6 Tdo 826/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. června 2011 dovolání, které podal obviněný B. G., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 5 To 25/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 165/2010, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného B. G. o d m í t á .
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 9 T 165/2010, byl obviněný B. G. uznán vinným: - zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku [v bodě 1) výroku], - zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zákoníku [v bodě 2) výroku], - zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku [v bodě 3) výroku], a to na podkladě skutkového zjištění, jak je ve výrocích pod body 1) až 3) rozhodnutí uvedeno.
Za tyto zločiny byl obviněný odsouzen podle § 198 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Podle § 84 tr. zákoníku byl nad obviněným vysloven dohled.
Proti konstatovanému rozsudku podal státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně v neprospěch obviněného odvolání.
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 5 To 25/2011, byl podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušen ve výroku o podmíněném odkladu trestu odnětí svobody za současného stanovení dohledu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto a obviněný byl pro výkon uloženého trestu podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem.
Citovaný rozsudek odvolacího soudu, a to v obou výrocích i v rozsahu odpovídajícímu výroku o vině a trestu z rozsudku prvostupňového soudu, napadl obviněný B. G. prostřednictvím obhájce dovoláním, které opřel o dovolací důvod zakotvený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle jeho názoru rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V této souvislosti v podrobnostech vytkl, že svým jednáním nenaplnil zákonné znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným a že trestná činnost, pro kterou bylo trestní stíhání vedeno, měla být kvalifikována podle právní úpravy účinné před 1. 1. 2010 (tj. podle zákona č. 140/1961 Sb.), jež byla pro jeho osobu příznivější. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
K mimořádnému opravnému prostředku se ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatoval, že dovolání obviněného je nepřípustné, přičemž tento závěr argumentačně blíže odůvodnil, a to i s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 5 Tdo 82/2003, ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 5 Tdo 151/2007 a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 4 Tz 32/2010. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl dovolání a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Současně vyslovil podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku zjistil, že dovolání obviněného B. G. bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Současně ale shledal, že dovolání není přípustné.
Podle § 265a odst. 1 tr. ř. platí, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. zakotvuje, že rozhodnutím ve věci samé se rozumí: a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, g) usnesení o schválení narovnání, nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písm. a) až g).
Předpokladem přípustnosti dovolání je tudíž skutečnost, že proběhlo řízení před soudem prvního stupně, ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí předpokládaných v § 265a odst. 2 tr. ř. Zákonná dikce tak z pohledu přípustnosti dovolání nastoluje procesní situaci, kdy ve věci rozhodly soudy obou stupňů, přičemž pokud odvolací soud sám nerozhodl některým z meritorních rozhodnutí předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., lze dovoláním napadnout toliko rozhodnutí, kterým soud druhého stupně zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek proti obdobným rozhodnutím vydaným soudem prvního stupně [§ 265a odst. 2 písm. h) tr. ř.].
Obviněný B. G. brojí proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně a může se svým dovoláním uspět jen za předpokladu, že napadené rozhodnutí soudu druhého stupně je zatíženo některou z vad uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Existence podobné vady je ovšem podmíněna tím, že odvolací soud svým procesním postupem pochybil některým ze způsobů specifikovaných ustanovením § 265b odst. l písm. a) až k) tr. ř. nebo rozhodl o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř.
Z trestního spisu plyne, že proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 9 T 165/2010, podal odvolání pouze státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně (č. l. 373 - 374 spisu), a to v neprospěch obviněného B. G. a toliko proti výroku o trestu. Podle § 254 odst. l tr. ř. odvolací řízení spočívá na principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými nedostatky. Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad (§ 254 odst. 1 věta první tr. ř.). Odvolací soud proto přezkoumá z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání (§ 254 odst. 1 věta druhá tr. ř.). Oddělitelným výrokem je např. výrok o trestu.
Z konstatovaného vyplývá, že dovolatel, ať se jedná o nejvyššího státního zástupce [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.] nebo o obviněného [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.], může napadat dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu výhradně v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn a povinen je přezkoumat, eventuálně změnit rozhodnutí soudu prvního stupně.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků napadeného rozsudku, proti nimž směřovalo podané odvolání, jakož i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. V tomto směru v odůvodnění svého rozsudku na str. 2 odvolací soud uvedl, že podané odvolání státního zástupce směřuje toliko do výroku o uloženém trestu, přičemž napadený výrok přezkoumal a rozhodl shora popsaným způsobem. Současně nebyl důvod, aby postupoval podle § 254 odst. 1 věty druhé tr. ř.
Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný B. G. uplatnil v mimořádném opravném prostředku výhradně námitky vůči výroku o vině, který ale nebyl v odvolacím řízení přezkoumáván a neuplatnil žádnou námitku proti pravomocnému výroku o trestu, a proto jde o dovolání, které není přípustné.
Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl dovolání obviněného B. G., protože není přípustné. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. a rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném ve smyslu ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 29. června 2011
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k