6 As 270/2023- 36 - text
6 As 270/2023 - 37 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: David Závodní, místem podnikání Berlínská 1488/5, Praha 10, zastoupeného Mgr. Janem Boučkem, advokátem, sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2020, č. j. 14/2020 190
TAXI/4, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2023, č. j. 8 A 19/2020 81,
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2023, č. j. 8 A 19/2020 81, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] Magistrát hlavního města Prahy uložil žalobci rozhodnutím ze dne 4. 2. 2019 úhrnnou pokutu ve výši 100 000 Kč za přestupky podle § 35 odst. 2 písm. w) a § 35 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Přestupků se žalobce dopustil tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a) zákona o silniční dopravě nezajistil, aby přeprava poskytnutá žalobcem dne 25. 4. 2018 a realizovaná prostřednictvím služby Uber Pop objednané přes aplikaci Uber byla provedena vozidlem zapsaným v evidenci vozidel taxislužby, a tím, že v rozporu s § 9 odst. 2 písm. a) zákona o silniční dopravě nezajistil, aby ve vozidle, kterým byla poskytnuta přeprava, byl doklad o oprávnění k podnikání.
[2] Žalovaný rozhodnutím o žalobcově odvolání uloženou pokutu snížil na 90 000 Kč.
[3] Proti rozhodnutí o odvolání podal žalobce žalobu.
[4] Městský soud žalobu rozsudkem ze dne 24. 5. 2022, č. j. 8 A 19/2020 44, zamítl, vyhověl ale návrhu na snížení pokuty. Dospěl totiž k závěru, že pokuta uložená žalovaným byla zjevně nepřiměřená. Snížení pokuty odůvodnil městský soud nižší společenskou škodlivostí jednání žalobce v porovnání s jinými protiprávními jednáními.
[5] V řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku městského soudu ze dne 24. 5. 2022, č. j. 8 A 19/2020 44, Nejvyšší správní soud konstatoval, že pokud soud sníží uložený správní trest nebo od něj upustí, musí svůj postup pečlivě a přesvědčivě odůvodnit, a to s ohledem na všechny skutkové okolnosti, které existovaly v době spáchání přestupku. To však městský soud neučinil. Důsledkem napadeného rozsudku by byla v podstatě paušální moderace trestu u všech standardních přestupků určitého typu, což se vymyká zákonnému vymezení moderace dle § 78 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto rozsudkem ze dne 29. 6. 2023, č. j. 6 As 155/2022 37, rozsudek městského soudu č. j. 8 A 19/2020 44 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[6] V dalším řízení městský soud shledal nedůvodnou námitku, že správní orgán nemůže považovat protokol za pravdivý, aniž provede řádné dokazování, a též námitku směřující proti nepřiměřené a likvidační výši pokuty. Městský soud žalobu rozsudkem ze dne 15. 8. 2023, č. j. 8 A 19/2020 81, zamítl. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[7] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[8] Stěžovatel namítl, že městský soud nevypořádal jeho námitku, že byl uznán vinným a sankcionován dvakrát za stejný skutek, neboť byl rozhodnutím Úřadu městské části Praha 2 ze dne 23. 11. 2018 ve spojení s rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22. 10. 2019 sankcionován rovněž za přestupek dle § 34e odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě, jehož se měl dopustit tím, že vykonával práci řidiče taxislužby vozidlem, které nesplňuje požadavky § 21d odst. 1 zákona o silniční dopravě. Dle stěžovatele se jedná o shodné přestupky a stěžovatel byl odsouzen za jeden skutek dvakrát. Městský soud však žalobní bod týkající se porušení zásady ne bis in idem nevypořádal, v rozsudku zcela chybí úvahy městského soudu, jak nahlíží na tento žalobní bod a proč stěžovatelově argumentaci nepřisvědčil.
[9] Stěžovatel zdůraznil, že přestupkové řízení je pokládáno za řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, k tomu odkázal na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Odkázal také na čl. 36 odst. 2 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy. Zdůraznil, že základním imperativem právního státu je právo občana na spravedlivý proces, které obsahuje mj. právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí.
[10] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[11] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti připustil, že městský soud v napadeném rozsudku žalobní námitku porušení zásady ne bis in idem nevypořádal. Námitku však vypořádal v rozsudku ze dne 24. 5. 2022, č. j. 8 A 19/2020 44. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[12] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.
[13] Poté přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
[14] Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku stěžovatel spatřoval v tom, že městský soud nevypořádal žalobní námitku porušení zásady zákazu ukládání dvojího trestu (non bis in idem). Nejvyšší správní soud musel této námitce přisvědčit.
[15] Z judikatury vyplývá, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, jímž je nemožnost určité rozhodnutí přezkoumat (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006 74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Zrušení napadeného rozsudku pro nepřezkoumatelnost přichází v úvahu zejména tehdy, opomene li správní soud na námitku účastníka zcela reagovat (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012 45, či ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016
64). Situace, kdy soud opomene vypořádat některou ze žalobních námitek je případem nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005 44, č. 689/2005 Sb. NSS, nebo ze dne 27. 6. 2007, č. j. 3 As 4/2007 58).
[16] Námitku porušení zásady non bis in idem městský soud uvedl v rekapitulační části rozsudku (část II rozsudku městského soudu), ve vlastním posouzení žaloby (část III) však na tuto námitku již vůbec nereagoval. Nejedná se tedy o situaci, kdy by ze souhrnu argumentace městského soudu bylo možné dovodit, na základě jakých důvodů městský soud dospěl k závěru o nedůvodnosti této námitky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017 38).
[17] Uvedenou námitku sice městský soud vypořádal ve svém předcházejícím rozsudku v této věci (přičemž ji shledal nedůvodnou), toto vypořádání však nemůže být v nynějším řízení relevantní, neboť rozsudek ze dne 24. 5. 2022, č. j. 8 A 19/2020
44, byl jako celek Nejvyšším správním soudem pro nepřezkoumatelnost ke kasační stížnosti žalovaného zrušen. V nynějším řízení o kasační stížnosti proto nemůže být toto vypořádání předmětem přezkumu Nejvyššího správního soudu.
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu znovu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.), v němž podle § 110 odst. 4 s. ř. s. bude městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto zrušovacím rozsudku. Městský soud v dalším řízení řádně vypořádá všechny žalobní námitky.
[19] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne v dalším řízení městský soud (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. května 2024
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D. předseda senátu