6 Tdo 205/2023

6 Tdo 205/2023-1651

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 4. 2023 o dovolání, které podal obviněný R. H., nar. XY, bytem XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 4 To 210/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 7 T 122/2019, takto:

I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 4 To 210/2022, i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 7 T 122/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

II. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 7 T 122/2019 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný R. H. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku ve spojení s ustanovením § 238 tr. zákoníku a zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, jichž se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že

„1. v přesně neurčené době, nejpozději dne 8.10.2013, na dosud neustanoveném místě, padělal směnku vlastní v úmyslu uplatnit ji jako pravou, ve formě avalované krycí blankosměnky ve znění:

,Směnka ke smlouvě č. 0099007024503, V XY dne 8. října 2013, Kč, Za tuto směnku zaplatím, Datum splatnosti (měsíc slovy), na řad Komerční banka, a.s., Kč Částka slovy, Splatno v Praze Komerční banky, a.s., Na Příkopě 33, Praha 1, Číslo účtu plátce / kód banky, per aval G. H., RČ: XY, XY, XY, 4 Partners, s.r.o., IČ: 28256387 KRAKOVSKÁ 583/9, 110 00 PRAHA 1, NOVÉ MĚSTO, CZ L. T. Jméno (název, IČ, razítko), adresa a podpis výstavce‘,

tím způsobem, že v části per aval padělal podpis G. H., a v části podpis výstavce padělal podpis L. T., kdy tato blankosměnka byla podle bodu č. 7. Zajištění úvěru nedílnou součástí Smlouvy o úvěru č. 0099007024503 ze dne 8. 10. 2013, mezi společností 4 Partners s.r.o., se sídlem KRAKOVSKÁ 583/9, 110 00 PRAHA 1, NOVÉ MĚSTO, CZ IČ: 28256387, a Komerční bankou, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, IČ: 45317054, (dále jen Komerční banka a.s.), poskytnutého ve výši 500.000 Kč s předmětem účelu profinancování potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti klienta,

a v souvislosti se shora uvedenou Smlouvou o úvěru č. 0099007024503 ze dne 8. 10. 2013 dále padělal podpisy L. T., ve znění ,T.‘ na originálech formulářů Komerční banky, a.s. v úmyslu uplatnit je jako pravé, a to na listinách

• Žádost o podnikatelský úvěr ze dne 2. 10. 2013, na čtvrté, šesté a osmé straně • Smlouva o úvěru č. 0099007024503 ze dne 8. 10. 2013, na šesté straně • Žádost o čerpání úvěru ze dne 9. 10. 2013, na první straně

a podpisy G. H., nar. XY, ve znění ,H. G.‘ na originálech formulářů Komerční banky, a.s., v úmyslu uplatnit je jako pravé, a to na listinách

• Žádost o podnikatelský úvěr ze dne 2. 10. 2013, na desáté straně • Prohlášení avalisty ze dne 8. 10. 2013

shora uvedenou padělanou blankosměnku a formuláře s padělanými podpisy předložil při jednání o uzavření výše uvedeného úvěru č. 0099007024503 na pobočce Komerční banky, a.s., v Jindřichově Hradci jako pravé, čímž Komerční bance, a.s. způsobil škodu ve výši nejméně 500.000 Kč; pro nedodržení smluvních podmínek ze strany klienta došlo dne 15. 1. 2016 k předčasnému zesplatnění úvěru, kdy do té doby byla uhrazena částka ve výši 262.042 Kč, a tedy došlo k uplatnění avalované krycí blankosměnky doplněné částkou 237.958 Kč (zůstatek úvěru), a dobou splatnosti do 26. 1. 2016, v době splatnosti ani později směnečná částka uhrazena nebyla, a zbývá tedy poškozené Komerční bance, a.s., uhradit částku ve výši nejméně 237.958 Kč,

2. v přesně neurčené době, nejpozději dne 9. 1. 2014, na dosud neustanoveném místě, padělal směnku vlastní v úmyslu uplatnit ji jako pravou, ve formě avalované krycí blankosměnky ve znění:

,Směnka ke smlouvě č. 0099007638793, V XY dne 9. ledna 2014, Kč, Za tuto směnku zaplatím, Datum splatnosti (měsíc slovy), na řad Komerční banka, a.s., Kč Částka slovy, Splatno v Praze Komerční banky, a.s., Na Příkopě 33, Praha 1, Číslo účtu plátce / kód banky, per aval L. T., RČ: XY, XY, XY, 4 Partners s.r.o., IČO: 28256387 KRAKOVSKÁ 583/9, 110 00 PRAHA 1, NOVÉ MĚSTO, CZ L. T. Jméno (název, IČO, razítko), adresa a podpis výstavce‘,

tím způsobem, že v části per aval padělal podpis L. T., a v části podpis výstavce padělal podpis L. T., kdy tato blankosměnka byla podle bodu č. 7. Zajištění úvěru nedílnou součástí Smlouvy o úvěru č. 0099007638793 ze dne 9. 1. 2014, mezi společností 4 Partners, s.r.o., se sídlem KRAKOVSKÁ 583/9, 110 00 PRAHA 1, NOVÉ MĚSTO, CZ IČ: 28256387, a Komerční bankou, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, IČ: 45317054, (dále jen Komerční banka a.s.), poskytnutého ve výši 1.000.000 Kč s předmětem účelu profinancování potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti klienta,

a v souvislosti se shora uvedenou Smlouvou o úvěru č. 0099007638793 ze dne 9. 1. 2014 dále padělal podpisy L. T., ve znění ,T.‘ na originálech formulářů Komerční banky, a.s., v úmyslu uplatnit je jako pravé, a to na listinách

• Žádost o podnikatelský úvěr ze dne 7. 1. 2014, na čtvrté, šesté, osmé a jedenácté straně • Smlouva o úvěru č. 0099007638793 ze dne 9. 1. 2014, na šesté straně • Žádost o čerpání úvěru ze dne 9. 1. 2014, na druhé straně • Prohlášení avalisty ze dne 9. 1. 2014, na první straně

a podpis V. T., ve znění ,T.‘ na originálu formuláře Komerční banky, a.s. v úmyslu uplatnit ho jako pravý, a to na listině

• Prohlášení avalisty ze dne 9. 1. 2014, na třetí straně

shora uvedenou padělanou blankosměnku a formuláře s padělanými podpisy předložil při jednání o uzavření výše uvedeného úvěru č. 0099007638793 na pobočce Komerční banky, a.s., v Jindřichově Hradci jako pravé, čímž Komerční bance, a.s. způsobil škodu ve výši nejméně 1.000.000 Kč; pro nedodržení smluvních podmínek ze strany klienta došlo dne 15. 1. 2016 k předčasnému zesplatnění úvěru, kdy do té doby byla uhrazena částka ve výši 401.687 Kč, a tedy došlo k uplatnění avalované krycí blankosměnky doplněné částkou 598.313 Kč (zůstatek úvěru), a dobou splatnosti do 26. 1. 2016, v době splatnosti směnečná částka uhrazena nebyla, po výzvě byla uhrazena částečně ve výši 4.981 Kč, a zbývá tedy poškozené Komerční bance, a.s. uhradit částku ve výši nejméně 593.332 Kč,

3. v přesně neurčené době, nejpozději dne 25. 6. 2014, na dosud neustanoveném místě, padělal směnku vlastní v úmyslu uplatnit ji jako pravou, ve formě avalované krycí blankosměnky ve znění:

,Směnka ke smlouvě č. 0099008983372, V XY dne 25. června 2014, Kč, Za tuto směnku zaplatím, Datum splatnosti (měsíc slovy), na řad Komerční banka, a.s., Kč Částka slovy, Splatno v Praze Komerční banky, a.s., Na Příkopě 33, Praha 1, Číslo účtu plátce / kód banky, per aval L. T., RČ: XY, XY, XY, 4 Partners s.r.o., IČO: 28256387 KRAKOVSKÁ 583/9, 110 00 PRAHA 1, NOVÉ MĚSTO, CZ L. T. Jméno (název, IČO, razítko), adresa a podpis výstavce‘,

tím způsobem, že v části per aval padělal podpis L. T., a v části podpis výstavce padělal podpis L. T., kdy tato blankosměnka byla podle bodu č. 7. Zajištění úvěru nedílnou součástí Smlouvy o úvěru č. 0099008983372 ze dne 25. 6. 2014, mezi společností 4 Partners s.r.o., se sídlem KRAKOVSKÁ 583/9, 110 00 PRAHA 1, NOVÉ MĚSTO, CZ IČ: 28256387, a Komerční bankou, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, IČ: 45317054, (dále jen Komerční banka a.s.), poskytnutého ve výši 500.000 Kč s předmětem účelu profinancování potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti klienta,

a v souvislosti se shora uvedenou Smlouvou o úvěru č. 0099008983372 ze dne 25.6.2014 dále padělal podpisy L. T., ve znění ,T.‘ na originálech formulářů Komerční banky, a.s., v úmyslu uplatnit je jako pravé, a to na listinách

• Žádost o podnikatelský úvěr ze dne 24.6.2014, na čtvrté, šesté, osmé a jedenácté straně • Smlouva o úvěru č. 0099007638793 ze dne 25.6.2014, na šesté straně • Žádost o čerpání úvěru ze dne 25.6.2014, na druhé straně • Prohlášení avalisty ze dne 25.6.2014, na první straně

a podpis V. T., ve znění ,T.‘ na originálu formuláře Komerční banky, a.s. v úmyslu uplatnit ho jako pravý, a to na listině

• Prohlášení avalisty ze dne 25.6.2014, na třetí straně

shora uvedenou padělanou blankosměnku a formuláře s padělanými podpisy předložil při jednání o uzavření výše uvedeného úvěru č. 0099008983372 na pobočce Komerční banky, a.s., v Jindřichově Hradci jako pravé, čímž Komerční bance, a.s. způsobil škodu ve výši nejméně 500.000 Kč; pro nedodržení smluvních podmínek ze strany klienta došlo dne 15. 1. 2016 k předčasnému zesplatnění úvěru, kdy do té doby byla uhrazena částka ve výši 108.174 Kč, a tedy došlo k uplatnění avalované krycí blankosměnky doplněné částkou 391.826 Kč (zůstatek úvěru), a dobou splatnosti do 26.1.2016, v době splatnosti ani později směnečná částka uhrazena nebyla, a zbývá tedy poškozené Komerční bance, a.s., uhradit částku ve výši nejméně 391.826 Kč,

4. v přesně neurčené době, nejpozději dne 7. 10. 2014, na dosud neustanoveném místě, padělal směnku vlastní v úmyslu uplatnit ji jako pravou, ve formě avalované krycí blankosměnky ve znění:

,Směnka ke smlouvě č. 0099009757856, V XY dne 7. října 2014, Kč, Za tuto směnku zaplatím, Datum splatnosti (měsíc slovy), na řad Komerční banka, a.s., Kč Částka slovy, Splatno v Praze Komerční banky, a.s., Na Příkopě 33, Praha 1, Číslo účtu plátce/kód banky, per aval L. T., RČ: XY, XY, XY, 4 Partners, s.r.o., IČO: 28256387 KRAKOVSKÁ 583/9, 110 00 PRAHA 1, NOVÉ MĚSTO, CZ L. T. Jméno (název, IČO, razítko), adresa a podpis výstavce‘,

tím způsobem, že v části per aval padělal podpis L. T., a v části podpis výstavce padělal podpis L. T., kdy tato blankosměnka byla podle bodu č. 7. Zajištění úvěru nedílnou součástí Smlouvy o úvěru č. 0099009757856 ze dne 7. 10. 2014, mezi společností 4 Partners, s.r.o., se sídlem KRAKOVSKÁ 583/9, 110 00 PRAHA 1, NOVÉ MĚSTO, CZ IČ: 28256387, a Komerční bankou, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, IČ: 45317054, (dále jen Komerční banka a.s.), poskytnutého ve výši 300.000 Kč s předmětem účelu profinancování potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti klienta,

a v souvislosti se shora uvedenou Smlouvou o úvěru č. 0099009757856 ze dne 7.10.2014 dále padělal podpisy L. T., ve znění ,T.‘ na originálech formulářů Komerční banky, a.s. v úmyslu uplatnit je jako pravé, a to na listinách

• Žádost o podnikatelský úvěr ze dne 6. 10. 2014, na čtvrté, šesté, osmé a dvanácté straně • Smlouva o úvěru č. 0099009757856 ze dne 7. 10. 2014, na páté straně • Žádost o čerpání úvěru ze dne 7. 10. 2014, na druhé straně • Prohlášení avalisty ze dne 25. 6. 2014, na první straně

a podpis V. T., ve znění ,T.‘ na originálu formuláře Komerční banky, a.s., v úmyslu uplatnit ho jako pravý, a to na listině

• Prohlášení avalisty ze dne 7. 10. 2014, na třetí straně

shora uvedenou padělanou blankosměnku a formuláře s padělanými podpisy předložil při jednání o uzavření výše uvedeného úvěru č. 0099009757856 na pobočce Komerční banky, a.s., v Jindřichově Hradci jako pravé, čímž Komerční bance, a.s. způsobil škodu ve výši nejméně 300.000 Kč; pro nedodržení smluvních podmínek ze strany klienta došlo dne 15. 1. 2016 k předčasnému zesplatnění úvěru, kdy do té doby byla uhrazena částka ve výši 153.755 Kč, a tedy došlo k uplatnění avalované krycí blankosměnky doplněné částkou 146.245 Kč (zůstatek úvěru), a dobou splatnosti do 26.1.2016, v době splatnosti ani později směnečná částka uhrazena nebyla, a zbývá tedy poškozené Komerční bance, a.s. uhradit částku ve výši nejméně 146.245 Kč,

kdy při sjednávání úvěrových smluv pod čísly 1-4 uvedl úmyslně nepravdivé údaje, a tímto svým úmyslným podvodným jednáním, a v souvislosti s paděláním blankosměnek, celkem způsobil poškozené společnosti Komerční banka, a.s., IČ: 45317054, se sídlem NA PŘÍKOPĚ 969, 110 00 PRAHA, škodu ve výši nejméně 2.300.000 Kč, kdy částečně došlo ke splacení úvěrů v celkové výši 925.658 Kč, zbývá tedy poškozené Komerční bance, a.s., uhradit částku ve výši nejméně 1.074.642 Kč.“

2. Za tyto zločiny a za sbíhající se přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za které byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 67 T 107/2019, byl odsouzen podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 4 let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby ve zkušební době uhradil škodu, kterou trestnou činností způsobil. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 67 T 107/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 4 To 210/2022, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Citované usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 4 To 210/2022 (dále také jen „napadené usnesení“), napadl obviněný dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Namítl, že se trestné činnosti nedopustil. Ve vztahu ke skutkové argumentaci odkázal na svou výpověď, jakož i na závěrečnou řeč obhájce jak v nalézacím, tak v odvolacím řízení.

5. Nebylo podle něj postupováno v souladu s § 2 odst. 6 tr. ř., neboť se jednalo o nesprávné, tendenční, nevyvážené a jednostranné hodnocení provedených důkazů. Pokud navrhoval důkazy, tyto byly bez dalšího odmítnuty pro nadbytečnost, resp. soudy si již dopředu učinily závěr o tom, co by daný důkaz mohl (ne)prokázat. Jednostranné úvahy odvolacího soudu lze vypozorovat i z přístupu k návrhu na vyslechnutí svědka K. S. ml., jestliže učinil závěry, co by jmenovaný svědek mohl vypovídat, aniž by jej vyslechl. Jeho výslech obviněný považoval za zásadní v otázce podpisů.

6. Dále namítl, že soudy nijak nereflektovaly výpovědi svědka K. S., v nichž docházelo k častým změnám, na což (obviněný) několikrát upozorňoval. Soudy zamítly i návrh na provedení důkazů – dokumentů Komerční banky o evidenci (došlé pošty). Tyto důkazy by přitom podle obviněného prokázaly věrohodnost výpovědi jmenovaného svědka. Vše je podle něj v rovině tvrzení proti tvrzení, žádný hmatatelný důkaz o tom, že by podepisoval směnky či smlouvy, není. Nevyplývá to ani ze znaleckých posudků, kde se k inkriminovaným podpisům váže pouze určitá pravděpodobnost. I v řízeních o vydání směnečných platebních rozkazů se znalci nemohli shodnout, zda jsou podpisy pravé či nikoliv. Vše je tak pouze v rovině určité pravděpodobnosti. Mělo být proto postupováno podle zásady in dubio pro reo, neboť zde stojí nevěrohodnost svědka K. S. (kterou soud připouští) a v podstatě jemu na roveň postavená nevěrohodnost jeho (obviněného). I ohledně znaleckých posudků se odvolací soud vyjádřil, že „se jedná o falzifikáty a dokonce v některých případech s největší pravděpodobností tyto zhotovil obžalovaný“. Jinými slovy není podle obviněného postaveno najisto, v kolika případech takto měl učinit a falzifikát zhotovit, resp. jde pouze o domněnku, nikoliv prokázání, že by za třetí osoby udělal podpisy on. Neexistuje proto podle něj jediný přímý a nezpochybnitelný důkaz, resp. ani komplex důkazů nepřímých, že se skutků dopustil.

7. Obviněný uvedl, že popisy skutků nenaplňují trestný čin úvěrového podvodu z důvodu absence úmyslu. Jak totiž vyplývá z provedeného dokazování, společnost své pohledávky splácela řádně, vlivem situace na trhu s ojetými vozidly se dostala do problémů, což vedlo k potížím se splácením úvěrů. Navíc jednal na základě generální plné moci od svého tchána, jednatele, tedy jednání dopadalo na společnost, resp. na jednatele společnosti. Dále namítl, že poskytovatel úvěru měl k dispozici veškeré doklady k uzavření úvěrových smluv, účetní uzávěrky, generální plnou moc a další, které si banka prověřovala, a proto nenaplnil znak trestného činu úvěrového podvodu, že by při sjednání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel. Pro úplnost uvedl, že nepopírá čerpání úvěrů společností 4Partners, s. r. o., nicméně podpisy na dokumenty nepřipojil. Soudu prvního stupně však v této souvislosti vytkl vytváření domněnek, které od něj (obviněného) nikdy nezazněly, resp. že závěry o tom, co měl tvrdit, jsou minimálně nepřesné či nesprávné.

8. Jestliže soudy dospěly k závěrům o tom, že měl mít z poskytnutých finančních prostředků prospěch, toto nebylo prokázáno – kdo měl k účtu přístup a jak s nimi bylo nakládáno. Pokud jde o způsobenou škodu, ani tato nebyla podle obviněného řádně zjištěna, neboť byla zčásti uhrazena či došlo ke splacení.

9. Závěrem proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující.

10. V samostatném podání ze dne 12. 1. 2023 doplnil své dovolání o další dovolací důvod, a to podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě.

11. K dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Uvedl, že v dovolání uplatněná argumentace je pouhým opakováním obhajoby z řízení před soudy nižších stupňů, přičemž oba soudy se s těmito výhradami a speciálně k odvolacím námitkám soud odvolací zcela dostatečně a věcně správně vypořádaly. Taková situace by proto podle státního zástupce měla vést k odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

12. Obviněný v podstatné části své argumentace v dovolání uplatnil námitky, které pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. podřadit nelze. To lze podle státního zástupce dovodit již z toho, že obviněný velmi často své výhrady k právním závěrům soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil i odvolací soud, uvedl tím, že určitá okolnost nebyla prokázána (že by se obviněný trestné činnosti dopustil, že by uvedl nepravdivé údaje nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel, že by měl z činu prospěch). V této rovině námitek obviněný uplatnil i výtky vůči postupu soudu v údajném nesouladu s § 2 odst. 6 tr. ř. a nesprávném tendenčním hodnocení důkazů. Tím de facto napadl oblast dokazování, jeho úplnost a správné hodnocení důkazů, jež byly soudy provedeny. Státní zástupce proto uvedl, že lze u obviněného vysledovat snahu o to, aby se předmětem případného přezkumu z hlediska norem hmotného práva stala zcela jiná skutková zjištění, v řízení důkazně nepodložená než ta stabilizovaná, jež také byla vyjádřena v popisu skutku ve výroku rozsudku ve věci samé. Jen zdánlivě se hmotněprávního posouzení týkala námitka stran prospěchu, protože je opět vystavěna na tom, že tento nebyl prokázán. Konstatoval k tomu, že získání prospěchu není zákonným znakem ani jedné skutkové podstaty těch zločinů, z nichž byl obviněný uznán vinným. Stran námitky týkající se řádného nezjištění výše škody uvedl, že do celkové výše škody, kterou pachatel způsobil trestným činem úvěrového podvodu, je nutné zahrnout všechny poskytnuté úvěrové finanční prostředky, včetně těch, které pachatel splatil až po dokonání předmětného trestného činu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1341/2015).

13. Jistý hmotněprávní potenciál má podle státního zástupce námitka, že obviněný jednal na základě plné moci od jednatele, tudíž jednání dopadalo na společnost, resp. jednatele společnosti. Trestný čin úvěrového podvodu nicméně nevyžaduje, aby byl spáchán speciálním či konkrétním subjektem, proto jej může spáchat kdokoliv.

14. Za další s jistou mírou tolerance relevantní námitku z pohledu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. státní zástupce označil námitku stran absence úmyslu. Tu však neshledal opodstatněnou, což platí i pro námitku, že obviněný v době uzavírání smluv nepředpokládal neschopnost společnosti splácet úvěr.

15. Závěrem státní zástupce konstatoval, že v dané věci nebyl dán žádný zjevný (extrémní) rozpor mezi skutkovými zjištěními a obsahem provedených důkazů či zásadní porušení práva na spravedlivý proces. Neshledal opodstatněnou ani námitku existence tzv. opomenutých důkazů.

16. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Současně vyjádřil svůj souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání případně učinil i jiné než navrhované rozhodnutí ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

III. Přípustnost dovolání

17. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí.

18. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 4 To 210/2022, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

19. Dovolání je svou povahou mimořádným opravným prostředkem, který lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován, ale je třeba, aby námitky dovolatele takovému důvodu také svým obsahem odpovídaly. Nejvyšší soud proto nejprve hodnotil, zda obviněným vznesené námitky svým obsahem vyhovují jím uplatněným důvodům dovolání.

20. Podle dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat tehdy, jestliže jsou rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.

21. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

22. Důvodem dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l) (§ 265b odst. 1 tr. ř.).

IV. Důvodnost dovolání

23. Nejvyšší soud se nejprve zabýval dovolací argumentací, kterou obviněný uplatnil v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. [ve spojení s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě]. Pod něj lze podřadit námitky, jimiž obviněný brojil proti skutkovému stavu popsanému ve skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Ačkoliv výslovně nenamítl vadu zjevného rozporu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, z kontextu jeho konkrétních námitek vůči těmto skutkovým zjištěním je zcela zřejmé, že právě tuto vadu v rozhodnutích soudů nižších stupňů spatřoval. Pod uplatněný dovolací důvod lze podřadit i námitku tzv. opomenutých důkazů.

24. Na tomto místě ovšem Nejvyšší soud považuje za potřebné zdůraznit, že odkázal-li obviněný „ve vztahu ke skutkové argumentaci“ na svou výpověď i závěrečnou řeč obhájce v řízeních před soudy nižších stupňů, k takové argumentaci přihlížet nelze. Obsah dovolání totiž nelze vymezit ani částečně odkazem na obsah odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2010, sp. zn. 8 Tdo 940/2010, publikované pod č. 69/2010 Sb. rozh. tr.), tím spíše pak nelze v obecnosti odkazovat na řízení před soudem prvního stupně, aniž by obviněný své námitky konkrétně formuloval přímo v uvedeném mimořádném opravném prostředku.

25. Nejvyšší soud dále uvádí, že není jeho úkolem, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a případně z nich vyvozoval vlastní skutkové závěry. Jeho povinností je nicméně z pohledu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přezkoumat, zda řízení, resp. napadené rozhodnutí není zatíženo vadou v podobě zjevného rozporu mezi rozhodnými skutkovými zjištěními, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, s obsahem provedených důkazů nebo v podobě užití procesně nepoužitelných důkazů nebo důkazů opomenutých.

Právě z tohoto hlediska pak musí konstatovat, že v nyní posuzované věci učiněná skutková zjištění nemají oporu v provedených důkazech ve vztahu k závěru, že to byl obviněný, kdo padělal všechny podpisy na předmětných směnkách a listinách, resp. hodnotící úvahy soudu prvního stupně nejsou v tomto směru dostačující (lze je označit za kusé a nekomplexní). Soud prvního stupně uzavřel na základě znaleckého posudku v oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma (jehož závěry však v odůvodnění jeho rozsudku obsaženy v patřičném rozsahu nejsou), že se jedná nepochybně o padělky podpisů osob L.

T., V. T. a G. H. a že navíc znalec dovodil i pravděpodobného pisatele podpisů, a to právě obviněného. Z kontextu odůvodnění rozsudku dotyčného soudu lze přitom vyvodit, že šlo prakticky o jediný důkaz, který se konkrétněji, byť v rovině pravděpodobnostní, vyjadřoval k otázce autorství zmíněných podpisů. V souvislosti s tím je nutno dále uvést, že zpracovatelka předmětného znaleckého posudku pouze u některých padělaných podpisů učinila závěr, že tyto v rovině pravděpodobnosti padělal obviněný. Nelze nezmínit, že nebylo možno určit, zda padělky vyhotovila jen jedna osoba.

Je tedy zjevné, že z (převážné) části není pro závěr o autorství obviněného u dalších padělaných podpisů žádný základ. Tento nedostatek přitom nelze nahradit úvahou soudu prvního stupně stran motivace obviněného k žalovanému jednání (bod 35. rozsudku soudu prvního stupně), jakkoliv se tato úvaha jeví jako logická.

26. Podle § 2 odst. 6 tr. ř. mají orgány činné v trestním řízení hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Vnitřním přesvědčením se pak myslí uvědomělá, rozumná a odůvodněná jistota, ke které soud dospěl na základě svých odůvodněných úvah při hodnocení provedených důkazů, a nikoliv pouze určitá domněnka, instinkt, vnuknutí či intuice. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že volné hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. neznamená libovůli, resp. svévoli orgánů činných v trestním řízení. Uplatnění této zásady je neoddělitelně spjato s požadavkem transparentnosti rozhodování, spočívajícím v povinnosti důkazní postup vyčerpávajícím způsobem popsat a logicky i věcně přesvědčivým způsobem odůvodnit [viz např. nález sp. zn. III. ÚS 464/99 ze dne 13. 7. 2000 (N 109/19 SbNU 63), nález sp. zn. IV. ÚS 219/03 ze dne 20. 2. 2004 (N 25/32 SbNU 225), nález sp. zn. I. ÚS 455/05 ze dne 24. 11. 2005 (N 210/39 SbNU 239) či nález sp. zn. I. ÚS 910/07 ze dne 23. 9. 2008 (N 156/50 SbNU 389)].

27. Nejvyšší soud v návaznosti na uvedené konstatuje, že soud prvního stupně těmto požadavkům nedostál a soud odvolací tento nedostatek neidentifikoval a patřičně na něj nereagoval.

28. Již za tohoto stavu je zřejmé, že rozhodnutí soudů nižších stupňů obstát nemohla, neboť byla zatížena vadou v podobě zjevného rozporu mezi rozhodnými skutkovými zjištěními, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, s obsahem provedených důkazů. Je tomu tak proto, že zjištění o pachatelství obviněného ve vztahu k padělání podpisů na předmětných směnkách a listinách tvoří nedílnou a podstatnou součást skutku kladeného obviněnému za vinu a společně s dalšími skutečnostmi má svědčit o naplnění znaků skutkových podstat trestných činů neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku ve spojení s ustanovením § 238 tr. zákoníku a úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku. Přitom takový závěr soudy nižších stupňů učinily, aniž by ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotily provedené důkazy nejen jednotlivě, ale také v jejich souhrnu. Nutno znovu poukázat zejména na to, že znalecký posudek v oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma soud prvního stupně řádně v odůvodnění svého rozsudku nerozvedl a ani jej nehodnotil zcela v souladu s jeho obsahem, jestliže pouze ve vztahu k několika podpisům bylo zjištěno, že je pravděpodobně napsal obviněný. Závěr o tom, že je obviněný autorem všech padělaných podpisů postrádá důkazní, resp. hodnotící podklad, což založilo důvod pro kasační zásah dovolacího soudu.

29. K uvedenému Nejvyšší soud dodává, že považuje za částečně důvodné rovněž výhrady vznesené obviněným stran otázky úplnosti dokazování, konkrétně stran výslechu svědka K. S. ml. Vzhledem k možnému významu výpovědi tohoto svědka, jenž lze vysledovat z tvrzení obviněného, nelze předem vyloučit její přínos pro patřičné objasnění věci. Ostatně i samotný soud prvního stupně původně vcelku důsledně trval na jeho provedení, přičemž není zcela přiléhavá jeho argumentace, s níž od tohoto úkonu upustil, jestliže uvedl, že s preferencí ukončení vedeného trestního řízení byl nucen od tohoto důkazu upustit. Primárním cílem trestního řízení by totiž mělo být náležité objasnění věci a spravedlivé rozhodnutí. Obdobně nemůže být důvodem pro neprovedení důkazu argumentace víceméně volnou úvahu předjímající možné varianty toho, jak by se eventuálně mohl svědek v rámci výslechu zachovat. Ústavní soud v řadě svých nálezů (např. ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. III. ÚS 61/94, ze dne 12. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 95/97, ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01, ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. III. ÚS 173/02 a další) podrobně vyložil pojem tzv. opomenutých důkazů ve vazbě na zásadu volného hodnocení důkazů a požadavky, jež zákon klade na odůvodnění soudních rozhodnutí. Neakceptování důkazního návrhu obviněného lze založit třemi důvody. Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.

V. Způsob rozhodnutí

30. Nejvyšší soud proto podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 6. 2022, sp. zn. 4 To 210/2022, i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 7 T 122/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

31. V novém řízení bude úkolem soudu prvního stupně, aby vyslechl svědka K. S. ml. V dalším se ponechává na jeho uvážení, zda dokazování doplní dalšími důkazy, případně některé důkazy (např. opětovný výslech K. S.) provede znovu. Provedené důkazy pak musí hodnotit podstatně zevrubněji a důsledněji, tak, jak mu ukládá § 2 odst. 6 tr. ř., a na tomto základě učinit skutková zjištění, o nichž nevzniknou důvodné pochybnosti, v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. ř.).

32. Na samý závěr lze poznamenat, že skutečnost, že autorství obviněného stran předmětných padělaných podpisů není na podkladě dosavadní důkazní materie bez důvodných pochybností objasněno, by nemusela vylučovat možný závěr o naplnění znaků skutkových podstat trestných činů podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku (ve spojení s ustanovením § 238 tr. zákoníku) a podle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku. Trestní odpovědnost podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku totiž není vázána pouze na autorství (padělání či pozměnění) platebního prostředku, nýbrž tohoto trestného činu se dopustí i ten, kdo padělaný nebo pozměněný platební prostředek použije jako pravý nebo platný (§ 234 odst. 3 alinea 2 tr.

zákoníku). Obdobné v zásadě platí i pro trestní odpovědnost podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku. Takový závěr by však musel být podložen důvodně nezpochybnitelným zjištěním, učiněným na základě provedených důkazů, že obviněný věděl o tom, že podpisy na předmětných směnkách a listinách nejsou pravými podpisy jmenovaných osob a s tímto vědomím a záměrem takto dosáhnout uzavření úvěrových smluv a vyplacení finančních prostředků je bance předkládal.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 11. 4. 2023

JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu