř. je tedy nezbytné opírat o takové konkrétní okolnosti, které vyplývají z podaného dovolání nebo z obsahu příslušného spisu a vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména jestliže lze důvodně předpokládat úspěšnost dovolání s ohledem na jeho argumenty a s přihlédnutím k obsahu napadeného rozhodnutí.
8. Důvod pro odložení výkonu rozhodnutí je v posuzovaném případě předsedou senátu soudu prvního stupně spatřován ve skutečnosti, že vedle dovolání obviněného směřujícího proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024, bude nezbytné rozhodnout i o dovolání podaném již dne 30. 8. 2024 nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obviněných Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, Miroslava Pelty, Ing. Zdeňka Břízy, Mgr. Jana Boháče, JUDr. Miroslava Jansty a obviněných právnických osob spolku Fotbalové asociace České republiky a spolku Česká unie sportu, z.
s., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 6. 2024, sp. zn 1 To 9/2023. Tímto usnesením přitom odvolací soud v rámci rozhodování o odvolání obviněných Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, Miroslava Pelty a o odvolání státního zástupce v neprospěch všech výše uvedených obviněných a proti všem výrokům učiněným soudem prvního stupně (včetně výroku pod bodem A., rozsudku soudu prvního stupně) rozhodl pod bodem I. podle § 258 odst. 1 písm. b) a c) odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněných Mgr.
Simony Kratochvílové, MBA, a Miroslava Pelty o zrušení rozsudku soudu prvního stupně ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 40 T 2/2020, ve výroku pod bodem A., tedy ve výroku o vině těchto dvou obviněných, výroku o trestech a výroku, jímž bylo rozhodnuto o nároku poškozené a podle § 259 odst. 1 tr. ř. v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. Výrokem pod bodem II. odvolací soud podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání státního zástupce.
9. Je třeba poznamenat, že návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad výkonu rozhodnutí ve věci obviněné Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2025, sp. zn. 5 Tdo 909/2025, vyhověno a bylo rozhodnuto o přerušení výkonu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 40 T 2/2020, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024, a to do rozhodnutí o dovolání nejvyššího státního zástupce ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 908/2025.
Nejvyšší soud totiž shledal opodstatněný poukaz předsedy senátu soudu prvního stupně na skutečnost, že dosud nebylo rozhodnuto o podaném dovolání nejvyššího státního zástupce ze dne 30. 8. 2024, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s tím, že v rozhodnutí je některý výrok neúplný a dále podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě s poukazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Pro rozhodnutí o návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně není podstatná uplatněná argumentace dovolání ve vztahu ke zprošťujícím výrokům rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.
4. 2023, sp. zn. 40 T 2/2020 pod body B. 1. a 2., nýbrž námitky nejvyššího státního zástupce uplatněné ve vztahu k výroku usnesení odvolacího soudu ze dne 6. 6. 2024, sp. zn. 1 To 9/2023, pod bodem II. v němž bylo rozhodnuto podle § 256 tr. ř. o zamítnutí odvolání státního zástupce jako celku, přičemž nebylo přihlédnuto odvolacím soudem k tomu, že odvoláním státního zástupce byl v neprospěch obviněných Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, a Miroslava Pelty napaden i odsuzující výrok pod bodem A. rozsudku soudu prvního stupně, kterým byli tito obvinění uznáni vinnými, konkrétně obviněný Miroslav Pelta účastenstvím v podobě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) tr.
zákoníku na pokusech trestných činů podle § 21 odst. 1 a § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b), § 220 odst. 1, 3 a § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a c) tr. zákoníku. Pochybení vytýkané odvolacímu soudu (v části X. bodě 105. až 133.) dovoláním nejvyššího státního zástupce ve stručnosti spočívají v tom, že kasační výrok dovoláním napadeného usnesení nebyl učiněn i z podnětu odvolání státního zástupce, nýbrž jen z podnětu odvolání obviněných, v důsledku čehož v dalším řízení již nemohlo dojít podle § 264 odst. 2 tr.
ř. ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněných.
10. Nejvyšší státní zástupce zdůraznil, že odvolací soud konstatoval ve svém rozhodnutí, že odvolací námitky státního zástupce [požadavek na posouzení jednání obviněných i podle § 329 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku] ve vztahu k bodu A. výroku o vině neshledal důvodnými (viz body 255. až 259. usnesení odvolacího soudu). Otázka výše škody je podle názoru odvolacího soudu nadále otevřená a pro závěr, že obvinění chtěli zmanipulovat rozdělení celé alokované částky, nenabídl státní zástupce žádné důkazy. Odvolací soud vyjádřil přesvědčení, že obvinění neovlivnili celou určenou alokaci, neboť požadavky některých žadatelů byly natolik přesvědčivé, že v případě nepřiznání dotace těmto subjektům by byla ohrožena důvěryhodnost dotačního řízení. Ke skutku pod bodem A. odvolací soud nepřisvědčil ani námitkám státního zástupce o důvodnosti právní kvalifikace jednání obviněného i jako zločinu podle § 256 odst. 4 tr. zákoníku. K postupu odvolacího soudu nejvyšší státní zástupce dále uvedl, že sice připustil potřebu dalšího dokazování k objasnění věci i nezbytnost opětovného hodnocení provedených důkazů soudem prvního stupně, připustil, že skutkové i právní závěry soudu prvního stupně nejsou pro rozhodnutí dosud dostatečně přesvědčivé, nicméně přes tuto skutečnost chybně v celém rozsahu zamítl odvolání státního zástupce a výrok o vině zrušil jen z podnětu odvolání obviněných Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, a Miroslava Pelty, čímž zamezil tomu, aby další důkazy a skutečnosti byly zkoumány a hodnoceny komplexně.
11. Podle přesvědčení nejvyššího státního zástupce neměl odvolací soud zamítnout odvolání státního zástupce jen proto, že se neztotožnil s jeho námitkami, pokud současně shledal odvoláními napadený rozsudek vadným, byť z důvodů státním zástupcem nevytýkaných, neboť tomu brání § 254 odst. 1 poslední věta tr. ř. Rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí odvolání státního zástupce jako celku ve spojení s § 264 odst. 2 tr. ř. koliduje podle nejvyššího státního zástupce se zásadou uvedenou v § 2 odst. 5 tr. ř., proto mezi výrokem odvolacího soudu pod bodem I. a pod bodem II. napadeného rozhodnutí spatřuje logický rozpor. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tak nejvyšší státní zástupce spatřuje v tom, že výrok pod bodem II. o zamítnutí odvolání státního zástupce se měl týkat jen dalších obviněných, s výjimkou obviněné Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, a Miroslava Pelty, ve vztahu k nimž mělo být odvolání státního zástupce shledáno důvodným a kasační výrok pod bodem I. měl být učiněn i z podnětu odvolání státního zástupce v jejich neprospěch. Z výše uvedených důvodů proto nejvyšší státní zástupce shledal důvodným i odkaz na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. s poukazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., neboť výroky odvolacího soudu pod body I. a II. jsou vzájemně procesně neslučitelné. Nejvyšší státní zástupce s ohledem na výše uvedené vyjádřil přesvědčení, že soud prvního stupně neměl ve věci znovu rozhodovat do doby, než bude rozhodnuto o jím podaném dovolání.
12. Závěrem svého dovolání nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu jeho dovolání podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. částečně zrušil usnesení odvolacího soudu ve výroku pod bodem II., dále částečně zrušil i tomuto usnesení předcházející rozsudek soudu prvního stupně ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 40 T 2/2020, ve zprošťujících výrocích pod bodem B. 1. a 2., jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265m odst. 1 tr. ř. sám doplnil výrok pod bodem I. usnesení odvolacího soudu tak, že rozsudek soudu prvního stupně ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 40 T 2/2020, se podle § 258 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 tr. ř. zrušuje ve výroku pod bodem A. též z podnětu odvolání státního zástupce podaného v neprospěch obviněných Mgr. Simony Kratochvílové, MBA, a Miroslava Pelty, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
13. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, nutnost nejprve rozhodnout o dovoláním podaném nejvyšším státním zástupcem, jehož argumentace by mohla mít vliv na správnost a zákonnost rozsudku soudu prvního stupně ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 40 T 2/2020, i na dovoláním obviněného napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024, Nejvyšší soud shledal i s ohledem na složitost a rozsah věci důvodným návrh předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad a přerušení výkonu úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 5,5 roku se zařazením pro výkon tohoto trestu do věznice s ostrahou i uloženého peněžitého trestu.
Je totiž nutno zdůraznit, že výsledek dovolacího řízení o dovolání nejvyššího státního zástupce, které je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 908/2025, jímž je napadeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 6. 2024, sp. zn. 1 To 9/2023, by mohl mít vliv na následně vydaná rozhodnutí, a to rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 40 T 2/2020, i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024. Pokud by totiž výše uvedené námitky nejvyššího státního zástupce byly shledány důvodnými a z jejich podnětu došlo byť i jen k částečnému zrušení dovoláním nejvyššího státního zástupce napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6.
6. 2024, sp. zn. 1 To 9/2023, pak by podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. muselo dojít i ke zrušení na toto rozhodnutí obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tímto postupem by pak byl zrušen i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 40 T 2/2020, a na něj navazující usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024, v nichž mají vykonávané tresty uložené obviněnému Miroslavu Peltovi svůj podklad. Na základě podaného návrhu, obsahu předložených spisů i námitek uplatněných v dovolání obviněného proto Nejvyšší soud návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně vyhověl a rozhodl o odkladu a přerušení výkonu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3.
9. 2024, sp. zn. 40 T 2/2020, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 1 To 7/2024, a to do rozhodnutí o dovolání nejvyššího státního zástupce ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 908/2025, neboť okamžikem rozhodnutí o tomto dovolání pominou důvody pro toto přerušení výkonu rozhodnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu není stížnost přípustná.
V Brně dne 15. 10. 2025
JUDr. Bohuslav Horký předseda senátu